V ČR byl přijat zákon o ochraně oznamovatelů, který má ochránit oznamovatele protiprávních jednání. Při vysvětlení pojmu Whistleblowing můžeme vycházet z jeho doslovného překladu – zapískat na píšťalku. Tímto se rozumí upozornění (zapískání) osoby na protiprávní jednání o kterém se dozvěděl s pracovní či jinou činností. Největší význam whistlebloowingu, že je nenahraditelným zdrojem informací, který může odhalit protiprávní jednání nebo korupci, souhrnně toto můžeme označit jako nekalé jednání. Zákon byl v ČR přijat na základě implementace směrnice evropské unie, která začala v omezeném rozsahu v ČR platit již od prosince roku 2021. Jde o úpravu, která vzešla na půdě evropské unie, avšak ve světě je již tato úprava rozšířená, např. v USA. V ČR tak tyto postupy již vyžívali i některé větší zahraniční společnosti. Co zákon konkrétně upravuje? Hlavním cílem ochrany oznamovatelů je umožnit odhalovat protiprávní jednání odehrávající se na pracovišti nebo při výkonu pracovní (či jiné obdobné) činnosti, o kterých zaměstnanci a osoby v podobném postavení za normálních okolností zaměstnavatele nebo příslušné státní orgány neinformují, a to zejména ze strachu ze ztráty zaměstnání či jiného postihu. Na koho se vztahuje? Bude se týkat všech firem? Zákon se vztahuje na všechny společnosti s nejméně 50 zaměstnanci (v průměru). Dále obce s nejméně 10 000 obyvateli. Dále banky, atd. Pozn. zaměstnavatele vykonávajícím činnost v oblasti finančních služeb, finančních produktů a finančních trhů, daní, předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích, ochrany životního prostředí, veterinární ochrany a ochrany spotřebitele. Co všechno tedy musí zajistit firmy zaměstnavatelé, aby splňovaly nový zákon? 1) Zavedení interního oznamovacího systému Organizace musí zavést interní oznamovací systém a mechanismy, které slouží k nahlašování oznámení a řešení protiprávního jednání. 2) Proškolení zaměstnanců Cílem školení je komplexně seznámit účastníky s problematikou interního systému pro oznamování protiprávního jednání a ochrany oznamovatelů (whistleblowingu) v podnikové praxi 3) Jmenování příslušné osoby Zaměstnavatel musí jmenovat příslušnou osobu (možnost externího dodavatele), která spravuje pro zaměstnavatele vnitřní oznamovací systém, Příslušnou osobou může být jen osoba bezúhonná, zletilá a plně svéprávná, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude práva a povinnosti podle tohoto zákona řádně vykonávat. The post Mgr. Jiří Klega v Dobrém ránu na téma Whistleblowing – ochrana oznamovatelů! 1. část appeared first on JKP Advokáti Ostrava.
Whistleblowing je horké téma. Připravili jsme pro Vás krátký přehled nové úpravy, abyste mohli jednoduše zjistit, zda a ca co z nové úpravy se Vás týká či týkat může. Newsletter WHISTLEBLOWING 2023_CZ The post Whistleblowing appeared first on bvlaw.cz.
projít na článekMgr. Jiří Klega v Dobrém ránu na téma Whistleblowing ochrana oznamovatelů! Mgr. Klega v druhém vstupu v Dobrém ránu vysvětlil, jak je možné podat oznámení a co je možné oznámit. Dále uvedl, kdo jednotlivé oznámení bude řešit a jak je zaručena anonymita o
projít na článekUž ve čtvrtek 18. ledna zahajujeme na zámku výstavu Sopka les prales! Její autorka Eliška Podzimková povídala tento týden v Dobrém ránu nejen o této unikátní expozici, ale také o svých dalších projektech. Rozhovor si můžete pustit tady. Foto: Česká tel
projít na článekThe post MUDr. Pavel Krejzlík v Dobrém ránu ČT1 2022 first appeared on Centrum stomatologie a estetické medicíny.
projít na článekNabízíme poradenství pro obce, města a občany při realizaci projektů postavených na sdílení energií a komunitní energetice. Co je vlastně komunitní energetika a jaké jsou její základní principy se dozvíte v prvním vstupu rozhovoru na Dobrém ránu od Mgr. J
projít na článek