Otázka:Naše společnost podniká v odpadech mimo jiné tím, že některé vytříděné, případně i upravené složky odpadu vykupuje a následně skladuje tak, aby využila cenových pohybů na straně dodavatelů i odběratelů pro tvorbu zisku. Délku skladování odpadů nelze předem stanovit. Jednou z posledních novel zákona o odpadech došlo ke změně v definici skladování odpadů a to tím, že byly stanoveny maximální možné lhůty. Obáváme se, že tato změna může mít negativní vliv na naše podnikání a prosím o Váš názor. Na téma skladování odpadů jako podnikatelského záměru jsem napsal příspěvek počátkem roku 2009. Vrátil jsem se nyní k němu a došel k názoru, že na něm nemám co bych měnil - až na to, že definice je nová a její aplikace v praxi a tím i následky mohou být různé. Tehdy jsem začal citací jednoho z článků preambule tehdy přijaté (platnost od prosince 2008) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008, ze kterého jasně plyne, jaký názor má "Brusel" na vztah hospodářských nástrojů a nakládání s odpady. Není od věci text zopakovat. (42) Při dosahování cílů předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi mohou hrát klíčovou úlohu hospodářské nástroje. Odpad má často hodnotu jako zdroj a další uplatňování hospodářských nástrojů může maximalizovat jeho přínos, pokud jde o životní prostředí. Mělo by tedy být prosazováno používání těchto nástrojů na příslušné úrovni, přičemž se zdůrazňuje, že rozhodnutí o používání těchto nástrojů mohou učinit jednotlivé členské státy. S ohledem na poslední větu citovaného textu je však zřejmé, že rozhodující bude právní řád České republiky a tomu se nyní budu věnovat. Nevím, kterou ze 7 novel v období 11. 5. 2009 až 14. 6. 2010 došlo ke změně definice skladování, ale není to příliš podstatné. Původní definice zněla: g) skladováním odpadů - přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm; Zde považuji za podstatné zdůraznit, že bývalá definice nijak nepředjímala další nakládání s odpadem, což bylo dle mého názoru velmi rozumné. Nově je tato činnost definována takto: h) skladováním odpadů - přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním; Nová definice je jazykově dosti jasná, ale při její aplikaci mohou nastat nepříjemné problémy. Tím, že byla u skladování stanovena časová lhůta, byla vlastně stanovena, a to dosti zakukleně, nová povinnost. Spočívá v tom, že po překročení této lhůty by už nemělo jít o skladování, tedy o jeden typ nakládání (viz písmeno e) § 4) s odpady ve smyslu zákona. Zákon však neříká, co se po uplynutí lhůty stane - půjde i nadále o skladování, ale v rozporu se zákonem? A pokud ano, jak si potom vysvětlit ustanovení § 7 Skladování odpadů Vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady v platném znění. V době psaní tohoto příspěvku (březen 2011) byla na stránkách MŽP poslední změna této vyhlášky pod číslem 61/2010 Sb. A zde je v odstavci 4 zaveden institut dlouhodobého skladování, který nastupuje po uplynutí lhůt daných zákonem - 1 rok pro odstranění odpadů a 3 roky pro jejich využití. Je-li toto pravda a já nemám důvod oficiálnímu zdroji informací od ústředního orgánu státní správy nevěřit, potom je nová definice vlastně zbytečná, neboť prováděcí předpis, k jehož vydání je v zákoně řádné zmocnění - § 14, odst. 6 (před novelou 5), písmeno c) převádí skladování "po lhůtách" na skladování dlouhodobé, v zákoně kupodivu nijak nedefinované. Z výše uvedeného nelze dovodit nic jiného, než že nově definované skladování nijak neomezuje podnikání, specifikované v otázce. Musí být pochopitelně v souladu se souhlasem k provozu zařízení, který je na sklad jako zařízení pro nakládání s odpady vydán podle ustanovení § 14 odstavec 1 zákona, neboť tazatelova činnost (skladování) je bezesporu součástí sběru, případně výkupu odpadů, čehož se uvedené ustanovení týká. Chci se dotknout ještě dvou věcí. Považuji za nešťastné, aby lhůty, jsou-li již stanoveny, byly rozdílné podle toho, jak bude dále s odpadem nakládáno. Důvod, pro který se takto zákonodárce rozhodl, neznám, ale tato skutečnost problém dosti komplikuje. Konkrétně v případě našeho tazatele je prakticky nemožné předem vědět, co se s odpadem stane, neboť to odporuje samému základnímu principu jeho podnikání. On je obchodníkem, který nakupuje při cenách nízkých a prodává při cenách vysokých. Ale také se mu může stát, že ceny některých komodit nikdy již nedosáhnou požadované úrovně a vykoupený odpad nebude možno realizovat na jeho využití, ale bude muset být odstraněn. Což značí, že v okamžiku, kdy budu dva roky skladovat odpad s cílem jeho využití a potom ho budu muset z obchodních důvodů odstranit, budu v pasti a může se stát, bude-li to důsledně v souhlasu s provozem zařízení uvedeno, že se dostanu do formálního rozporu se zákonem. Druhou nejistotou by se mohla stát platnost nové definice. Pokud by někdo chtěl přes výše uvedené skutečnosti považovat prosté překročení lhůt za pochybení (porušení zákona), potom je třeba při "počítání času" vycházet z data účinnosti novely a veškerou předchozí činnost považovat za nerelevantní. V závěru zopakuji jednu myšlenku, uplatněnou již v předchozím článku z roku 2009. Totiž, že sklad je zařízením pro nakládání s odpady jako každé jiné a jeho technické vybavení musí odpovídat skladovanému materiálu. V opačném případě se lze nadít nejen ohrožení, ale i přímého znečištění životního prostředí. Povinností dobrého technického zabezpečení zabráníme tomu, aby jakákoli hromada odpadu, umístěná nedbalým podnikatelem právě tam, kde se mu to hodí, mohla být považována za sklad. Odpověď: Zavedením nové definice skladování odpadů by při správném chápání systému právního řádu v oblasti odpadů nemělo dojít k žádným komplikacím v naznačeném způsobu podnikání. Poznámka Jednou z novel, aplikovaných v poslední době, byl také zrušen § 11, který hovořil o přednostním využívání odpadů. Jsem toho názoru, že je to škoda, protože zásada, že využití, a to nejlépe materiálové, odpadů má být prioritou, mně nyní v zákoně chybí. A způsob, jakým tazatel podniká, je dle mého přesvědčení naplněním této zásady, tedy činností žádoucí. Ing. Michael Barchánek Soudní znalec v oboru odpadů E-mail: [email protected] Výkřiky: Považuji za nešťastné, aby lhůty byly rozdílné podle toho, jak bude dále s odpadem nakládáno. Sklad je zařízením pro nakládání s odpady a jeho technické vybavení musí odpovídat skladovanému materiálu.
V roce 2016 Česká republika vyprodukovala 34,2 milionů tun všech odpadů, to je o 3 miliony tun méně než vloni. Z toho činily 1,4 milionů tun nebezpečné odpady a 32,8 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR tak připadá ročně produkce 3 241 kg v
Nejčastějšími odpady v českých domácnostech jsou papír (22 % z domovního odpadu), následuje plast (13 %) a sklo (9 %). Zbytek odpadu tvoří nebezpečný odpad (3 %), kompostovatelný kuchyňský bioodpad (18 %) a jiné odpady (35 %). Co se týká třídění, Češi nej
projít na článekChcete se dozvědět, jakým způsobem bude možné profinancovat projekty předcházení vzniku a opětovného využití odpadů? Nejen toto vysvětlí pracovníci odboru odpadů Ministerstva životního prostředí na konferenci Předcházení vzniku odpadů. Jaké typy investic
Česká republika se přiřadila k zemím EU, které se vážně začaly zabývat problematikou předcházení vzniku odpadů. Aula Vysoké školy zemědělské v Suchdole hostila dne 2. října 2014 historicky první celonárodní konferenci Předcházení vzniku odpadů, kterou poř
Právě byl ZDE vystaven předběžný program 3. ročníku konference Předcházení vzniku odpadů. V programu prvního dne konference chceme upozornit především na blok přednášek zástupců MŽP, SFŽP ČR, MPSV a (snad i) MZe, ve kterém budou představeny a podrobně roz