Probíhající pandemie COVID -19 výrazněji ukazuje, že lidstvo se již bez plastů neobejde. Musí si však uvědomit komplexní zodpovědnost za jejich udržitelnou výrobu, aplikace a využití po skončení jejich životnosti. Proto je nutné uvést, že schválený poplatek v EU ve výši 800 euro za tunu nerecyklovaných odpadních plastů z obalů se týká pouze cca 40 % plastových aplikací. Není velkých cílů EK si dala za cíl zrecyklovat v roce 2025 celkem 10 mil. tun odpadních plastů a vyzvala průmyslové asociace k uzavírání dobrovolných závazků ke splnění tohoto cíle. V říjnu 2019 zveřejnila European Environment Agency zprávu „European Topic Center on Waste an Materials in Green Economy“. Z téměř padesátistránkové zprávy uvádím stručně několik informací: Nejvíce odpadních plastů vzniká z obalových aplikací – 63 %. Ze všech plastových odpadů se „recykluje“ 31,1 %, dominuje energetické využití se 41,6 %, zbytek končí na skládkách nebo volně v přírodě. V současných statistikách se podíl recyklací kalkuluje jako množství v tunách sebraných pro recyklaci, které zahrnuje i export, který se deklaruje pro recyklaci. Není však známo, zda příjemce plast skutečné zrecykloval. Při sběru a třídění dochází ke ztrátám, navíc část je nerecyklovatelná mechanickým způsobem a spaluje se, nebo skládkuje. Odhadují, že 60 % odpadů sebraných pro mechanickou recyklaci nelze znbsp;mnoha důvodů recyklovat. Dle Nařízení EU z roku 2018, které by mělo být aplikováno od 5.7.2020, by kalkulace míry recyklace měla vycházet z množství odpadních plastů, které jsou vstupem do recyklačního procesu. Takto kalkulováno, by měla míra recyklace klesnout na 10 %. Dle Eurostatu se v roce 2018 exportovalo 4,5 mil. tun odpadních plastů, z toho více než 1,5 mil. tun mimo EU. Po více než čtyřdenním zasedání schválili představitelé EU baliček obnovy po koronaviru ve výši 750 mil. euro a nový sedmiletý rozpočet ve výši 1,1 bilionu euro. Součástí dříve schválené „Zelené dohody“ je Akční plán pro oběhové hospodářství. Odchod Velké Británie z EU k 1. 1. 2021 způsobí v rozpočtu EU deficit 15 miliard euro. Za částečnou náhradu tohoto deficitu byl odsouhlasen v úvodu uvedený poplatek, který by měl přispět 6 8 miliardami euro. Hradit jej bude každý členský stát podle každoročního hlášení do Eurostatu dle Směrnice 94/62/ES a prováděcího nařízení EU 2019/665. Na obrázku jsou uvedeny hodnotu míry recyklací za rok 2017 v členských státech, když průměr za EU činil 42 %. Údaje za rok 2018 měly být zveřejněny v letošním říjnu, avšak jejich zveřejnění bylo posunuto na prosinec. Problematické vykazování Nový německý zákon o obalech vstoupil v platnost letos, když stanovil cílovou míru pro recyklace plastových odpadů z obalů ve výši 63 % pro rok 2022. Údaje za rok 2018 zveřejnila v říjnu německá Federální agentura pro životní prostředí: u plastových obalů byla dosažena míra recyklace ve výši 47,1 % (u skla 83,0 %, u papíru a lepenky 87,7 % a u hliníku 90,1 %). Experti odhadují poplatek pro Německo za rok 2018 ve výši 1,2 1,4 miliardy euro. Podrobnosti o výpočtu by měly být schváleny ve zvláštním zákoně Radou EU a Evropským parlamentem. Někteří experti upozorňují na rozmanitost systémů ve vykazování v členských státech, což povede k řadě heterogenních postupů, které budou ničit jednotný trh. Je známo, že ČR má unikátní dva způsoby vykazování množství odpadů. ČSÚ vychází z metodiky Eurostatu, MŽP z administrativního systému ohlašování do ISOP/CENIA. Za recyklaci plastů je považována separace, čili třídění v sytému žlutých kontejnerů v rámci EKO-KOM. To se týká pochybných hodnot v čitateli zlomku „míry recyklace“. Ve jmenovateli by mělo být uváděno celkové množství plastových obalů uváděných na trh. Vlivem černých pasažérů v systému příspěvků za množství plastových obalů uvedených na trh a komplikovanému problému s importem zabalených produktů v rámci e-commerce, neodpovídají hodnoty údajům z Plastics Europe, že 40 % plastů se spotřebovává v obalech. Ještě před rokem 2017 byla ČR mistrem Evropy v recyklacích plastových obalů. Např. za rok 2016 to bylo vykázanou mírou recyklací v hodnotě 51,2 %, tj. více než jsou cíle pro rok 2025. Za rok 2019 vykázal EKO-KOM vytřídění 15,1 kg odpadních plastů z obalů na obyvatele. Bohužel údaje o tom, jak bylo s těmito odpady naloženo jsem nenalezl. Podle ČSÚ bylo vytříděno 14 kg plastů na obyvatele. Institut cirkulární ekonomiky zveřejnil pro ČR svůj odhad poplatků za nerecyklovaný plastový odpad za rok 2018 ve výši 1,5 3,5 miliardy Kč. Ministr životního prostředí Brabec uvádí hodnotu poplatku ve výši 2,0 miliardy Kč. Experti poplatky kritizují Ke splnění cílů EU je dle údajů z www.ecoprog.de k dispozici 1 200 zařízení na třídění odpadních plastů, 1000 zařízení na mechanickou recyklaci a 30 zařízení na postupné najíždění chemických způsobů recyklací, které se zatím do míry recyklací nezapočítávají. Evropský účetní dvůr (ECA) vydal začátkem října varovnou zprávu, že cíle pro dosažení míry recyklací plastových odpadů z obalů pro rok 2025 a 2030 nebudou splněny. Konstatoval, že třetina posledních statistických hlášení z členských států byla chybná. Podle jejich výpočtů byla skutečná míra recyklací za rok 2017 pouze 30,0 %, oproti publikovaným 42 %. Důvodem je započítávání exportu plastových odpadů do recyklací a totéž se týká množství vytříděného, místo skutečně zrecyklovaného plastového odpadu. K problematice poplatků se vyjádřila řada expertů kriticky, např. za ČR 8 expertů v 10. čísle časopisu Odpadové fórum. Z výhrad uvádím: Nejednoznačné definice, zejména jednorázový plast, recyklace, recyklovatelnost. Poplatek nepomůže zvýšit míru recyklace, není pobídkou pro investice na lepší třídění a recyklaci. Nepočítá s příspěvkem chemických recyklací odpadních plastů. Podle německého MŽP neodpovídá chemická recyklace požadavkům na recyklace materiálu podle zákona o odpadech. Německá asociace pro nakládání s odpady (DGAW) zpracovala studii o přínosech chemických recyklací odpadních plastů, ze které vyplývá, že pokud by byla chemická recyklace legislativně uznána jako recyklace, zvýšilo by se množství recyklovaných plastů o 438 tis. tun za rok. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) požaduje pro aplikace recyklátů v potravinářství úplnou a prokazatelnou sledovanost plastu v celém řetězci, když min. 95 % plastů pro recyklaci musí pocházet z certifikovaných plastů pro styk s potravinami. Koronavirové problémy Situaci recyklátorů značně zkomplikovala pandemie COVID-19, když se potýkají s nedostatkem plastů pro recyklaci, nízkými cenami panenských plastů a v důsledku nekonkurenčních cen recyklátů i s poklesem jejich prodejů. Například v červenci stála tuna panenského PET 680 euro/tunu, cena recyklovaného 900 euro/tunu. Zpožďují se investice do infrastruktury pro sběr a recyklaci odpadních plastů. Evropská komise plánuje předložit ve druhém čtvrtletí 2021 návrh na změnu Směrnice o odpadech 94/62/EC. Za tím účelem zahájila veřejné slyšení, jehož výsledky mají být začleněny do této Směrnice a mají podpořit recyklaci a aplikace recyklátů, nejenom ve veřejných zakázkách. A tak se snad dočkáme uznání chemických recyklací odpadních plastů. Zdroj: Průmyslová ekologie, 16. 4. 2021| autor: František Vörös, konzultant Sdružení EPS ČR, z.s. The post Proč se poplatek za nerecyklovatelný plastový odpad setkává s rozpaky? appeared first on EPS.
Odpadové hospodářství v České republice se věnuje spíše spodním patrům hierarchie nakládání s odpady. Na první stupeň: předcházení vzniku odpadu se často zapomíná. Připomenout ho má konference Předcházení vzniku odpadu, která se koná v říjnu už potřetí v
Zkuste se nad touto otázkou zamyslet dříve, než budete číst dále. Každý z nás vyhodí za rok asi 150 - 200 kg odpadů. Pokud však odpady už doma třídíte a dáváte je do barevných kontejnerů, umožníte tak recyklaci více než třetiny tohoto množství. Za rok
projít na článekDne 23.1.2009 nabyla účinnosti novela zákona o hnojivech č. 9/2009 Sb. V zákoně včásti čtvrté nalezneme „přílepek“ který novelizuje zákon o odpadech. Přílepek mění §2 písmeno i) zákona tj. část, která říká co zákon nepovažuje za odpad. Písmeno i) se týká
Plastov n doby na odpad se hod předev m na ukl d n odpadu, a to jak v dom cnostech, tak v kancel ř ch nebo jin ch budov ch. Mohou b t využ v ny pro ukl d n různ ch druhů odpadu, jako jsou např klad obaly od potravin, pap rov s čky nebo jin věci, kt
projít na článekVydejte se s námi na Sumatru, třetí největší ostrov indonéského souostroví, kde se setkává mnoho kultur a náboženství a výrazně se odlišuje způsob života PŘEČÍST ČLÁNEK The post Sumatra Malá Indonésie appeared first on Exoticky.cz.
projít na článek