Případová studie z let 2020-2023 Rozsah a dopady vnějšího prostředí představovaného globálním ekonomickým vývojem na chování spotřebitelů a možnosti jejich ovlivňování marketingovými nástroji velice zřetelně ukázal vývoj po roce 2019. Od konce tohoto roku začaly působit na českou, evropskou a v konečném důsledku i celosvětovou ekonomiku tři klíčové exogenní šoky přicházející z prostředí globálního hospodářství. V podstatě lze říci, že všechny tři, ačkoli měly různý původ mají charakter přicházející z vnějších zdrojů. První byla globální pandemie COVID 19, která do značné míry ochromila ekonomiky většiny zemí světa, způsobila propad v ekonomické aktivitě řady odvětví ve vzájemně se řetězících krizových jevech. Na pandemii pak v podstatě plynule navázala energetická krize v Evropě reprezentovaná šokovým zvýšením cen energií pro výrobce i spotřebitele, což následně vyvolalo nebývalý vzrůst cen v podstatě veškerého zboží a řady služeb a vedla k v posledních desetiletích nebývalé inflaci. Tyto dva šoky se následně propojily s krizí vzniklé na základě válečného konfliktu na Ukrajině. Z pohledu spotřebitelského chování jsou jednoznačně identifikovatelné trendy, k nimž se v první řadě řadí zadržovaná spotřeba v době pandemie, vystřídaná v postpandemickém období zvýšeným sklonem k utrácení (což v podstatě byl primární relativně mírný impuls startující pozdější vysokou inflaci) povzbuzovaná nebývale štědrou politikou vládní finanční podpory řady zasažených odvětví s jednoznačným cílem zachování spotřebitelské poptávky a udržení zaměstnanosti v zasažených odvětvích. Pandemie taky narušila funkčnost globálních hodnotových a dodavatelských řetězců, což se rovněž odrazilo v nárůstu neuspokojené poptávky po některých typech zboží závislých na těchto řetězcích (typickým příkladem byl trh s osobními automobily trpícím nedostatkem elektrotechnických komponentů na jejich kompletaci). Obrovská rozkolísanost cen primárních energetických zdrojů ( od záporných cen na ropu v krátkém období 2021, po šokový růst do astronomických výšek v následujícím roce) vyvolaly energetickou krizi, která dál poškodila obnovu ekonomiky v post-pandemickém roce a podpořily proinflační tendence s negativními dopady. Válka na Ukrajině situaci ještě zhoršila, jelikož rozhodnutí na obou stranách konfliktu nasadily silný kalibr geopolitických a geoekonomických prostředků k dosažení vojensko-politických cílů. I když byly cíleny na dosažení rychlých efektů, jejich negativní projevy mají dopad na obyvatelstvo všech do konfliktu přímo i nepřímo zapojených zemí. To napomáhá dalšímu zrychlování inflace, poklesu kupní síly značných částí obyvatelstva se všemi dopady na jejich ekonomické a sociální postavení a spotřebitelské chování. Z pohledu marketingu jsou tyto exogenní šoky charakterizovatelné zásadními pohyby všech složek marketingového mixu, primárně vyvolanými cenovými změnami s následným poklesem poptávky, změnami v distribuční síti a prodejních kanálech, spotřebitelské i pracovní kultuře, propagaci, či v úpravách a záměnách produktů reagujícími na tržní situaci. Pandemie urychlila digitalizaci v různých odvětvích , které jsou s ní spojeny jako je e-commerce, práce z domu, a to i z hlediska forem prodeje a jeho propagace ( např. boom influencerů). Urychlují se rovněž strukturální změny spojené s energetickou transformací a klimatickou změnou (solární boom, tepelná čerpadla a další technologie spojená s obnovitelnými zdroji). Řada těchto trendů zřejmě bude mít dlouhodobý efekt, případně zůstanou běžnou součástí firemní i spotřebitelské kultury v řadě oborů. Evidentně budou mít i zpětnou vazbu na vzájemný poměr mezi procesy globalizace a deglobalizace, které se v současnosti adaptují na nové podmínky. O autorovi doc. Ing. Lubomír Civín, CSc., MBA Ekonom, absolvent VŠE, specializace zahraniční obchod a světová ekonomika v Bratislavě a Hochschule St. Gallen ve Švýcarsku. Řadu let pracuje v akademické sféře. Působil na několika veřejnoprávních i soukromých vysokých školách v ČR, SR i v zahraničí jako docent, či hostující profesor oboru světová ekonomika a mezinárodní obchod. V současnosti přednáší na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze. Působil také v praktické ekonomice jako poradce v projektech pro domácí i mezinárodní korporace a mezistátní instituce (Světová banka, Evropská komise, Program Phare) doma I v zahraničí, později ve vrcholných řídících funkcích podnikatelských subjektů působících v oblasti mezinárodních financí ve střední Evropě.The post Vliv globálních exogenních šoků na spotřebitelské chování a marketingové trendy first appeared on Education on line.
Slavnostní křest knihy Moderní marketingové trendy z nakladatelství Vysoké školy finanční a správní a.s., který proběhl dne 27.6.2023, byl skvělou tečkou za právě končícím semestrem. Spolupráce Katedry marketingové komunikace VŠFS pod vedením doc. Aleše
Nový rok se blíží, a proto jsem se rozhodl sepsat trendy, které považuji za aktuální jak pro současné období, tak i pro to nadcházející.
projít na článekhttp://www.prozeny.cz/magazin/krasa-a-moda/krasna-tvar/41258-tri-napady-na-trendy-jarni-liceni-vyzkousejte-je-samy
projít na článekO CRM nástrojích jsem tady na blogu zatím moc nepsal. A když už jsem téma naťuknul, jednalo se převážně o online marketingové nástroje či aplikace pro usnadnění práce jako je Trello nebo třeba Asana. Rád bych se teď podíval na zoubek CRM systémům, které
projít na článekLetošek se kvapem chýlí ke konci, proto jsem pro vás opět připravil trendy v online marketingu pro následující období. Budu se soustředit na ty nejdůležitější oblasti, pojďme se tedy na ně podívat.
projít na článek