Mgr. Mgr. Jan Petrov, LL.M., Ph.D., advok t a odborn asistent Pr vnick fakulty Univerzity Palack ho v Olomouci, v letn m č sle časopisu Bulletin advokacie zhodnotil publikaci Josefa ilh na v n sleduj c recenzi. Koncem roku 2015 vydal Josef ilh n u Nakladatelstv C. H. Beck monografii Pr vn n sledky poru en smlouvy v nov m občansk m z kon ku . Dle m ho n zoru představuje podstatn př nos pro v klad a použit předmětn ch ustanoven občansk ho z kon ku a obecně pro advok tn praxi. Kniha se vyznačuje dobrou a logickou systematikou. Je členěna do 20 přiměřeně rozs hl ch kapitol uspoř dan ch do čtyř souvisl ch č st : (A) jak lze smlouvu poru it, (B) jak n sledky jsou s poru en m smlouvy obecně spojeny, a (C) jak spolu souvisej jednotliv n sledky, resp. jak je souladně aplikovat tak, aby nevznikaly nedůvodn hodnotov rozpory. I pokud by text končil zde, tvořil by celistv tvar. K tomu ov em pr ce obsahuje t ž (D) zvl tn č st, v n ž autor podrobně a aplikačně rozeb r jednotliv instituty ve světle č st předchoz ch. Autor dok zal kvalitně propojit praktick i teoretick pohled. Dosp v tak k z věrům, kter jsou: (1) nov , přinejmen m v česk m prostřed , kde ž dnou obdobnou pr ci v dan m ře celistvosti nezn m, (2) prakticky relevantn , (3) opřen o konzistentn teoretick z klad, a (4) komplexn jak co do sv ho rozsahu (autor neopom j snad ž dn př pad poru en smlouvy), tak i co do zpracov n jednotliv ch bodů. V kapitole 1 si autor klade (jen zd nlivě trivi ln ) ot zku, kdy doch z k poru en smlouvy. Mimo jin přen do česk ho pr va zahraničn doktr nu, dle kter ze smlouvy plyne nejen povinnost poskytnout hlavn plněn , ale t ž přiměřeně chr nit z jmy druh strany. Poru en t to povinnosti aktivuje instrument rium smluvn ho pr va, např. odstoupen od smlouvy nebo n hradu kody, j ž se lze zprostit jen při z sahu vy moci ( 2913 odst. 2 o. z.). D le se autor zab v praktickou ot zkou, jak parametry m m t hlavn plněn , nejsou-li smlouvou určeny v slovně, a uv d inteligentn v kladov krit ria (např. oček v n stran a nepřekvapivost). Rozpracov v tak rozd l mezi odpovědnost za dosažen stavu (v sledek) anebo ř dn v kon určit činnosti. V kapitole 2 autor zaj mavě systematizuje př pady poru en smlouvy, zejm na spoč vaj c v nesplněn , resp. nikoli ř dn m splněn hlavn ho dluhu. Ilustrativn a přehledn je sch ma v podkapitole 2.3. V kapitole 3 se autor zab v prodlen m. Nejprve rozeb r jeho obecn znaky, aby pak v podkapitole 3.6 pojednal o (intepretac dovozen m) pravidlu dlužn k nen v prodlen , pokud věřitel plněn , byť vadn , přijal a podrobně rozebral jeho praktick důsledky. Považoval bych jen za vhodn interpretaci, z n ž toto pravidlo vyvěr , podrobněji zdůvodnit již zde, a ne teprve v kapitole V.2.2, v souvislosti s vadn m splněn m. Užitečn je v klad v podkapitole 3.8 (může nastat prodlen dlužn ka, je-li tu prodlen věřitele?) stejně jako rozli en mezi splnitelnost a splatnost v podkapitole 3.9, včetně anal zy po jednotliv ch variant ch. Podstatn a prakticky vysoce relevantn je tak podkapitola 3.10 o č stečn m plněn a č stečn m prodlen , a to včetně rozhraničen mezi č stečn m prodlen m a kvantitativn mi vadami, kter zakl daj odli n pr vn důsledky. V kapitole 4 se pak autor zab v dodatečnou nemožnost plněn , a to včetně ztr ty pr va na plněn . Autor nekonč u obvykl ho pravidla samotn vy obt žnost nezakl d nemožnost plněn a pokračuje k situac m, kdy sice plněn teoreticky možn je, ale trv n na něm by vedlo k vysoce neproporcion ln m a ekonomicky kodliv m důsledkům. Tyto př pady autor navrhuje ře it předev m prostřednictv m tzv. hardshipu ve smyslu 1765 a n sl. o. z. Pro dal v zkum se nab z ot zka, jak ře it situace, kdy hardship způsobil dlužn k sv m omluviteln m nedopatřen m (srov. v raz změnu nemohla rozumně předpokl dat ani ovlivnit v 1765 odst. 1 o. z.) a svůj dluh nyn může splnit jen se zcela neproporcion ln mi n klady. V kapitole 5 pak autor velmi bohatě a podrobně rozeb r patrně nejčastěj př pad poru en smlouvy, totiž vadn plněn . Vedle kvalitn ho standardn ho v kladu autor přin řadu nesamozřejm ch my lenek, např.: margin ln odchylky nemusej vadu zakl dat, v někter ch př padech může b t vada vyvol na t ž nespr vn m časem plněn , vadně může b t splněn t ž peněžit dluh a může b t obt žn rozli it, kdy se jedn o v ce různ ch vad, anebo o v cečetn projev t že vady (což je relevantn zvl tě v př padě smluvn pokuty stanoven pro jednotliv př pad poru en ). V kapitole 6 autor zmiňuje z vazkov delikt, a to (z dobr ch důvodů) jen stručně a pro plnost. Předpoklady z vazkov ho deliktu jsou rozebr ny již dř ve a k n sledkům poru en jednotlivyacute;ch smluvn ch povinnost se autor vyjadřuje d le. V navazuj c č sti B, tj. kapitol ch 7 až 10, se autor obecně zab v jednotliv mi n sledky poru en smlouvy. Jeho rozbor je, ve srovn n se standardn m v kladem, podstatně plněj . Těchto n sledků smysluplně uv d 28. Nejde o pouh v čet; autor každ z n sledků rozv d a rozřazuje je k jednotliv m způsobům poru en smlouvy (srov. stěžejn tabulku na str. 159, mimoř dně přehlednou a pečlivě připravenou). Autor d le rozeb r vliv poru en smlouvy na trv n povinnosti poskytnout dlužn plněn a protiplněn a liberačn důvody, resp. dal možnosti dlužn kovy obrany. V kapitole 11 autor kvalitně analyzuje funkci pravidel sankcionuj c ch poru en smlouvy, zejm na incentivy pro smluvn strany a alokaci rizika. To v e shrnuje, při propojen pohledu věřitele i dlužn ka, ve velmi přehledn ch sch matech na str. 227 a 233. Za stěžejn pak považuji kapitolu 12. V n autor využ v svoji předchoz anal zu jednotliv ch pravidel o n sledc ch poru en smlouvy k tomu, aby zřetelně formuloval a obh jil funkcion ln př stup (str. 262): nejde ani tak o to, jak konkr tn n sledek strany ve smlouvě zvolily, jak ho nazvaly a jak ho modifikovaly, podstatn je ( ), jak jsou jeho re ln v sledn funkce . Tento př stup upřednostňuj c materi ln před form ln m posouzen m může v st ke zv en pr vn nejistoty (celistv posouzen je obt žněj než podřazen př padu pod jednotliv institut). Ale ve smluvn m pr vu, sp e než kde jinde (ve vztahu k věcněpr vn mu zaji těn srov. T. Richter: Zaji těn dluhů podle nov ho občansk ho z kon ku z kladn ot zky a obecn prava, Obchodněpr vn revue č. 7 8/2013, č st I.3.) v hody funkcion ln ho př stupu dle m ho n zoru převažuj . V kapitol ch 13 a 14 pak autor (pro česk prostřed nesamozřejmě) rozli uje mezi samovykonateln mi n sledky poru en smlouvy (ty může věřitel realizovat o sv vůli, např. ponechat si přijat z vdavek) a n sledky, kter může uplatnit jen soudně. Přitom rozv j funkcion ln př stup a ukazuje, že strany mohou t hož sankčn ho činku dos hnout prostřednictv m nejrůzněj ch institutů. Přehledn tabulka na str. 277 dobře poslouž i praktikovi při vaze, jak co nejefektivněji chr nit klienta. Lze dodat, že jde zpravidla o symetrick probl m: je-li určit mechanismus samovykonateln z hlediska věřitele, pak se povinnost br nit se soudn cestou (proti neopr vněn mu uplatněn samovykonateln ho mechanismu věřitelem) překl p na dlužn ka. V kapitol ch 15 až 20 pak autor podrobně a prakticky relevantně rozeb r jednotliv pr vn instituty, často ty v česk m pr vu nov nebo nedostatečně zpracovan . Tak u n hrady kody autor podrobně analyzuje řadu t mat, kter bychom obvykle nalezli jen ve specializovan pr ci (pozitivn a negativn interese, ochrann čel smlouvy, m ra důkazu u u l ho zisku, předv datelnost jmy, m ra požadovan ho důkazu, zvl tě u u l ho zisku). Obdobně komplexn je i rozbor roků z prodlen (v počtov b ze, roky z roků, přiměřenost, 1972 o. z., vztah ke smluvn pokutě), smluvn pokuty, odstoupen od smlouvy i n roků z vad. Ve v ech př padech autor obs hle cituje judikaturu i literaturu, do hloubky analyzuje pr vn probl my, formuluje řadu rozumn ch krit ri pro v klad neurčit ch pojmů (typu podstatn nebo přiměřeně ) a dosp v k mnoha původn m zji těn m. Z věrem bych uvedl, že pr ce představuje mimoř dně celistv a systematick zhodnocen problematiky. Autor ukazuje i nesamozřejm vazby a souvislosti mezi jednotliv mi instituty a usiluje o to, aby nebyly aplikov ny v izolaci. Dosp v k mnoha př nosn m zji těn m, kter jsou nov , přinejmen m v česk m prostřed . Nevyh b se probl mům, ale naopak postupuje způsobem: Č m sporněj či m ně jednoznačn ot zka, t m v ce prostoru třeba vyhradit jej anal ze. Pr ce tak velmi zdařile propojuje praktickou i teoretickou str nku. Obsahuje precizn shrnut , ukazuje někter nedostatky praxe a na z kladě vlastn ho teoretick ho apar tu navrhuje jistou korekci st vaj c ho (česk ho) paradigmatu. Nenapad mě, k čemu podstatněj mu může pr vn akademik sv m d lem směřovat. Knihu můžete zakoupit na na em e-shopu ZDE.
Publikaci Pr vn n sledky poru en smlouvy v nov m občansk m z kon ku pro na e nakladatelstv napsal JUDr. Ing. Josef ilh n, Ph.D., kter mj. předn na Masarykově univerzitě v Brně a působ jako asistent soudce Nejvy ho soudu ČR. V knize detailně ana
projít na článekNovela Občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) přinesla od 1. ledna 2014 i řadu změn v ustanoveních Zákoníku práce, které se týkají povinností voblasti BOZP. Aktuálně zařazený odborný seminář Změny vBOZP ve vazbě na novelu Občanského zákoníku je zaměře
projít na článekSeminář | 6.10.2023 Ve spolupráci s právní kanceláří Havel & Partners vás zveme na seminář zaměřený na komplexní pochopení možností digitální transformace HR oddělení z pohledu práva i praxe určený zejména pro vedoucí pracovníky v HR.
projít na článekNovela zákoníku práce je na obzoru. Víte, co se chytá? Jaká bude výše minimální mzdy a zaručené mzdy? Jaké nastaly úpravy pracovně-lékařských prohlídek? Odpovědi na tyto dotazy se dozvíte na školení Pracovní právo a personalistika v roce 2019. Zdroj
projít na článekZákaz plnění již uzavřené smlouvy je jedním z nejpřísnějších nápravných opatření, které může soutěžní úřad uložit. Kvůli vážným dopadům se takové případy přezkoumávají násobně pečlivěji. Veškerá sranda jde stranou, není zde prostor pro škádlení a obstrukc
projít na článek