Tento článek vznikl pro potřeby Učitelského měsíčníku v září 2022. Ne každý učitel má svou cestu naplánovanou už od mládí. Jsou i tací, kteří se ke svému povolání dostanou jako „slepý k houslím“. Možná i vás život stále překvapuje tím, co vám chystá, a možná vám následující příběh bude připadat blízký… Vystudovala jsem překlad a tlumočení a myslela si, že mě čeká celkem jasná profesní dráha. Během studií i po nich jsem vždy svou činnost doplňovala výukou cizích jazyků. Při škole kvůli výdělku a při práci, v níž převažovalo hlavně překládání, proto, abych pravidelně vycházela od počítače mezi lidi a komunikovala s živými tvory. Nikdy mě však nenapadlo, že se po mateřské „dovolené“ k překladu a tlumočení už nevrátím. Život se mnou měl jiné plány Po narození prvních dvou dětí přišla totiž výhybka. Má dlouholetá kamarádka mě oslovila s nabídkou výuky hudební výchovy pro nejmenších. Plánovala skládat písničky a prohlubovat v dětech lásku k hudbě. A tak se stalo, že jsem si asi u třetí lekce uvědomila, jak hudba, hra a pohyb až zázračně působí na děti, a jak jim naprosto přirozeně rozvíjí jejich intelekt. Díky svému zaměření mi okamžitě proběhla hlavou myšlenka: takhle by se skvěle učily cizí jazyky! Kamarádka s naprostým klidem odvětila: „Jo, to uděláme.“ A bylo rozhodnuto. První představa o tom, jak bude výuka cizích jazyků hudbou vypadat, se během pár měsíců hodně změnila. Celá myšlenka začala žít svým vlastním životem a určovala můj další osud. Pohltila mě natolik, že jsem se začala vzdělávat v oblasti různých forem výuky. Prošla jsem kurzy, abych se na budoucí práci připravila teoreticky, našla jsem rodilé mluvčí, kteří s námi začali spolupracovat jako zpěváci, korektoři a lektoři. Už se zkrátka nedalo odejít, ani když přicházely čím dál větší překážky. Vlak v podobě výroby výukového programu angličtiny hudbou, který jsem rozhýbala, jel celou dobu přede mnou a já za ním běžela. Když už jsem měla pocit, že ho doháním a budu moct nasednout, vždycky se stalo něco, co mi v pohodlné jízdě zabránilo. Vlak tvořil písničky, organizoval kroužky, letní tábory, výlety s angličtinou a plánoval stále víc a více věcí. Firma se rozšiřovala, každým rokem přibýval počet klientů i lektorů a vypadalo to, že snad konečně přijde klid a já ten vlak dohoním. Co by to ovšem bylo za život, kdyby nám nepřinášel stále nové výzvy, že? A tak se stalo, že když už se nám program celkem hezky usadil, měla jsem skvělého hudebního skladatele s profesionálním nahrávacím studiem, písniček a materiálů vytvořených tolik, že už nebylo třeba se tak moc honit, přišel covid a zcela nová situace. Nová etapa tvorby. A jako vždy se ukázalo, že všechno zlé je k něčemu dobré. Našel se prostor překlopit vyzkoušený a oblíbený program do podoby, kdy ho můžou využívat i další učitelé a lektoři, aniž by museli být v úzkém kontaktu s autorskou firmou. Ale ouha, vlak už zase zrychlil. Představa snadného shrnutí již hotových materiálů do podoby online byla značně zkreslená. To, co vypadá jako jednoduchá úprava, je ve skutečnosti opět výroba nového produktu téměř od začátku. K tomu, aby člověk zplodil něco smysluplného, co druzí využijí na 100 %, nestačí jen vize a krásná myšlenka. Grant byl obrovskou podporou Obrovskou radostí a pomocí byl grant na podporu inovativních forem vzdělávání. Pro nás ovšem znamená závazek, aby to, co díky němu vznikne, bylo využívané a oblíbené. Aby to angličtináři považovali za pomoc a přínos, ne za další věc, kterou jim někdo nutí. Začali jsme tedy obvolávat školy a shánět učitele a metodiky, kteří by nám pomohli vytvořit program na míru potřebám vyučujících. Dozvěděli jsme se, co by nejvíc uvítali, co by se jim hodilo a líbilo, a to jsme začali dělat. Díky učitelům, kteří nám věnovali svůj čas a pomohli nám vytvořit plán ideálního výukového programu pro angličtináře, je nyní na světě webová platforma s téměř třiceti moduly, které tematicky pokryjí celý první stupeň ZŠ. Každé téma je probrané mnoha způsoby, táž slovní zásoba, fráze a gramatické formy se zopakují mnohokrát a vždy trochu jinak. Děti se nenudí a učitel má výrazně usnadněnou přípravu, protože nemusí hodiny sedět na internetu a hledat vhodné obrázky, videa s potřebnou slovní zásobou a připravovat doplňovačky. Možná si teď říkáte: No jo, to známe, zase další materiály, takových jsou stovky, my už máme svůj systém a nemáme čas učit se něco nového… Ano, v dnešní době, kdy jsou učitelé vystavováni neustálým změnám a musí přizpůsobovat svou práci tu online výuce, tu hybridní výuce, tu suplování za polovinu nemocného učitelského sboru, tu novým žákům z Ukrajiny, … každá další nabídka bezvadného inovativního programu asi vyvolá vlnu odporu. Učitelé už jsou unavení a představa seznamování se s dalšími a dalšími novinkami mnohé děsí. Máme tu inkluzi, hodnotové vzdělávání, projektovou výuku, finanční gramotnost, enviromentální přístup atd., atd. A to ani nemluvím o rodičích, s nimiž také není vždy úplně jednoduchá domluva. Zkrátka nátlak ze všech stran, jeden by občas měl chuť utéct do pralesa nebo někam do poustevny a všeho nechat. A zase život a jeho překvapení Jak jsem psala výše, život nám výzvy přináší, ať se jim snažíme vyhnout sebevíc. A učitelé jsou v posledních letech výzvám vystavováni skutečně velmi silně. Můj velký obdiv měli od chvíle, kdy jsem sama začala učit skupinky dětí a domů jsem chodila po pár odpoledních lekcích naprosto vyřízená. Nechápala jsem, jak může učitel vůbec přežít, když učí třeba 6 hodin denně, 5 dní v týdnu… Přátelé učitelé mi tehdy říkali, že si člověk časem najde cvik a postupně si zvykne. I já jsem po nějaké době přestala být z učení tak extrémně fyzicky vyčerpaná, nicméně můj obdiv mají učitelé stále. Tuto práci může dělat skutečně jen ten, který má v sobě obrovské odhodlání a není zvyklý utíkat z boje. A proto věřím, že si každý pedagog najde svůj směr a svou cestu, jak se v lehkosti a bez přílišného úsilí přizpůsobovat potřebám nové doby. Všichni víme, že to, co bylo před 10 lety, dnes už neplatí. Časy se mění, lidé se mění, děti jsou jiné, i formy vzdělávání se musí měnit, jinak přestanou být přínosem a stávají se zátěží. Svět vzdělávání by měl patřit k těm nejflexibilnějším odvětvím lidské činnosti, ukazovat novým generacím, jak se pružně pohybovat měnícími se společenskými normami a jak se bezpečně otevírat novým možnostem. Děti se učí napodobováním. Sledují vzory. Když jim pedagogové ukážou, jak se v komunitě zvané škola dají rozdělit role tak, aby každý dělal to, co je mu blízké, a celek přitom těžil z vášně jednotlivce, bude jim to mnohem větším přínosem, než když si zapamatují celé encyklopedie. Svět spěje k novým formám spolupráce. Pojďme dětem ukázat kooperativní přístup. Pojďme si s nimi povídat o tom, jak se v naší škole jedna paní učitelka věnuje péči o naši planetu a vede děti k lásce a zodpovědnosti k ní, jiný pan učitel se zase zaměřuje na problematiku chování na internetu a ovlivňování veřejného mínění přes média, za jiným učitelem můžeme přijít s jakýmkoli problémem s kamarády a další paní učitelka se zabývá prožitkovou pedagogikou a seznamuje s novými možnostmi své kolegy. Takhle bychom mohli pokračovat do aleluja. Zkrátka, pokud chceme, aby děti rozvíjely své talenty a předávaly je světu, pojďme jim ukázat, kde máme talenty my. Veďme je k poznání, že nejvíc je člověk prospěšný, když dělá to, co miluje. Že jít za svým snem je mnohem užitečnější, než snažit se zavděčit každému a pak padat na ústa vyčerpáním, vyhořet a své poslání opustit. A jaký je závěr příběhu učitelky – neučitelky? Dovolila si jít za svým snem. Zjistila, že její poslání je dávat podporu nadšeným angličtinářům, aby mohli realizovat své představy výuky. Během komunikace s pedagogy objevila mnohé idealisty, co natáčí sami videa do lekcí a skládají písničky, protože vědí, že to je ta cesta, která funguje. O výrobě kartiček, pracovních listů, procvičování a her všeho druhu ani nemluvě. Je skvělé, že máme takové učitele k našim dětem. Je ale také důležité, dávat jim podporu, kterou si zaslouží. A proto jsou tu nejen učitelé, ale i firmy, které pro ně pracují. Některé už jsou velké a mají materiály hotové, jiné jsou ještě ve vývinu a nabízejí velkou flexibilitu a výrobu materiálů na míru. A právě k těm patří naše učitelka – neučitelka a její tým. Mgr. Alena Burgetová Autorka výukového programu MELODY English Vystudovala obor Překladatelství a tlumočnictví – španělština a Slovenistika na Filozofické fakultě v Praze. Pracovala jako překladatelka, tlumočnice a lektorka cizích jazyků (angličtina, španělština, slovinština). Vzdělání získané na vysoké škole dále prohlubovala rozšiřujícími kurzy, zaměřenými na různé způsoby výuky. Je maminkou tří dětí, z nichž jedno prochází vývojovou dysfázií. Díky této zkušenosti zjistila, jak moc pomáhá při učení nových věcí hudba a že bez písničky to mnohdy ani nejde. V loňském i letošním roce získala MELODY English grant od Magistrátu Hl.m. Prahy na podporu inovativních forem výuky ve školách. Ve spolupráci se školami vytváří materiály pro angličtináře, kteří touží rozvíjet přirozené způsoby učení a prožitkovou pedagogiku. V letošním roce získala firma MELODY English akreditaci a nabízí mimo jiné i kurzy pro učitele na 1.stupni ZŠ. Kontakt pro učitele, kteří se chtějí dozvědět víc: E-mail: [email protected] Tel: +420 608 562 405 www.melodyenglish.cz online.melodyenglish.cz Článek Příběh jedné učitelky – neučitelky se nejdříve objevil na Melody English.
Vila Stiassni je funkcionalistická vila v Brně, která vypráví zajímavý příběh jedné rodiny i kontextu společnosti meziválečné a poválečné doby. Navštivte i vy místo, kde pobýval také Fidel Castro!
projít na článekTento příběh publikoval PaulKing00 na Redditu. Zdravý začátek Už na začátku hry jsem začal jezdit do práce na kole a posbíral 6 až 7 gymů, které...
projít na článekPříběh o jedné krádeži, do princezny zamilovaném vodníkovi a protřelé dvojici kancléřů se právě v těchto dnech odehrává na zámku Sychrov. Ten si pro natáčení nové vánoční pohádky České televize vybral štáb režiséra Karla Janáka. Kromě Sychrova si v příběh
projít na článekTyto fotografie od sebe dělí několik měsíců a kilometrů, přesto mají něco společného, hlavního protagonistu. Tento jelen byl v říji vyfotografován v blízkosti Kohoutova na našem polesí Vlastec. Zimní fotografie téhož jelena je stará pouze několik dní a po
projít na článekKvětiny za vysvědčení: výraz vděčnosti Blíží se konec školního roku a my jsme opět připraveni vybavit děti kyticemi pro učitelky a i třeba květinou pro pana učitele. Abychom Vám usnadnili hledání, tak pro vás máme kategorii, kde nale
projít na článek