V právní praxi se poměrně často vyskytují a navzájem zaměňují pojmy „omezení svéprávnosti“ a „nepříčetnost“. Jaký je mezi nimi rozdíl? Pokud je někdo nesvéprávný, je zároveň nepříčetný a naopak? Pojďme si jednotlivé pojmy vysvětlit, jakož i rozdíly mezi nimi, a zodpovědět si tak výše položené otázky, které mohou mít zásadní právní i faktický význam. Omezení svéprávnosti je pojmem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ“), který tento institut upravuje v jeho § 55 – 65. K omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a osobní jedinečnosti, pokud by mu jinak hrozila závažná újma. O omezení svéprávnosti rozhoduje výlučně soud, který může svéprávnost člověka omezit v rozsahu, v jakém není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat. Pokladem pro rozhodnutí soudu je především lékařská dokumentace posuzované osoby a dále pak znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Rozsudkem soudu dochází nejen k samotnému omezení svéprávnosti, ale také vymezení jeho rozsahu a délky jeho trvání a dále pak k ustanovení osoby opatrovníka. Maximálně lze svéprávnost člověka omezit na dobu pěti let, přičemž před jejím uplynutím lze soud požádat o prodloužení doby omezení. Opatrovníkem nesvéprávného může být pouze osoba, která sama je plně způsobilá k právním úkonům, zpravidla osoba blízká nesvéprávnému, kdy soud při jejím výběru přihlíží k přání a potřebě opatrované osoby. Může se jí však stát i sociální pracovník anebo obec v místě bydliště dotyčného. Opatrovník dbá v rozsahu povinností stanovených soudem anebo zákonem o zajištění základních životních potřeb opatrovance, přičemž závažné právní úkony jako je např. zcizení nemovitosti, smí za opatrovaného učinit pouze se souhlasem soudu. Jedná-li osoba omezená na svéprávnosti samostatně, ač nemohla jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, pakliže mu působí újmu. Nepříčetnost je hlavně pojmem zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění (dále jen „TZ“), který tento institut upravuje v jeho § 26, ale můžeme to nalézt i v občanském zákoníku, a sice v § 2922. Nepříčetný je ten, kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání. Kdo se dopustí trestného jednání ve stavu nepříčetnosti, kterou si nezavinil sám, není za takové jednání trestně odpovědný a nemůže být tedy trestně stíhán, resp. nemůže být uznán vinným trestným činem. Ne / příčetnost pachatele se v trestním řízení zjišťuje na základě znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie (u mladistvých se přiberou dva znalci: jeden z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací na dětskou psychiatrii, a jeden z oboru zdravotnictví nebo pedagogiky, odvětví psychologie se specializací na dětskou psychologii) který určí, zda pachatel činu byl v době spáchání schopen ovládat své jednání a rozpoznat nebezpečnost svého jednání. Jestliže alespoň některá z těchto schopností byla v době činu zcela vymizelá, jednal pachatel ve stavu nepříčetnosti a nemůže být odsouzen. Pokud ovšem byla u pachatele příčetnost pouze snížená (tzn., ovládací nebo rozpoznávací schopnosti byly pouze oslabené, ale ne vymizelé), je pachatel za své jednání trestně odpovědný a ke snížené příčetnosti se přihlédne pouze při ukládání trestu. Jak vyplývá z judikatury (když porovnáme např. 30 Cdo 3061/2012 a III. ÚS 1414/16-1), osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům byla v plném rozsahu omezena civilním soudem (vyjma běžných záležitostí), bude zpravidla po dobu svého omezení ve smyslu trestního práva také osobou nepříčetnou, jestliže byla v tomto stavu v době spáchání trestného činu, zatímco u osoby nepříčetné ve smyslu trestního práva může být porucha duševního stavu založena pouze krátkodobě, aniž by tato skutečnost měla dopad na její civilně právní způsobilost k právním úkonům. Nicméně, pokud soud v civilním řízení rozhodl o omezení svéprávnosti, tak i přesto musí soud v trestním řízení samostatně posoudit vliv takového stavu člověka na daný skutek a až poté může posoudit, jestli byl pachatel nepříčetný či ne. Na závěr lze shrnout, že omezená svéprávnost a nepříčetnost jsou odlišné právní instituty z různých právních odvětví, i když se zabývají znaleckým posouzením duševního stavu fyzické osoby. Zároveň lze ale tvrdit, že pokud soud omezí svéprávnost jedinci v nejvyšší možné míře, který zákon povoluje, a v tomto stavu spáchá jedinec trestný čin, tak se zpravidla má za to, že bude i nepříčetný ve smyslu trestního práva. The post Omezení svéprávnosti versus nepříčetnost appeared first on bkch-advokati.cz.
Po obrovském úspěchu, který v listopadu roku 2017 zaznamenala boxerská galashow Evropa versus Kuba, přichází letos organizátoři s neméně exkluzivním duelem. V pražském hotelu Hilton se již 2. února proti výběru evropského olympijského boxu představí jejic
projít na článekCOVID-19: Eshop v provozu, objednávky vyřizujeme bez omezení. Osobní odběr není možný!
projít na článekApple nabízí dlouhou podporu, ale telefony s Androidem se zlepšují Fungující ekosystém je fajn, ale ne každý jej dokáže naplno využít Slabost pro Macbook není totéž co slabost pro iPhone (a naopak) Android versus iOS (respektive Android versus Apple). Tot
Dne 23.6.2015 v době mezi 8:00 16:00 může docházet k drobným výpadkům a omezení rychlosti připojení k internetu v naší síti z důvodu překládky optického kabelu na trase Hovězí čp.2 > Praha, Sitel. Po tuto dobu bude zajištěno náhradní připojení k síti INT
projít na článekDne 27. 9. 2023 od 11:00 hod. bude archiv uzavřen. Děkujeme za pochopení. The post Omezení služeb archivu first appeared on Archeologický ústav AV ČR, Brno.
projít na článek