Potenciál rostlinné stravy v Česku

Jakou roli v trendech hrají rostlinné alternativy k živočišným produktům? Jak velký je jejich potenciál a které skupiny jsou jejich konzumaci otevřené? Jakým bariérám naopak rostlinné alternativy u českých strávníků čelí? Stejně jako v případě jiných odvětví se i do stravování promítají aktuální společenské trendy. Udržitelnost, etické aspekty, posílení role e-commerce, vznik nových sociálních sítí, zvyšující se důraz na zdraví, globalizace, to vše se v posledních letech promítá do stravování Čechů. V březnu 2022 jsme, již potřetí, realizovali výzkum Ipsos Food Trends, který se tomuto tématu blíže věnuje. Z dat vyplývá, že čtvrtina Čechů do budoucna plánuje konzumovat více rostlinných produktů, a naopak snížit konzumaci těch živočišných. Nejčastěji by lidé rádi omezili konzumaci masa a masných výrobků (34 %) v první řadě hodlají omezit uzeniny, hovězí a vepřové. Zatímco v případě masných produktů je hlavní motivací prevence zdravotních důvodů, v případě masa to jsou nejčastěji aspekty ekonomické. U mladých lidí hrají důležitou roli také ekologické a etické aspekty, kterou s sebou produkce masa přináší. Mléko a mléčné produkty do budoucna plánuje omezit pouze 5 % Čechů – to ale neznamená, že pro ně na českém trhu není potenciál. Právě rostlinné alternativy mléka a mléčných produktů patří v současné době mezi ty nejpopulárnější. Jaké segmenty v české populaci jsou rostlinné stravě otevřené? V české populaci jsme identifikovali šest segmentů na základě toho, jaký je jejich přístup ke stravování. Největším segmentem je Tradiční český jedlík (27 % populace), který tvoří zejména muži, u kterých na talíři najdete zpravidla typickou českou kuchyni (knedlíky, vepřové, rohlíky, uzeniny apod.). Naopak segment Jednoho turka, prosím (17 %) se skládá zejména ze starších žen, které sice jí málo často a menší porce, nicméně stejně jako předchozí segment preferuje primárně tradiční kuchyni. Třetím segmentem jsou Metaboličtí rebelové (16 %), mladí muži, kteří se ve stravě prozatím hledají a nemusí se příliš omezovat. V jejich jídelníčku tak převládají uzeniny, maso, rohlíky, ale také snacky, slazené a energetické nápoje a sladkosti. Tyto segmenty rostlinné stravě příliš otevření nejsou a „přetáhnout“ je na rostlinnou stravu by bylo náročné. Z pohledu cílení jsou rostlinné stravě nejvíce otevřeni Uvědomělé požitkářky (19 %), Vybalancovaní sportovci (14 %) a Mindful strávníci (5 %) – každý je však motivován trochu jiným způsobem. Uvědomělé požitkářky jsou nejčastěji ženy všech věkových kategorií z větších měst, které mají vyšší příjem domácnosti a které se snaží omezit potraviny vnímané jako méně zdravé (např. uzeniny). Rády by je omezily více, zejména kvůli potenciálním zdravotním problémům, nebo kvůli snížení váhy. Jídlo si vybírají pečlivě a zajímají se o jeho původ a složení, současně mají v jídle rády rozmanitost a rády zkouší novinky. Ačkoliv jsou konzumaci rostlinných alternativ otevřené, brzdí je jejich cena a chuť. Druhým segmentem, který je rostlinným alternativám otevřený, je segment Vybalancovaný sportovec. Tento segment reprezentují muži do 39 let, kteří velmi často sportují. Z pohledu stravování jde o segment, který konzumuje vše, tedy jak živočišné, tak rostlinné produkty. Věří, že klíčem ke zdravému životnímu stylu je rovnováha. Jde současně o segment, ve kterém najdeme nejvyšší podíl flexitariánů (tedy těch, kdo jí maso jen příležitostně). Do budoucna by rádi omezili konzumaci masa, masných produktů, ale i mléčných produktů a sladkostí. Jako potenciální bariéru rostlinných alternativ vnímají především jejich cenu, a to i přesto, že disponují, ve srovnání s ostatními segmenty, vyšším příjmem. Poslední, nejmenší segment populace, tvoří Mindful strávníci. Ti z velké části patří do Generace Z a jejich stravovací návyky jsou řízeny zejména etickými a ekologickými hledisky. Původ a složení potravin je pro ně při stravování stěžejní. Častěji zde najdeme ty, kteří se charakterizují jako vegetariáni nebo vegani. Mindful strávníci se velmi dobře orientují v certifikátech, které zaručují složení výrobků, dodržování výrobních postupů apod. I to může být důvodem proč častěji vnímají rostlinné alternativy jako zdravější volbu. Jaké jsou nejčastější bariéry, kterým rostlinné alternativy v Česku čelí? Zvyk a tradice Tradiční česká kuchyně je i nadále velmi populární a obsahuje limitované množství jídel bez masa. Jednou z bariér může být to, že lidé neví, jak rostlinné alternativy začlenit do svých oblíbených receptů. Cena Cena je jednou z bariér, kterou vnímají i ti, kteří jsou jejich konzumaci více otevřeni. Z Ipsos dat vyplývá, že 65 % Čechů je přesvědčeno, že rostlinné alternativy jsou příliš drahé. Cenový strop se může produkt od produktu lišit, ale je důležité tyto aspekty brát v potaz při cenotvorbě. Dostupnost Ačkoliv se nabídka v obchodech a restauracích neustále rozšiřuje, stále ještě nejsou tyto produkty dostupné všude, případně je jejich nabídka značně omezená. To se týká zejména menších měst a na venkova. Chuť 50 % Čechů uvádí, že rostlinné alternativy nejsou chuťově dobré, vadí jim jejich konzistence, nebo textura. To může být způsobeno tím, že lidé neví, jak s rostlinnými alternativami pracovat, nebo s omezenými příležitostmi alternativy ochutnat. Zdravotní přínosy Generace Z sice zdravotní přínosy omezení živočišných produktů vnímá, nicméně zbytek populace si tím příliš jistý není. 40 % Čechů nevnímá rostlinné alternativy jako zdravější volbu (zejména v případě alternativ masa) a tím pádem nejsou motivováni změnit své současné stravovací návyky. Potenciál pro rostlinné alternativy v České republice určitě je, nicméně je potřeba brát v potaz bariéry, které vůči nim Češi mají a „přetavit“ je v příležitosti. V současné době dává smysl se nejvíce zaměřovat na segmenty populace, u nichž je otevřenost k těmto produktům vyšší, a postupně edukovat i širší veřejnost. A také brát v úvahu fakt, že každá změna chce čas a trpělivost. Stačí si uvědomit, jak jsme se posunuli za posledních 20 let. Zdroj: Studie Ipsos Food Trends byla realizovaná v roce 2022 na reprezentativním vzorku populace ČR 18–65 let. Navazovala na studie z let 2020 a 2019. Další ročník studie Ipsos Food Trends, kterého se můžete zúčastnit, proběhne na jaře 2024. Další články a mnoho zajímavého naleznete v Retail News 11.2023… Článek Potenciál rostlinné stravy v Česku se nejdříve objevil na Retail News.

projít na článek

Čaje-Byliny U Plzeňské brány

V naší prodejně si můžete zakoupit sypané, sáčkové, bylinné i dárkové čaje (např. značek Oxalis, Great Tea Garden, Everest Ayurvéda, Grešík, Serafin, English Tea Shop, Apotheke ...), mletou, zrnkovou i zelenou kávu (např. Darka Tea), doplňky stravy Energy

projít na článek

Povídání o tchaj-ťi II.

Pokračování: V Česku ještě stále někteří lidé neví, co je tchaj-ťi čchüan (taijiquan, tai chi chuan, tajči-čuan) a jak jim může být prospěšné. Ale i mezi těmi, kdo o tchaj-ťi vědí, koluje řada mýtů, omylů a neporozumění. Také proto jsem se rozhodl vydat

projít na článek

ChatGPT pro učitele jak AI chytře využít ve svůj prospěch?

Tento článek byl publikován na jakserychlenaucit.cz Umělá inteligence v čele s ChatGPT má potenciál kompletně změnit svět vzdělávání. Ne, učitelé, nemusíte se bát, že vás AI, jak se umělé inteligenci ve zkratce říká, nahradí. Naopak ChatGPT má pro učitele

projít na článek

Požární ochrana v zemědělství

SAMOVZNÍCENÍ PÍCNINK samovznícení jsou náchylné rostlinné materiály, jako seno, luštěniny, obilniny, len, sláma a plevy. Napomáhá mu zvýšená vlhkost, velký objem a nerovnoměrné naskladnění (uložení vrstev […] The post Požární ochrana v zemědělství first a

projít na článek

Cukrovka hlavní zásady stravování

Kontrolujte vliv stravy na glykémii (před jídlem a 1 - 2 hodiny po jídle) glukometrem... Otevřít příručku The post Cukrovka hlavní zásady stravování appeared first on IVAS DOMÁCÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE.

projít na článek