Tento text jsem napsal během několika dní na podzim roku 2016. Měl jsem pocit, že musím sepsat, nastínit, vše, co jsem okolo běhání po celá ta léta prožitá ve vrcholovém sportu jako běžec i trenér prožil a co formovalo moji současnou filozofii. Ta, se velkým obloukem vzdaluje tomu, co se nyní kolem běhání rozjelo. Rád bych svoji zkušenost předal dál. Trenérské období mého života je mnohem zajímavější než cesta vrcholového sportovce, ta mě ale formovala ve smyslu prožívání tréninků a závodů, startů. Jako trenér jsem zprvu trénoval běžce, kteří pronikali do vrcholového sportu, ale postupně se k nim přidávalo stále více sportovců, kteří začínali od nuly nebo neměli tolik talentu, či chtěli od sportu něco jiného, než na co jsem byl nastavený. Postupně jsem měnil stále více názor a první práce se svým vlastním nastavením směrem k jinému prožitku z výkonu a působení v poli běžců a soupeřů se postupně transformovalo na další a další segmenty vznikající s každým novým svěřencem. Byla to výzva, která mě vrhla do různých koutů své vlastní duše, protože občas jsem se při plánování tréninků dostával do situací, kdy jsem nevěděl, jak dál. Například proto, že podmínky a tréninkové záměry nebyly kombinovatelné. Dostal jsem dar, který je více závazkem než něčím jiným, že jakmile něco podobného nevím, najednou se ve mně něco ztiší a začnu vnímat energie toho člověka. Tyto energie jsou ale jejich potenciálem, tedy cítím spíše potenciál toho člověka, než jeho současný stav. Uvědomil jsem si, že je potřeba pracovat čistě s tímto potenciálem. Někdy jsem si rozumově říkal že tohle dotyčný nedá a on to někdy dal a jindy nedal a když to nedal, vždy z toho byl na konec nějaký posun v jeho životě, který se ukázal jako růstový. Člověk potřebuje někdy pády, aby vykvetlo uvnitř něco, na čem se dá potom stavět, ale také aby odbočil v životě případně jiným směrem. Běžecký boom v nás něco zasel, to dobré je dobré, to horší můžeme přetavit v něco, co nás vyvede postupně i z jiných podobných slepých nastavení v celém našem životě. Uvědomil jsem si, že nelze vzít trénink výkonnostního sportovce, osekat ho a dát hobíkovi ke konzumaci. Tělo i mysl hobíka funguje svým způsobem jinak, a protože tomu tak je, musí dostat jinou stravu. A není důležité, zda mu jde o výkon či cokoliv kolem, sport má v jeho životě jiné schéma než v životě vrcholového sportovce. Viděl jsem a především vnímal, jak výkonnostní sportovci nesou své nezdary, a hledal, odkud to vše pramení. Pramen toho, proč hledáme sport, bývá pak společný, vyhodnocení a projev každého jsou ale rozmanité a nestálé. V běžeckém sportu je nyní nepřehledná buš, přicházejí obchodníci, kteří z něj chtějí něco vytřískat a hledají oporu pro svůj marketing a tím vymýšlejí někdy až holé nesmysly. Pokud se jim dá nějaká pěkná čepička, může se tvářit přínosně skoro cokoliv. Ve svém textu se snažím o něco, co by vám mohlo přinést vizi, jak sport lépe pochopit, kudy se dát, jak sebe vyhodnotit. Snažil jsem se především o to, abyste po přečtení tohoto textu měli uvnitř sebe jakýsi program, který by byl v souladu s tím, co chce vaše duše. To vás přivede vždy na správnou cestu, ať se budete trénovat sami nebo někoho vyhledáte. Podíváte se do termínové listiny a budete vědět, kam jet a kam nejet. Vodítko je uvnitř v každém z vás. Při vysvětlování podobných věcí prostě něco tvrdím. Já nemám žádné důkazy pro to, že to tak je a je na každém z vás, aby si udělal svůj obrázek. Může to být první cvičení, zapomeňte na vše, co jste se kdy naučili a na vše, co znáte a každou informaci, kterou vám dávám, si projeďte svým nitrem, co zazáří je pro vás pravdivé a co ne, tak prostě odmítněte. Každý z nás žije a prožívá něco jiného a každý z nás žije ve své podstatě v jiném světě. Náš úkol je ale být tady spolu, žít tady spolu a vytvářet soulad. Jakmile naleznete soulad v sobě s tím, co děláte a jaké informace přijímáte či odmítáte, jste na správné cestě a nikdo vás nepřesvědčí o opaku. Tady vzniká síla, protože pokud chcete žít v souladu, musíte se naučit být vnitřně silní, abyste nepodléhali například i džungli, která okolo běžeckého sportu nyní je. V poslední době jsem se hodně zabýval výživou sportovců, postupně jsem byl vmanévrován i díky úspěchům, které mají sportovci používající metabolické nastavení v systémech Low Carb do džungle okolo výživy. Pominu nabídku superpotravin, pominu nabídku suplementů, které slibují něco, co nemohou splnit, ale tak výrazný tlak na metabolismus a nastavení jako přináší toto jsem musel postupně v sobě rozklíčovat. V tréninkové skupině začal přibývat počet lidí, kteří tuto formu nátlaku na tělo začali používat. Jakmile se mi v životě začne něco množit, vím, že se s tím budu setkávat do doby, než to vyřeším. V kostce, o co jde…vezmete tělu sacharidy, přidáte bílkoviny a tuky, celkový energetický příjem se snižuje, až na konec ho přivedete do fáze, kdy pro zajištění práce mozku musí tělo začít produkovat ketolátky, které jsou v tuto chvíli hlavní pohonnou jednotkou mozkových buněk. V tuto chvíli se mění celkové naladění organismu, tělo si z krizového vývoje vezme ponaučení, začne pracovat efektivněji a mění se poměr v energetickém krytí výkonu. Nebudu tento systém dál rozvádět, po těchto keto vlnách pokračujete v jakémsi druhu diety, která sportovce udrží v patřičných mezích, aby nedošlo ke zpětnému přeladění do původního metabolického naladění. Na druhém pólu této cesty je High Carb systém, který nabízí přesný opak, sportovec přijímá až nestydatě příliš sacharidů a měl by tím podporovat superkompenzaci, tedy ještě větší navýšení především svalového glykogenu. Je zajímavé, jaký druh lidí vyhledává především první možnost zvýšení své výkonnosti. Většinou jsou to sportovci, kteří se buď nemají příliš v lásce nebo mají nízké sebevědomí. U některých se mi dokonce zdá, že toto trýznění jim dělá radost, nebo mají sklon se trestat. Často jsou to sportovci, kteří ještě před nástupem do vrcholového sportu měli poruchy příjmu potravy, byli nebo jsou ve svých rodinách trýzněni a také jsem mnohokrát objevil strach z nějakého kila navíc jako důsledek podobných ústrků. Nebyl to plán, jak třeba shodit nějaké kilčo, aby byl pocit z běhu lepší, byl přítomen strach z toho, jak budu vypadat. Ono se to lehce za sport schová, hlavní důvod ale zůstává nedotčen, jen se přejmenuje a pak se dále posiluje. Low Carb systém funguje, jsem ale přesvědčený, že především u lidí, kteří nemají zastavený metabolismus, tedy spíše mladších a sportujících, u lidí s nadváhou, starších atd., může dojít spíše k potlačení přirozených mechanismů návratu k metabolicky svižnému energetickému toku. Tím, že organismus začne pálit tuky z hladu sice dojde k redukci váhy (nejprve pouhou ztrátou vody), nikoliv k ale k nastolení výkonného metabolismu, protože ten je zastavený z důvodů, které je potřeba hledat jinde. Častou chybou je pak úplné zastavení organismu dlouhodobým hladověním, protože systém Low Carb neznamená zůstat v dlouhodobém mínusu s celkovým příjmem energie, byť třeba více přes tuky či bílkoviny. Pokud se tak stane, jde o nepochopení tohoto systému a startuje se tak tzv. atletická triáda. Moje zkušenosti ukazují, že je to velmi častý problém. Úprava jídelníčku je ale pro dobré zvládnutí vytrvalostních disciplín a restart zastaveného metabolismu nutná, tělo se musí vyčistit, pravidelným a vyváženým příjmem potravin v kombinaci s pravidelným pohybem dochází ke zcela přirozené postupně se vracející metabolické svěžesti, postupně k ní může dojít již v době, kdy má sportovec stále ještě jakýsi druh nadváhy, ale jakmile je fungování správně nastaveno, jíte zdravě, nemáte hlad a hubnete dále díky spalování mimo trénink. Počítání kalorií, kolik toho spálíte během tréninku a kolik sníte je v podstatě systémový nesmysl, to samo o sobě nevede k redukci tukových zásob, k ní vede zrychlený metabolismus a pálení většího množství energie i mimo sportovní zátěž. Jakmile se hýbete a nemáte energii, tělo jde do tuků, ale pokud pak přidáte jídlo do plusu, tělo si ho uloží zpět, je to začarovaný kruh, buď vydržíte měsíce hladovět a pak tuky vyhladovíte nebo si začnete metabolismus hýčkat tím, že bude dostávat v pravidelných dávkách potraviny, které vyváženě zajistí vše potřebné a díky sportování jej naučíte fungovat v kolejích, které má rádo. Ono se to odrazí i na vaší mysli a nastavení, půjdete přirozenou cestou a budete tak šťastnější, což vám přinese další bonus a vklad, a to dokonce i do celkového fungování. Lidé, kteří musí hladovět jsou podráždění, nevrlí a nemají v sobě radost. Je to nepřirozené a můžete stokrát říkat, že je to dobře, že vám to pomůže, jak chce takový člověk ale dlouhodobě fungovat? Oba systémy jak HC, tak i LC jsou extrémy, je to pokus stravou trénovat. Něco tělu vezmete a něco přidáte a očekáváte, že to bude lepší. Vždy když uděláte takový zásah, musíte vědět, že něco sice získáte, ale také něco ztratíte a to, co se ztrácí neuvidíte v žádné studii. Dokonce se občas vyskytne jistý paradox, že různé) studie běžně tvrdí pravý opak v některém z parametrů metabolismu, přestože podporují jednu a tu samou věc. Je to dáno tím, že posuzují různé skupiny lidí, mají různá měření a nemohou vždy sledovat vše, co by sledovat bylo potřeba z různých důvodů. Zaměří se na potvrzení hypotézy, tu potvrdí, ale v rámci toho se od měření musí uchýlit k předpokladům. A tam je ten problém, buď budete čistě zveřejňovat výsledky měření a komentáře k nim budou technické, nebo je budete komentovat a rozvíjet kolem teorie. Ale pak musíte nutně zabřednout do předpokladů, proč se některé věci dějí. A jejich vysvětlení je pak založeno čistě na tom, co se „ví“ a to, co se „ví“ je možná také formulováno na základě měření a zkušeností kombinovaných s předpoklady či myšlenkami na to, proč „tomu tak je.“ Je to tak trochu tanec kolem složitosti vesmíru, který my ani naše děti a ani jejich děti, pokud budeme myslet způsobem, jakým myslíme, nepochopíme. Je prozkoumáno mnoho, zároveň ale tak málo z toho, jak věci opravdu jsou a jsme ve fázi, kdy se snažíme díky vědeckým mozkům pochopit detaily a detaily detailů, zákonitosti akce a reakce detailů a jejich dopad na další detaily, systémy, atd. Podchytit zcela, co se stane nelze…Vše je v neustálému pohybu a nikdy nebudete mít dva identické objekty ke zkoumání a tak nikdo nebude reagovat stejně, vždy vstoupí do hry některý z detailů, který rozjede hru jiným směrem, než se předpokládá a to pak bude statisticky přijatelná odchylka či něco podobného. Jsou dva typy vědců, jedni se snaží něco najít a zaměří se na detaily a v těchto detailech se tak trochu topí, něco zjistí, co se děje, popíší to, něčemu to pomůže, nicméně jejich přínos by neměl být vizionářský a když tomu tak je, máte na světě slepou uličku. Pak jsou vědci, kteří vidí detaily, ale dokáží vidět věci opravdu komplexně a vidí je na pozadí všeho, co se děje ve vesmíru. Ti ale většinou jsou opatrnější v konkrétních tvrzení, rozvíjí teorie a používají slovíčka jako předpokládejme, že..... nebo představme si, že.... Ti popisují věci jako nehotové, protože všechno, co se děje je nehotové a otevřené. Vidí, že detaily, které přijdou mohou vše změnit…Dříve nebo později. A vědí, že toto nemohou obsáhnout, proto nemohou v podstatě nic tvrdit. Oba typy vědců jsou potřeba, posouvají nás a my jejich závěry využíváme. Jsme koncoví uživatelé a měli bychom se zaměřit na to, co nám pomáhá. Když se vynalezne například textilní materiál, který má nějakou úžasnou funkci, ale nebude vám pohodlný, tak ho nebudete nosit jenom kvůli tomu, že má nějakou úžasnou funkci. A tak je to se vším. Co se týká stravy, navrhuji se vrátit k tomu, abychom tělo drilovali po omezenou dobu-třeba 1,2 či 3 hodiny denně tréninkovými jednotkami a zbytek dne abychom si tělo hýčkali kvalitní stravou v akurátním množství, pečovali o něj a byli veselí a šťastní…myslím opravdu, ne jenom na sociálních sítích. Vnitřní štěstí pak může být aditivem našeho budoucího výkonu. Já osobně považuji za drilování těla stravou za chybný krok a čím více si studuji tuto problematiku, tím více si to myslím. Když jsem v roce 2011 běžel svůj osobní rekord 2:17:11hod, dostal jsem v předvečer maratonu obrovský hlad, jak jsem byl energeticky rozjetý a tělo pálilo i když nemuselo, posledních 14 dní před startem i přes klesající tréninkové dávky a stejně vysoký příděl potravy docházelo ke ztrátě tukových zásob, hubnul jsem, …stávali se mi takové věci, že jsem šel a musel náhle kousek popoběhnout, jak jsem byl napumpovaný energií a nutilo mě to něco spálit. Neměl jsem na hotelu v předvečer závodu nic jiného po ruce než barové brambůrky. Normálně jsem je spořádal na posezení a víte co? Bylo to přesně to, co jsem potřeboval. Možná byla potřeba i sůl, možná jsem zareagoval na těžší jídlo, které jsem v tu chvíli paradoxně vnímal velmi pozitivně, nevím, každopádně mi to udělalo vyloženě dobře, spokojeně jsem usnul a ráno se probudil s formou, v dobré náladě a připravený. Asi by se našlo mnoho důvodů pro tvrzení, že látky obsažené v tom šustivém sáčku mi uškodily, já ale tvrdím, že mi jako celek tato nezdravá křupající pochoutka pomohla, a to dokonce velmi. Možná pouze v tento jediný okamžik, když do hry vstoupilo mnoho detailů a možná se to nedá opakovat. I tento text měl být původně vydán jako kniha, ale nestalo se tak, věřím ale, že se dostane k rukám, očím i mysli lidí, kteří si ho mají přečíst a kterým pomůže na jejich cestě, protože o to mi při psaní šlo. Nyní v roce 2019 a v dalších vydáních v roce 2020 udělám jakousi aktualizaci tohoto textu, protože některé věci vidím nyní s odstupem maličko jinak nebo na některé věci chci dát větší důraz. Omlouvám se dopředu za neprofesionální zpracování, nejsem novinář a popravdě toho o korekturách, které by si tento text jistě zasloužil, toho moc nevím. Text má v tuto chvíli bezmála 400 000 úhozů, zveřejňovat ho budu postupně po cca 10 - 20tis.znaků. Doufám, že Vás nebude nudit a že Vás vyprovokuje k zamyšlení. Pokud ne, neztrácejte s ním čas, popravdě je určen pro určitý druh sportovců, kteří si, myslím, jsou zřejmě v menšině.
Za dva týdny to bude přesně 5let, co jsem napsal během několika dní text této knížky. Před rokem jsem ještě udělal nějaké korektury, některé pasáže vymazal a jiné přidal. Také přibyly nějaké poznámky k původnímu textu a nyní již mohla tato kniha spatřit s
projít na článekMartin Macík, František Tomášek a Michal Mrkva z týmu Big Shock Racing v osmé etapě, druhé maratonské, dojeli do cíle na výborném osmém místě. Po noci, kterou posádka nakonec strávila na starých matracích v obrovském hangáru bývalého vojenského objektu a
projít na článekSrdečně Vás zveme na setkání nad spirituálním tématem TŘI PILÍŘE VĚČNÉ PRAVDY, které se uskuteční v Ostravě-Zábřehu v Domě kultury Akord na náměstí SNP 1 a to ve čtvrtek 21. června 2012 od 19:00 hodin.
projít na článekPraha, 2. 4. 2024 – Supermarket Albert se ve svých reklamách prezentuje jako řetězec, který odebírá maso z chovů, kde je o zvířata dobře postaráno. Nové video „Únik pravdy v oddělení kuřat”, které zveřejnili Obránci zvířat, staví reklamní komunikaci Alber
projít na článekPřípravy Instaforex Loprais Teamu, Buggyra ZM Racing i MM Technology týmu na Dakar 2023 vrcholí. Do oficiálního startu pětačtyřicátého ročníku nejslavnější maratonské rally světa zbývají už jen poslední desítky hodin.
projít na článek