Přinášíme Vám aktuální názor Ministerstva životního prostředí (MŽP) a České inspekce životního prostředí (ČIŽP), který se týká předávání odpadů, což má přímý vliv na průběžnou evidenci odpadů. Tento názor vychází z rozhodnutí MŽP při odvolacím řízení, ve kterém se oprávněná osoba snažila zvrátit rozhodnutí ČIŽP ve smyslu fyzického předávání odpadů. Celý problém spočívá v tom, zda "Smluvní subjekt" (oprávněná osoba), který si uzavře smlouvu např. s původcem o tom, že od něj bude přebírat odpady do svého vlastnictví, může převzetí tohoto odpadu realizovat pomocí subdodavatele, tj. zda může do svého vlastnictví převzít odpad bez toho, aby jej fyzicky převzal. Celý evidenční proces pak vypadá tak, že původce zaznamená produkci odpadů (A00) a předání smluvnímu subjektu (AN3), smluvní subjekt zaeviduje převzetí do svého vlastnictví (B00) od původce a předání (BN3) subdodavateli. Subdodavatel pak eviduje převzetí od smluvního subjektu pod kódem nakládání B00. Důležitou okolností však je, že odpad si od původce převezme fyzicky přímo subdodavatel a smluvní subjekt toto převzetí eviduje prakticky pouze „papírově“ (viz obrázek). Námitka smluvního subjektu při odvolání byla taková, že v zákoně nikde není uvedeno, že převzetí odpadů musí být realizováno fyzicky. MŽP je však toho názoru, že i když pojem „převzetí odpadu“ není v zákoně o odpadech definován, jako řada jiných pojmů, je reálně používanou terminologií a je jí třeba interpretovat s přihlédnutím ke smyslu či účelu existence právního předpisu či jeho jednotlivých ustanovení, kde jsou příslušné termíny obsaženy a použity. Zde MŽP zřejmě mj. poukazuje i na prováděcí vyhlášku č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, kde je v příloze č. 2 – Přejímka odpadů do zařízení a předávání informací o vlastnostech přejímaných odpadů uvedeno, že provozovatel zařízení musí provést při přejímce odpadu vizuální kontrolu každé dodávky odpadu. A to bez fyzického převzetí nelze prakticky uskutečnit. MŽP ve svém rozhodnutí uvádí, že zcela zásadně odmítá argumentaci subjektu dovozujícího závěr, že převzal odpad od původce i v případě, kdy tento odpad vůbec nebyl přeložen na jeho provozovaná (odsouhlasená) mobilní zařízení ke sběru odpadů a kdy dokonce s tímto odpadem nepřišel do styku a ani jej nespatřil. Dále MŽP uvádí, že pojem „převzetí odpadu“ tak, jak má být tento pojem v kontextu zákona o odpadech chápán a interpretován, nelze od fyzické dispozice s tímto odpadem oddělit. Z toho důvodu rovněž odmítlo argumentaci subjektu, že převzetí odpadu má s původcem smluvně zajištěno. Taková smluvní ujednání jsou totiž soukromoprávní povahy a jako taková nemohou mít vliv na způsob výkladu a používání jednotlivých ustanovení a pojmů obsažených v zákonu o odpadech popř. v jiných dotčených právních předpisech. Domníváme se, že tento názor je přelomový a bude mít vliv na řadu subjektů podnikajících v oblasti nakládání s odpady. I z pohledu původce bude znamenat určitou komplikaci, protože bude muset ve své průběžné evidenci zaznamenávat toho, kdo mu odpad fyzicky přebírá a zjišťovat, zda je pouze dopravcem či oprávněnou osobou. Pokud bude subdodavatel oprávněnou osobou, bude muset zjišťovat, zda má platný souhlas a další související činnosti. Samozřejmě bude možné, aby tyto povinnosti částečně přenesl na smluvní subjekt. Ten, pokud fyzicky odpad nepřevezme, bude muset původci nahlásit, kdo tak učinil a rovněž bude muset zajistit, aby takový odpad neměl ve své průběžné evidenci. Při fakturaci pak bude nutné pravděpodobně změnit texty na vystavených dokladech. Soulad mezi evidencí odpadů a účetními doklady v tomto případě již také nebude možný. Průběžná evidence odpadů by tedy v daném případě měla vypadat následovně. Původce vyprodukovaný odpad (A00) předá subdodavateli (AN3) a subdodavatel zaznamená tento příjem pod kódem nakládání (B00). Smluvní subjekt v průběžné evidenci odpadů nefiguruje (viz obrázek). Pozn.: Pokud by odpad od původce převzal pouze dopravce, musí původce do průběžné evidence zaznamenat jako partnera příjemce odpadů (oprávněnou osobu s platným souhlasem). Závěrem dodáváme, že názor MŽP k převzetí odpadu se týká i přepravy nebezpečných odpadů a vyplňování ohlašovacích listů. Pokud Vás tato problematika zajímá a chcete vědět více, nebo prodiskutovat své praktické zkušenosti, využijte a přihlaste se na některý z našich seminářů na toto téma. Více informací o námi pořádaných školení získáte zde: https://www.inisoft.cz/skoleni. Autor: Petr Grusman, INISOFT s.r.o.
V roce 2016 Česká republika vyprodukovala 34,2 milionů tun všech odpadů, to je o 3 miliony tun méně než vloni. Z toho činily 1,4 milionů tun nebezpečné odpady a 32,8 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR tak připadá ročně produkce 3 241 kg v
Nejčastějšími odpady v českých domácnostech jsou papír (22 % z domovního odpadu), následuje plast (13 %) a sklo (9 %). Zbytek odpadu tvoří nebezpečný odpad (3 %), kompostovatelný kuchyňský bioodpad (18 %) a jiné odpady (35 %). Co se týká třídění, Češi nej
projít na článekChcete se dozvědět, jakým způsobem bude možné profinancovat projekty předcházení vzniku a opětovného využití odpadů? Nejen toto vysvětlí pracovníci odboru odpadů Ministerstva životního prostředí na konferenci Předcházení vzniku odpadů. Jaké typy investic
Česká republika se přiřadila k zemím EU, které se vážně začaly zabývat problematikou předcházení vzniku odpadů. Aula Vysoké školy zemědělské v Suchdole hostila dne 2. října 2014 historicky první celonárodní konferenci Předcházení vzniku odpadů, kterou poř
Právě byl ZDE vystaven předběžný program 3. ročníku konference Předcházení vzniku odpadů. V programu prvního dne konference chceme upozornit především na blok přednášek zástupců MŽP, SFŽP ČR, MPSV a (snad i) MZe, ve kterém budou představeny a podrobně roz