Vše začalo jako inspirativní příběh dvou odvážných žen, které dokázaly přežít pět měsíců na plachetnici poškozené během silné bouře. Jejich záchranu na konci října pokryla řada světových médií. Jenže nyní se ukazuje, že celý příběh možná nebude tak inspirativní a místo boje o holý život se spíše jednalo o boj o pozornost. Posuďte sami, jak na vás celá událost působí. Původně vše vypadalo na nešťastnou souhru náhod a nepříznivého počasí. Dvě Američanky Jennifer Appel (48) a Tasha Fuiava (27) se svými dvěma psy se vydaly 3. května na osmnáctidenní plavbu z Havaje na Tahiti. Krátce po vyplutí je ale zastihla bouře, která poškodila jejich plachetnici a veškeré komunikační prostředky. Bez možnosti přivolat si pomoc byly ženy na plachetnici, unášené mořskými proudy, uvězněny přes pět měsíců. Nakonec je 1500 km jihovýchodně od Japonska spatřila rybářská loď, která se je pokusila odtáhnout do bezpečí a zavolala americkou pobřežní stráž. Záchrana tedy přišla 25. října, kdy byla posádka poškozené plachetnice nabrána na palubu vojenské lodi USS Ashland. Zpočátku dvojice sklízela obdiv za to, jak dokázala tak dlouho přežít a celou situaci zvládnout. Jenže pak se začaly vynořovat pochybnosti ohledně jejich příběhu. První otázky vyvstaly ohledně jejich možnosti přivolat pomoc. Bouře údajně poškodila anténu, kvůli které přestala fungovat vysílačka a další komunikační prostředky. Jenže loď byla vybavena nouzovým majákem. Ten je navržen tak, aby byl prakticky nezničitelný a přežil i potopení lodi. Bouře ho tedy nemohla nijak poškodit a po aktivaci majáku by záchranné složky našly plachetnici během pár hodin. Problém je v tom, že maják se aktivuje buď automaticky při ponoření pod vodu nebo ručně. Jenže majitelka lodi Jennifer Appel nikdy maják neaktivovala. A zde začínají zmatky a objevují se navzájem si odporující verze příběhu, které značně podrývají jeho důvěryhodnost. Na dotaz, proč maják neaktivovala, Appel odpověděla, že situace nikdy nebyla tolik vážná, že by měly pocit, že během 24 hodin by mohly zemřít a je třeba zavolat pomoc. Že loď byla poškozená, ale byla schopná plavby, měly zásoby vody a jídla a nechtěly tedy plýtvat zdroji záchranářů, když někdo mohl potřebovat pomoc víc. Na druhou stranu při tiskové konferenci na palubě USS Ashland Appel novinářům řekla, že kdyby je pobřežní stráž nezachránila, tak by do 24 hodin zemřely. A v dalších rozhovorech zase zmínila, že se minimálně 98 dní snažily signalizovat okolo plujícím lodím, že potřebují pomoct. Později tyto nedostatky v příběhu obě ženy obhajovaly tím, že na životě je neohrožovalo poškození lodi způsobené bouří, ale až poškození, které jim údajně způsobila rybářská loď, která se je snažila odtáhnout do bezpečí, než zavolala pobřežní stráž. Poškození lodi je další sporný bod příběhu. Při záchraně žen vypadala loď následovně: V květnu plachetnice údajně proplula tři dny trvající bouří s větry o síle orkánu. Jistě si vzpomenete, jak na konci října u nás vypadal orkán Herwart a jaké škody napáchal. Když se podíváte na loď na snímku výše, připadá vám, že by loď byla v takovémto stavu, kdyby přestála nárazy větru o této síle? Nečekali byste spíš polámaný stěžeň a plachtu rozervanou na kusy? A kde je poškození údajně způsobené rybářskou lodí? A hlavní otázkou je, kde byla vlastně ta bouře? Takto masivní tři dny trvající bouře by se objevila na radarech meteorologů. Jenže ty nezaznamenaly nic a ani satelitní snímky NASA žádnou bouři kolem Havaje v tu dobu neukázaly. Další bouře pak prý zastihla plachetnici na konci května a deště zaplavily motor, který kvůli tomu vypověděl službu. Ani tato druhá bouře nebyla nikde zaznamenána a poškození motoru (schovaného v podpalubí) deštěm zní velmi nepravděpodobně. Poté co byla loď znehybněna bouří, následovaly prý útoky skupiny žraloků tygřích velkých 6 až 9 metrů. Ti, dle vyprávění dvou žen, naráželi do trupu lodi a snažili se ji převrátit. Tak jak ženy útok popisují, se ale rozhodně nemohl stát. Žralok tygří dorůstá maximálně délky pěti metrů, neloví ve skupinách a rozhodně se nesnaží převracet lodě. Navíc pokud loď opravdu přežila větry o síle orkánu, nebylo potřeba se bát nárazu chrupavčité lebky žraloka. A pak je tu otázka zásob. Na lodi prý bylo zařízení na odsolování mořské vody, takže vody byl dostatek. V jednom rozhovoru také Jennifer Appel uvedla, že měly na lodi zásoby jídla na rok, takže jim nehrozila smrt vyhladověním.Opravdu se na plánovanou osmnáctidenní cestu připravily tak, že si zabalily zásoby jídla na rok? Navíc v jiném rozhovoru zase TashaFuiava uvedla, že v době záchrany měly snědeno už 90% zásob a že během plavby ztratila 30 kg tělesné hmotnosti. Kolik jídla tedy s sebou skutečně měly? Když se podíváte na fotky ze záchrany, ani ženy ani psi nevypadají podvyživeně a Tasha bez problémů a bez asistence vylézá po žebříku na palubu USS Ashland. Rozhodně se tedy nejedná o nějaký případ podvýživy. Appel prý cestu plánovala dva roky. A jak její plánování dopadlo? Vzala s sebou pouze ženu, která neměla absolutně žádné zkušenosti s plachtěním a se kterou se potkala týden před plavbou. Přitom plachetnice té velikosti, na které se dvě Američanky plavily, vyžaduje ke svému ovládání alespoň tři zkušené lidi. Celý příběh je tedy při nejmenším velmi podezřelý. I kdyby se přihodilo všechno, co Jennifer Appel a TashaFuiava popisují, měly během května, kdy byl motor ještě funkční, příležitost otočit se a vrátit zpátky na Havaj. Stejně tak mohly zapnout nouzový maják nebo signalizovat světlicemi, když proplouvaly kolem obydleného Vánočního ostrovu. Zkrátka měly řadu příležitostí, jak ze situace vyváznout, ale z nějakého důvodu se pokaždé proti veškeré logice rozhodly na „nefunkční“ plachetnici v plavbě pokračovat. Co myslíte, snaží se pouze prodat do médií falešný příběh boje o přežití, nebo za tímto prapodivným příběhem stojí něco jiného? Zdroje: The Guardian CNN
Podle ayurvédy je jazyk zrcadlem psychického i fyzického stavu našeho těla a proto je dobré věnovat mu stejnou pozornost jako například stavu zubů, nehtů a dalším částem našeho těla. Většina z nás se při každodenní ústní hygieně věnuje pouze zubům běžným
projít na článekPříspěvek Neutopte se v moři reklamních předmětů po vzoru Bonnet.cz pochází z Reklamní předměty | Silic Média s.r.o.
projít na článekVybíráte hračku pro vaši ratolest? Chcete pořídit dárek pro nejmenší? Jste pozvaní na baby shower a řešíte, co koupit? Jak zabavit malého caparta a zároveň u něj rozvíjet nejen jemnou motoriku? Dřevěná vkládačka pro batolata je vyrobena z kvalitního a zdr
Život v těle a tělo v životě Tlukot srdce, dech…. Bosé nohy tančící v trávě, vítr ve vlasech. Tady a teď….hojnost a vděk. První nádech a poslední výdech… Tanec života a my v něm Otázkou je JAK ho prožijem ? Článek Život v těle
projít na článekAfrika je jako kousnutí mouchou Tse-Tse, jako malárie, nebo jako horečka Dengue. Jakmile se člověku jednou dostane pod kůži, už tam zůstane a nerozředí ji sebelepší alkohol. Nákaza se opakovaně vrací a dočasným lékem je jen další cesta do rozpálených pouš