V rámci politiky životního prostředí existuje celá řada nástrojů, která je zaměřena na snižování množství odpadů a předcházení vzniku odpadů. Jedná se například o ekonomické nástroje, které jsou využívány k internalizaci nákladů souvisejících s odpadovým hospodářstvím a s celospolečenským dopadem odpadů. Tyto náklady jsou často přenášeny až na spotřebitele, a to formou daní, poplatků, zálohových systémů atd. Dalším nástrojem je například rozšířená odpovědnost výrobců, která je směrována na to, aby byli výrobci motivováni k omezení vlivu svých výrobků na životní prostředí během celého jejich životního cyklu. Nástrojem, který je zaměřen na interní náklady související s nakládáním s odpady a je zároveň dobrovolným přístupem je nákladové účetnictví materiálových toků (NÚMT). Pro prevenci vzniku odpadů v průběhu výrobního procesu je rozhodující již spotřeba materiálu na vstupu do výrobního procesu, a to z pohledu životního cyklu ve fázi procesu výroby a možnosti omezení vzniku odpadů ve výrobě. Na výrobní proces se zaměřuje čistší produkce a navazující přístupy, zejména environmentální manažerské účetnictví a jeho součást NÚMT. Schematicky lze znázornit tzv. pyramidu environmentálního manažerského účetnictví následujícím způsobem (obrázek 1). Obrázek 1: Schéma tzv. pyramidy environmentálního manažerského účetnictví Cílem NÚMT je motivovat a podporovat organizace ke zlepšení environmentální a ekonomické výkonnosti prostřednictvím efektivnějšího využívání materiálových a energetických vstupů. Je tedy zaměřeno jak na omezení externích nákladů (negativních externalit), tak na snížení interních nákladů a zlepšení ekonomických výsledků. Nákladové vs. klasické účetnictví V souvislosti s NÚMT je často diskutován rozdíl oproti klasickému účetnictví. Ten spočívá zejména v tom, že NÚMT sleduje materiálové toky ve fyzických i peněžních jednotkách s důrazem na materiálové ztráty (odpady), které považuje za součást nákladů. Proto má NÚMT velký význam zejména v odpadovém hospodářství, neboť poukazuje na náklady „skryté“ v odpadech a přináší tím důležité informace pro management a je významným nástrojem pro zvýšení zisku. V klasickém účetnictví jsou všechny materiálové náklady a náklady na zpracování přiřazeny nebo rozděleny k nákladům za výrobek. Proto NÚMT přináší nový pohled na náklady a stimuluje k jejich snižování, které ve svém důsledku má vliv na omezování produkce odpadů a zvyšuje efektivní nakládání s přírodními zdroji. Technická norma Dne 1. března 2012 byla vydána technická norma „Environmentální management – Nákladové účetnictví materiálových toků – Obecný rámec“ (ČSN EN ISO 14051). Zahrnutím NÚMT do rodiny norem ISO 14000 byla významně posílena vazba mezi podnikovými aktivitami a životním prostředím. Cílem této mezinárodní normy je poskytnout obecný rámec pro NÚMT jako nástroje řízení, který může pomoci organizacím lépe pochopit potenciální environmentální a finanční důsledky jejich postupů při využívání materiálů a energií a také hledat možnosti, jak dosáhnout environmentálních a finančních zlepšení pomocí změn těchto postupů. Podporuje přitom zvýšenou transparentnost postupů při využívání materiálů a energií prostřednictvím vypracování modelu materiálových toků. Veškeré náklady, které jsou vyvolány materiálovými toky a využitím energií nebo s nimi souvisí, jsou následně kvantifikovány a k nim přiřazeny. Normu ČSN EN ISO 14051 lze prakticky aplikovat ve všech průmyslových odvětvích, která používají materiály a energie, včetně těžby, výroby, služeb a dalších odvětví. NÚMT může být prováděno organizacemi jakéhokoliv druhu a rozsahu, organizacemi se zavedenými systémy environmentálního managementu nebo bez nich, v rozvíjejících se ekonomikách, stejně jako ve vyspělých zemích. NÚMT lze i rozšířit na více organizací v rámci dodavatelského řetězce a pomoci jim vyvíjet integrovaný přístup k efektivnějšímu využívání materiálů a energií. Přínosy nákladového účetnictví Při zavedení nákladového účetnictví materiálových toků podle normy ČSN EN ISO 14051 lze očekávat celou řadu přínosů: optimalizaci výrobního procesu, snížení podnikových nákladů a snížení dopadu na životní prostředí (jako výsledek optimalizace výrobních procesů a zvýšení účinnosti využití materiálů a energie), nové podněty pro vývoj nových výrobků, technologií i pracovních postupů a zvýšení konkurenceschopnosti, zkvalitnění rozhodovacích procesů v podniku díky informacím o průběhu podnikových procesů, zlepšení organizace práce (organizační struktury) a podnikových postupů, zlepšení procesu koordinace a komunikace mezi jednotlivými podnikovými útvary, zvýšení motivace zaměstnanců a vedení. Mnoho organizací si neuvědomuje plný rozsah skutečných nákladů na materiálové ztráty dostatečně podrobně, protože údaje o materiálových ztrátách a souvisejících nákladech je často obtížné získat z konvenčních informačních systémů, účetních systémů a systémů environmentálního managementu. Jakmile jsou tyto údaje prostřednictvím NÚMT dostupné, mohou být použity k hledání možností, jak snížit užití materiálů a materiálové ztráty a zlepšit efektivní využití materiálů a energií. Pro názornost lze uvést tabulku (obrázek 3), která je výstupem při použití NÚMT. Je zde zdůrazněn podíl materiálových nákladů na výrobních nákladech a zejména podíl materiálových ztrát, který v tomto případě dosahuje 12 procent a je důležitým údajem pro rozhodování managementu. Obrázek 3: Příklad výstupu NÚMT ve formě tabulky se zdůrazněním podílu materiálových nákladů a podílu materiálových ztrát Z praktických zkušeností s uplatněním Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) vyplývá, že přínosy lze očekávat nejen z důvodu omezení produkce odpadů a tím spojeným snížením nákladů, ale i snížení materiálových vstupů. V případě aplikace na celý dodavatelský řetězec lze očekávat snížení materiálové náročnosti i u dodavatelů, čímž se zvyšuje celospolečenský přínos. Využívání nákladového účetnictví materiálových toků lze v praxi obtížně statisticky sledovat, neboť je součástí interních manažerských postupů. Nicméně lze například zjistit zájem o normu ČSN EN ISO 14051 tím, že je zaznamenáván počet stažení ze stránek ÚNMZ. Tento počet dosáhl v prvním roce vydání normy 81 a v následujících letech je evidováno kolem 10 stažení ročně. Využívání environmentálního manažerského účetnictví bylo již dříve předmětem studií zaměřených na získání informací z podnikové sféry zaměřených na využívání tohoto nástroje. V roce 2009 provedl Hřebíček J. a kol. studii pro MŽP zaměřenou na implementaci environmentálního manažerského účetnictví. Z jejích výsledků vyplývají následující bariéry při zavádění: časová náročnost zavedení, nedostatečná propagace ze strany státní správy, úzké chápání pojmu environmentální manažerské účetnictví, nedostatek času na diskusi o problémech se zaváděním, personální náročnost zavádění. K náročnosti lze poznamenat, že byla vyvinuta celá řada software, který usnadňuje zavádění environmentálního manažerského účetnictví i NÚMT. Bohužel zatím tento software není v českém jazyce a lze jej získat například v sousedním Německu. Závěrem je možné konstatovat, že NÚMT je perspektivním nástrojem, který přispívá k prevenci vzniku odpadu a zároveň působí na zvyšování efektivnosti při nakládání s přírodními zdroji. Je proto přístupem, který může významně přispět k dosažení cílů Státní politiky životního prostředí ČR (2012 – 2020) i sedmého akčního programu EU pro životní prostředí. Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze [email protected]
V roce 2016 Česká republika vyprodukovala 34,2 milionů tun všech odpadů, to je o 3 miliony tun méně než vloni. Z toho činily 1,4 milionů tun nebezpečné odpady a 32,8 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR tak připadá ročně produkce 3 241 kg v
WORKSHOP Pěnový polystyren a cirkulární ekonomika II 28.4.2022 od 10 hodin v Technoparku Kralupy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Náměstí G. Karse 7/2, Kralupy nad Vltavou Program 9:30-10:00 Registrace účastníků, káva 10:00-10:10 Ú
projít na článekNejčastějšími odpady v českých domácnostech jsou papír (22 % z domovního odpadu), následuje plast (13 %) a sklo (9 %). Zbytek odpadu tvoří nebezpečný odpad (3 %), kompostovatelný kuchyňský bioodpad (18 %) a jiné odpady (35 %). Co se týká třídění, Češi nej
projít na článekChcete se dozvědět, jakým způsobem bude možné profinancovat projekty předcházení vzniku a opětovného využití odpadů? Nejen toto vysvětlí pracovníci odboru odpadů Ministerstva životního prostředí na konferenci Předcházení vzniku odpadů. Jaké typy investic
Česká republika se přiřadila k zemím EU, které se vážně začaly zabývat problematikou předcházení vzniku odpadů. Aula Vysoké školy zemědělské v Suchdole hostila dne 2. října 2014 historicky první celonárodní konferenci Předcházení vzniku odpadů, kterou poř