Když se řekne regrese, většinu lidí napadnou minulé životy. Není to ale vše, co tento pojem zahrnuje. Pojďme se na ni podívat blíž. Mimo jiné se dozvíte, že vám může být k užitku, i když na žádné předchozí životy nevěříte. A co víc, vůbec se k nim při regresi nemusíte dostat. Minulost nás ovlivňuje Ať chceme nebo ne, minulost na nás má vliv. Formovala podvědomé programy, které až z 95% řídí to, jak vnímáme realitu kolem sebe, a jak na ni reagujeme. Současně v ní vznikají omezující přesvědčení, kterými si svůj život tvoříme. Regrese – cesta do minulosti – Minulost nás ovlivňuje Nikoho nezajímám Příkladem může být člověk, který má pocit, že nikoho nezajímá. A tuto realitu žije. Všichni v práci dostanou prémie – a on ne. Vybere si partnera, který o něho (možná jen zdánlivě) neprojevuje dost zájem. A pokud od něj odejde, najde si jiného – podobného. Dokonce se tak nový partner může chovat i přesto, že byl ke své předchozí partnerce velmi pozorný. Kdy poprvé? Když se klienta zeptám, kdy poprvé měl pocit, že nikoho nezajímá, dostáváme se nejčastěji do dětství. Prvotním zážitkem mohl být například otec, pro kterého bylo novorozené dítě příliš nezajímavé a možná z jeho narození ani neměl žádnou zvláštní radost. To mohlo zapříčinit vznik dalších programů, jako třeba: „Muži si mě neváží.“ Prvním příkladem regrese je tedy cesta do minulosti v rámci tohoto života. Ať už je to událost před půl rokem, kdy se klientovi začal objevovat exém, nebo se jedná o jakékoliv jiné období po narození. Regrese – cesta do minulosti – V mámině břiše V mámině břiše Někteří lidé si vybavují zážitky i z období mezi početím a porodem. Zejména tehdy, kdy se v tu dobu dělo něco závažného. Ať už rodiče mluvili o potratu a nebo třeba matka v průběhu těhotenství kouřila. Nepříjemné vzpomínky může mít člověk i na porod – ať už na chvíli, kdy byl ještě v břiše, na průchod porodními cestami a nebo na to, co následovalo bezprostředně po narození. Někteří popisují například příliš světla, chlad a oddělení od mámy, při kterém měli vztek, cítili se bezmocní a nebo měli strach o život. Minulé životy – existují vůbec? Konečně se dostávám k tomu, co spoustu lidí tolik přitahuje – a jiné naopak odpuzuje. Minulé životy. Stává se, že se klientky zeptám, kdy poprvé zažívala pocit ztráty svobody, a ona začne vidět útržky obrazů vězení nebo otrokyně. Není podstatné, jestli jsou minulé životy realitou nebo iluzí. Důležité je, že se tyto obrazy nebo pocity, které zjevně nesouvisí se současností, objevují. Ať už je to reálná vzpomínka na naši vlastní minulost, něco, co prožili naši předkové a nebo je to jen „výplod našeho podvědomí.“ Ať už je to cokoliv, pokud se to objeví, vyžaduje to naši péči. Není tedy nutné, abyste na minulé životy věřili. Kvantovka a minulost Kvantovka pracuje s minulostí pořád stejně, ať už se stala včera nebo před sto lety. Není pro ni tedy důležité, zda se to, co přichází člověku na mysl, skutečně někdy stalo nebo ne. Podstatné jsou jeho pocity a to, co je za nimi. I když jsem měla tedy dost dobrý nástroj pro práci s minulostí, rozhodla jsem se pro speciální kurz regrese. Regrese – cesta do minulosti – Kvantovka a minulost Regresní techniky Pojďme se teď podívat na pojem regrese ve smyslu technik, které se zabývají cíleně prací s minulostí. Poprvé jsem se setkala s regresí v knihách Jsem a Já jsem psycholožky Marty Foučkové. Ta byla první, kdo se na našem území regresí zabýval. Svou metodu pojmenovala Hlubinná terapie – neinkarnační regrese. Díky knihám Marty Foučkové jsem získala k cestám do minulosti velký respekt. Na jednu stranu mě fascinovaly, na druhou stranu jsem pochopila, že je to něco, co se skutečně nedělá jen tak ze zvědavosti. Vlastní zkušenost Když jsem pracovala na vztahu s bývalým manželem, dělala jsem možné i nemožné, abych manželství zachránila. Od konstelací přes kineziologii a kyvadlo po kde co dalšího. Jeden z terapeutů mě během sezení nečekaně dostal do minulosti. Viděla jsem obrazy příběhu, které byly čím dál jasnější. Byl to pro mě překvapivý zážitek. Odpovídal tomu, o čem psala Marta Foučková. Divila jsem se, že i já si můžu na něco z minulosti vzpomenout. Hlubinná regresní terapie bez hypnózy Jak jsem psala, měla jsem (a mám) vůči regresi velký respekt. Chtěla jsem si být jistá, že když se s někým dostanu hluboko do minulosti, tak ho bezpečně provedu i návratem zpět. Po zvážení všech okolností jsem vybrala kurz hlubinné regresní terapie bez hypnózy (jiným názvem hlubinná abreaktivní psychoterapie podle Dragomireckého). Tato technika pracuje s opakovaným procházením události, ve které došlo k problému. Vzhledem k tomu, že se několikrát opakuje i prožívání vzpomínek, které můžou být velmi nepříjemné, používám tuto techniku v její čisté podobě pouze zřídka – jen tehdy, když potřebujeme s klientem získat nějakou důležitou informaci o tom, co se vlastně stalo, a nemůžeme se k ní dostat jinak. Někdy klientovi stačí i pouhé uvědomění toho, co tehdy proběhlo. Regrese – cesta do minulosti – NLP a časová osa NLP a časová osa Další způsob práce s minulostí mi přineslo NLP (neurolingvistické programování). S minulostí se pracuje prostřednictvím tzv. časové osy, na které se opět hledá, kdy člověk zažíval nějakou emoci poprvé. NLP doporučuje si takto cíleně zpracovat například vztek. Použití časové osy je nejjemnějším přístupem, kdy se klient na nepříjemnou událost dívá z bezpečné vzdálenosti a nenoří se do ní víc než je nezbytně nutné. Výsledkem je pochopení toho, co se stalo, a poučení. Na rozdíl od přístupu kvantovky nepovažuji tuto cestu za tolik hlubokou. Regrese v hypnóze Mimo uvedených způsobů práce existuje i regrese v hypnóze, se kterou nepracuji. Tak hluboko, jak je potřeba. Tak jemně, jak je to možné I když pracuji převážně s kvantovkou, která je hodně logická, jsem při práci vedena intuicí. Hledám cesty, jak zpracovat to, co je potřeba. Ne vždy je to příjemné, protože člověk nachází různé věci (několik mých klientek si vzpomnělo například na to, jak byly upáleny). Sama jsem si prošla například vzpomínku na pobyt v koncentračním táboře a na hluboký strach o svého milovaného manžela, který jsem tehdy prožívala. Vždy se ale snažím volit takové cesty, které nebudou pro klienta náročnější než je nutné. Průvodce vybírejte pečlivě Vzhledem k tomu, že si terapeuti/ průvodci techniky víc či míň přizpůsobují, je dobré se předem informovat, jakým způsobem s člověkem pracují a z čeho vycházejí. Dejte i na svou intuici a pokud s vámi člověk „neladí,“ běžte jinam a najděte si někoho, komu budete důvěřovat a budete z něj mít dobrý pocit. Regrese – cesta do minulosti – Průvodce vybírejte pečlivě KAM DÁL? Stáhněte si některý z DÁRKŮ, které jsem pro vás připravila.Přečtěte si další články z kategorií: osobní rozvoj nebo úspěch a motivace.Zajímá vás osobní rozvoj? Ráda se s vámi potkám ve Fb skupině To, co žiju, tvořím já skupina pro osobní rozvoj.The post Regrese – cesta do minulosti first appeared on Průvodkyně na Cestě.
Svatební cesta je vstup do nového společného života, který měl být pokud možno nezapomenutelný. Jestli si stále nevíte rady s volbou destinace a hledáte nádherná a dostupná místa, můžete se nechat inspirovat následující trojicí zemí. Kam Článek Svatební
projít na článekVlakem z Prahy do Mnichova se dnes jezdí 6 hodin na trati dlouhé 444 km přes Regensburg. Autobus jede 380 km po dálnici za 4,5h. Autem se to dá zvládnout i za 3,5h. Je jasné, že vlak si vybere pouze nadšenec, jednokolejná neelektrifikovaná trať z Plzně k
projít na článekV noci nás trochu rušili noví sousedi, kteří přijeli dodávkou a ještě v 11 si grilovali a nijak se neomezovali na hlasitosti. Vzhldem k tomu, že jsme se snažili spat už od 7mi – nic moc. U mě to vyřešily Příspěvek Den 24. Cesta do Čech pochází z Cestopis
projít na článekZveme Vás na závěrečnou konferenci „Cesta k rovnosti: Podpora občanské angažovanosti v interkulturním prostředí“, která proběhne 21.9. v Sále architektů, Staroměstská radnice, Staroměstské náměstí 1, Praha 1. Link na registrační formulář naleznete zde: ht
Dnešní den začal už vnoci. Kolem druhé ráno jsem se vzbudil na záchod a sešplhal znaší věže do okolního lesa. Dnes spíme vpodstatě vprostřed lesa u jezera. Slyšel jsem nějaké podivné zvuky a zdálo se, že se přibližovaly. Vše se Příspěvek Den 23. Cesta do
projít na článek