Banky se prý v poslední době opět snaží vůči svým klientům trochu polepšit . A tak pozvolna zvyšují úroky, jež poskytují střadatelům za u nich uložené peníze. Úroky sice rostou, ale jen u spořicích účtů a pomalu. Tak pomalu, že se tam uložené úspory i nadále znehodnocují, protože jejich úročení nedosahuje ani úrovně inflace. A některé banky slibují jejich růst i nadále. Růst, na kterém ale rozhodně nikdo z nás nezbohatne. Momentálně u nás máme asi dvouprocentní inflaci a za nejvýhodnější úrok na spořicím účtu se považuje ten jedenapůlprocentní od Hello bank. Který se ale týká pouze zůstatku do 300000 korun. Raiffeisenbank pak nabízí pouze novým klientům tříprocentní úrok na půl roku a jen z částky do 150000 korun. ING Bank si počíná obdobně a nabízí na šest měsíců roční sazbu dvě procenta, ovšem jen u částek do 300000 korun. Jsou tu pochopitelně nejednou i další úskalí, jako je předepsaný měsíční počet plateb kartou, příchozí platby nebo používání jiných produktů té které banky, což je ale pro mne osobně nyní podružné. Protože mne zaujalo už i dříve praktikované omezování částek na spořicích účtech, jež jsou výhodněji úročeny. Kromě těch už výše zmíněných bank a produktů se to děje i v dalších případech: v Air Bank u spořicích účtů se vkladem do 250000 Kč v ČSOB a Poštovní spořitelně u Spoření s bonusem také do čtvrt milionu korun v České spořitelně u Spoření ČS s maximem vložených peněz 200000 Kč v Komerční bance na Spořicím kontě, Spořicím účtu Bonus Aktiv či kontě Bonus Invest u částky do 200000 korun v Equa bank u Spořicího účtu s částkou do půl milionu Moneta Money bank nabízí nejvyšší úrok za uložené částky do 999999 Kč Sberbank nejlépe úročí sumy do 300000 Kč, Unicreditbank do 499999 Kč, Wüstenrot do 29999 Kč Vesměs tak u českých bank platí, že čím větší částka je v nich uložena, tím je za ni horší úrok. A právě tyto různé sazby pro různé výše vkladů mi připadají tak jaksi zvláštní, divné, nelogické. Ba přímo diskriminující. Že si tím braním peněz od více klientů po menších částkách banky komplikují život, to je jejich věc. Že s tím mají víc papírování a tak. Ale aby se větší částky úročily méně než ty menší? Co to je? Vždyť je každá bankovka stejná jako ostatní, za každou je třeba odvést stejnou práci, za každou lze nakoupit totéž. Tak proč se za některé dává lepší úrok než za jiné? Že by to byla nějaká novodobá milionářská daň ? Článek Máme dvojí peníze? se nejdříve objevil na Zustan.
Pátek 16. 2. byl ve čtvrtých třídách ve znamení peněz. Zavítala mezi nás paní ředitelka ČSOB s paní bankéřkou. Finanční gramotnost je téma důležité a my jsme se rozhodli, že ho budeme zdolávat po malých krůčcích. První kroky máme úspěšně za sebou. The p
projít na článekzde máme na prodej našeho posledního pejska z osmi krásných štěňátek aktivita chovatelské stanice registrovaná, očkovaná mikročipem tato štěňata jsou velká výhodná cena za peníze, které mě nenapadnou, toto štěně je krade za peníze, kdo dřív přijde, ten dř
projít na článekI když by se z toho, co slýcháme v médiích i všude kolem, dalo usuzovat, že jsme zbídačeným národem, kde trpí prostý lid nedostatkem, není to ani zdaleka tak zlé. Máme i dost lidí, kteří si zvládli a zvládají nějaké peníze i našetřit. A když dotyční necht
Čas jsou peníze. Máme pro Vás malý tip, který Vám může ušetřit čas strávený hledáním akčních cen.
Žít dvojí život, to je drama slavných literárních postav Dr. Jekkyla a Mr. Hyda. Je to ovšem jen problém, který se objevuje v literárním světě? Zajisté ne. I lidé vedou dvojí životy, i když samozřejmě jejich příběhy jsou podstatně prozaičtější, ale rozhod