Chci se vyjádřit k článku Jana Marka „Recyklace je lež zaplacená ropou. Výroba plastu stoupá, bude ho více než ryb“, který byl publikován 17.2.2020 na www.seznamzpravy.cz. Již 55 let se věnuji problematice plastů. Na VŠCHT v Praze jako pomocná vědecká síla, následně diplomová práce na téma „Autoadheze PVC folií“, 42-leté působení v Kaučuku Kralupy v oblasti PS plastů a SBR kaučuků a v současné době jako konzultant. Stručná bilance představuje 24 autorských osvědčení /dnes patentů/, desítky přednášek a více než 400 odborných článků, vše na téma plasty. Pravidelně sleduji desítky odborných publikací a webových stránek. Výše uvedený, poměrně rozsáhlý článek má výbornou grafiku, je podepřen pečlivě vybranými tendenčními, často i zastaralými zahraničními zdroji s cílem provokovat nebo podpořit protiplastovou kampaň. Již v minulosti jsem byl poučen od šéfredaktorů, že titulek je nejdůležitější část článku. Avšak použít do titulku argument, že recyklace je lež zaplacená ropou, je přes čáru. Druhou část titulku bych bral, pokud by pokračovala …., pokud lidstvo nebude konat. Nazvat největší světové producenty plastů, kteří dobrovolně vstoupili a přispěli do „Alliance to end of plastics waste“ členy „Aliance ke zrušení plastů“ považuji za neprofesionální. V autorem vytvořeném seznamu TOP 10 petrochemických firem podle čistého zisku za rok 2018 figuruje na 5. místě společnost Procter and Gamble, která mezi výrobce plastů rozhodně nepatří. Do iniciativy vstoupila, neboť plastové obaly pro své produkty hojně využívá. Zbývající společnosti na seznamu jsou výrobci primárních plastů, avšak jejich podíl na obratu za plasty není dominantní. Z výroční zprávy evropské asociace chemického průmyslu „2020 Facts and Figures of the European Chemical Industry“ vyplývá, že polymery se na celkovém obratu chemické průmyslu podílely 21,3 %, v této hodnotě figurují termoplasty, elastomery a syntetická vlákna. Všechny uvedené chemické firmy již několik let vydávají každý rok, kromě výroční zprávy o hospodaření, i samostatnou zprávu o udržitelnosti, ve které se problematice odpadů věnují. Mezi roky 1991 – 2017 evropský chemický průmysl zvýšil tržby o 84 % při poklesu spotřeby energií o 16 % a emisí skleníkových plynů o 57 %. Na letošním Ekonomickém fóru v Davosu byla zveřejněna zpráva „World Gap Report 2020“, ve které je konstatováno, že celosvětově bylo aplikováno 100 miliard tun materiálů, z toho pouze 8,65 miliard tun /8,65 %/ bylo druhotných surovin. Množství komunálních odpadů dosáhlo výše 2 miliardy tun, recyklováno bylo 10,7 %. Bylo konstatováno, že žádný materiál není tak „špatný“, aby se nemohl recyklovat. Dodávám …pokud tomu nebrání legislativa. Přesto se za hlavní problém považuje recyklace plastů. Je dobré připomenout, že plasty jsou již dnes nezbytné pro moderní způsob života a poskytují řadu výhod v dopravě, stavebnictví, elektroprůmyslu, lékařství a obalech. Skutečným problémem, jak autor článku uvádí, jsou nezvládnuté systémy sběru a recyklací plastových odpadů. Necitlivé regulace některých aplikací, negativní ovlivňování veřejnosti a omezující legislativa pro mechanické recyklace / viz např. článek Pavla Mohrmanna na tomto webu z 23.2.2020, nazvaný „Oběhové hospodářství si za chvíli budeme moci nechat vetknout za klobouk“/ ve skutečnosti nepřispívají ke zlepšení dopadů plastových odpadů na životní prostředí. Prioritní strategie EU na mechanickou recyklaci plastových odpadů z obalů, kde se spotřebovává 40 % ze všech plastů není nejšťastnější. Podle údajů Eurostatu představují plasty 19 % podíl na odpadních obalech, při 41 % podílu papíru a kartonů a 19 % podílu skleněných obalů. Podle zprávy britské Green Alliance jsou náhrady plastů alternativními materiály často kontraproduktivní, když spočítali, že náhradou plastů by se zvýšila potřeba energií 2,2-krát, hmotnost by se zvýšila 3,6-krát a emise CO2 by se taktéž zvýšily- o 2,7 %. Diskuze na téma náhrad plastů v obalech proběhla i na World Economic Forum, kde byla vyhlášena opatrnost k aplikacím biologických, kompostovatelných a biologicky rozložitelných plastových obalů. Jan Marek uvádí jako lež a polopravdu, že z celkových sedmi existujících recyklačních symbolů jsou funkční pouze tři a to 1,2 a 6 /PET, HDPE a PS/, které jsou bez příměsí a lze je jistě recyklovat. Pravdou je, že recyklační symboly slouží pro orientaci, avšak mechanicky recyklovat lze dobře vytříděné i ostatní plasty, pokud tomu nebrání legislativa, např. pro aplikace pro styk s potravinami. Mechanická recyklace je založena na perfektním třídění dle typů a barev, metody optického třídění nebo pomocí infrazáření mají technická omezení. Následné procesy zahřívání, tavení a regranulace mohou narušit kvalitu a omezit následnou aplikaci. Autor naprosto pomíjí aktivity nejenom kritizovaných výrobců primárních plastů, totiž uplatnění chemických recyklací odpadních plastů. Výrobci spolupracují s vědci, se startupy a vzájemně na optimálních procesech. Paradoxně neexistuje zatím definice chemické recyklace odpadních plastů-intenzivně na tomto problému pracuje CEFIC. Z materiálů Aliance Chemical Recycling Europe uvádím schéma různých smyček pro plasty v oběhové ekonomice. V principu se jedná o tři procesy: Fyzikální – rozpouštění žádaného polymeru ze směsi polymerů nebo aditiv speciálním rozpouštědlem, následnou izolací polymeru, vysušení a regranulace- příklad recyklace EPS s hexabromcyklododekanem na standardní polystyren- PolyStyrene Loop Depolymerace – rozložení polymeru na výchozí monomery – PET na etylenglykol a kyselinu tereftalovou, PS na styren Tepelné pyrolýzy a krakování směsných plastů na etylen a propylen. Některé konkrétní výstupy z těchto postupů byly uvedeny v mých článcích na tomto webu nebo na webu CEFIC. Další uvedu později. Ing. František Vörös – konzultant Sdružení EPS ČR The post Lžou výrobci plastů o recyklaci? appeared first on EPS.
Pokud máš pocit, že ti druzí lžou a jsou falešní, ve skutečnosti jsi to TY, kdo není upřímný ke svým pocitům..
projít na článekOdhaduje se, že každý týden ve vodě a jídle zkonzumujeme asi 2000 částic mikroplastů. Dohromady to znamená přibližně 5 gramů plastů, tedy stejné množství, které najdete v běžné kreditní kartě.
projít na článekKvalitní pánskou košili můžeme rozpoznat podle typu látky a tvaru límečku již na první pohled. Nicméně zda se jedná o opravdu kvalitní košili zjistíme, až když se podíváme pod límeček. Kvalitní pánská košile má odnímatelnou výztuž na vnitřní straně límečk
projít na článekKvůli mohutnému požáru ve výrobně plastů na východě Chorvatska se dnes z této části země šíří oblak toxického dýmu, který přiměl úřady doporučit lidem nevycházet ven. Silný vítr navíc žene mrak černého dýmu z města Osijek na jih a podle místní samosprávy
Pera (www.perachnology.com) hledá partnery pro projekt s názvem „BIOWASTE“. Jedná se o projekt, v jehož rámci by měl být vyvinut systém na ošetření vody, který by z organické složky odpadních vod z pivovarů a potravinářských firem vyráběl biopolymer, a zá