Mgr. Jiří Klega v Dobrém ránu na téma Whistleblowing ochrana oznamovatelů! Mgr. Klega v druhém vstupu v Dobrém ránu vysvětlil, jak je možné podat oznámení a co je možné oznámit. Dále uvedl, kdo jednotlivé oznámení bude řešit a jak je zaručena anonymita oznamovatelů. Závěrem se vyjádřil k tomu, jak jsou chráněni zaměstnanci před odvetnými opatřeními. Odpovědi na nejdůležitější otázky níže nebo na: https://www.ceskatelevize.cz//42323610007/cast/994496/ Kdo může být whistleblowerem? Jen zaměstnanci dané firmy, nebo např. i uchazeči o zaměstnání? Zákon poskytuje ochranu všem kategoriím „pracovníků“, včetně osob samostatně výdělečně činných, dobrovolníků, stážistů, uchazečů o zaměstnání a dalších osob, které se pohybují v pracovním prostředí konkrétního zaměstnavatele. Důležité, že se o oznamovaném jednání musí dozvědět v souvislosti s prací (včetně dobrovolnictví, stáží atd.). V opačném případě se pak mají obracet přímo na příslušné orgány. Typicky jdu okolo továrny a vidím, jak vypouští do řeky nebezpečný odpad, pak není splněna podmínka, že jsem se dozvěděl o této činnosti v rámci pracovní činnosti. Jaká práva získají zaměstnanci? Oznamovatelé mají především získat ochranu proti tzv. odvetným opatřením, typicky půjde výpověď, snížení mzdy, platu v případě třetích osob pak odstoupení od smlouvy. Chráněna je také identita zaměstnance, o jehož identitě ví jenom příslušná osoba zpracovávající oznámení, která má povinnost mlčenlivosti. Zaměstnanec má také právo na tzv. zpětnou vazbu, tedy jeho oznámení musí být vyřízeno. Co lze skrze tento zákon nahlašovat? Protiprávním jednání, které má znaky trestného činu, má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, porušuje tento zákon, nebo porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti: finančních služeb, finančních produktů a finančních trhů, daní, předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích, ochrany životního prostředí, veterinární ochrany a ochrany spotřebitele. Co když zaměstnanec nebude rozlišovat důvody, kvůli kterým byl zákon zřízen, od pouhých přestupků na hranici etického kodexu? Pro zaměstnance asi bude i složité rozlišit co už nahlásit a co ne Toto může být pro zaměstnance velmi obtížné. Řešením by měla být osoba příslušná k zpracování oznámení. Ta by měla mít dostatečné odborné znalosti, aby vyhodnotila oznámení. Z tohoto důvodu navrhuji mým klientům, aby v této oblasti využili nejlépe služeb advokáta. Ze strany zaměstnavatelů je třeba dále v této oblasti alespoň obecně zaměstnance proškolit. Proč k tomu využít interní systém? Oznamování prostřednictvím vnitřního systému by mělo být z perspektivy všech zúčastněných preferovanou variantou, neboť případnou nápravu zjištěného protiprávního stavu může zajistit sám povinný subjekt dříve, než se stane objektem zájmu ze strany příslušných orgánů veřejné moci, a tím se vyvarovat nebo alespoň snížit riziko vzniku nepříznivých následků. Interní systém upřednostňují, jak plyne z průzkumů, rovněž oznamovatelé, pokud mají pocit, že takový postup povede k rychlému a efektivnímu vyřešení problému. V takový systém však musí mít oznamovatelé důvěru a dobré povědomí. Informace o fungování oznamovacích systémů proto musí být povinným subjektem zpřístupněny způsobem umožňujícím dálkový přístup, ideálně například na jeho internetových stránkách. Kdo bude řešit a posuzovat jednotlivé případy? Jsou dané zákonem nějaké skutečnosti, které musí daná osoba splňovat? Pevnými zákonnými podmínkami jsou osoba bezúhonnost, zletilost a plně svéprávná. Jak jsem již uvedl, příslušná osoba by měla mít dostatečné odborné znalosti pro vyhodnocení oznámení, byť toto není přímo zákonným požadavkem. Zajímavá je v této oblasti i otázka posuzování bezúhonnosti, které je zde méně přísná než v jiných předpisech. Bezúhonnost je splněna i za předpokladu, že tato osoba nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, za který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby více než 2 roky, nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem práce Může být řešitelů víc? Ano. Toto je dokonce i vhodné. Jelikož zákon stanovuje poměrně krátké lhůty na vyřízení oznámení, je třeba, aby v případě nemoci příslušné osoby nebo čerpání dovolené, byla zde další osoba, která ji může zastoupit. Je nějaká lhůta na posouzení konkrétních oznámení? Oznamovatele je třeba vyrozumět do 7 dnů ode dne jeho přijetí oznámení. Následně je třeba písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. Tuto lhůtu lze prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát v případech skutkově nebo právně složitých. Co když řešitel oznámení nějaký podnět vůbec nebude řešit? Pokud příslušná osoba při posuzování důvodnosti oznámení zjistí, že nejde o oznámení podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu o tom písemně vyrozumí oznamovatele. Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že, neshledala podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci. Jak je to s ochranou anonymností oznamovatelů? Je možné jí tímto zákonem zaručit na 100%? Zaručit únik informací nelze nikdy. V případě porušení jakýchkoliv povinností mohou být uloženy pokuty až do 1 milionu. Původně se pracovalo i s myšlenkou stanovit pokuty z čistého obratu společností, ale od tohoto bylo nakonec upuštěno. ČR nepřijalo možnost podat oznámení zcela anonymně. Jedním z typických důvodů byla obava ze zneužití těchto oznámení či případná nemožnost komunikovat s oznamovatelem za účelem získaní podrobnější informací. Často se totiž stává, že jednání není možné plnohodnotně posoudit z důvodu nedostatků informací. The post Mgr. Jiří Klega v Dobrém ránu na téma Whistleblowing – ochrana oznamovatelů! 2. část appeared first on JKP Advokáti Ostrava.
V ČR byl přijat zákon o ochraně oznamovatelů, který má ochránit oznamovatele protiprávních jednání. Při vysvětlení pojmu Whistleblowing můžeme vycházet z jeho doslovného překladu – zapískat na píšťalku. Tímto se rozumí upozornění (zapískání) osoby na prot
projít na článekWhistleblowing je horké téma. Připravili jsme pro Vás krátký přehled nové úpravy, abyste mohli jednoduše zjistit, zda a ca co z nové úpravy se Vás týká či týkat může. Newsletter WHISTLEBLOWING 2023_CZ The post Whistleblowing appeared first on bvlaw.cz.
projít na článekUž ve čtvrtek 18. ledna zahajujeme na zámku výstavu Sopka les prales! Její autorka Eliška Podzimková povídala tento týden v Dobrém ránu nejen o této unikátní expozici, ale také o svých dalších projektech. Rozhovor si můžete pustit tady. Foto: Česká tel
projít na článekNabízíme poradenství pro obce, města a občany při realizaci projektů postavených na sdílení energií a komunitní energetice. Co je vlastně komunitní energetika a jaké jsou její základní principy se dozvíte v prvním vstupu rozhovoru na Dobrém ránu od Mgr. J
projít na článekpravniprostor.cz Jak nastavit vnitřní oznamovací systém, jeho sdílení a outsourcing? Novinky související s aktuálně přijatým zákonem o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowerů) naleznete v tomto článku.
projít na článek