Zuzku neznám dlouho. O to více jsem ale jeji krásnou osobou fascinovaná. Jednou z obav, se kterou se člověk při odchodu na malou ves přirozeně setká je obava o to, jaké bude mít sousedy. Trochu jsem tušila, že to chvilku potrvá, ale postupně se tady kolem mě v podhůří Třemšína začali materializovat úžasní lidé. Zuzka je jednou z nich. Je to sousedka přes dva malé kopce, máma, manželka, zahradnice, kuchařka, inspirátorka (in-spiro = vdechnout vdechla už život nejednomu nápadu a iniciativě) a s velikým potěšením si troufnu říct, že i přes tak krátkou dobu, co se známe, moje kamarádka. Jestli Vás fascinuje téma přírodních zahrad, permakultury, hospodaření v souladu s přírodou a jejím během, srdečně Vás zvu k našemu dnešnímu povídání. Zuzko, popíšeš mi prosím tvojí, případně vaší cestu, která vás zavedla až do malebných Jamek pod Třemšín? Po cestách po světě s baťohem na zádech jsme pochopili, že život ve městě pro nás již není. Dívali jsme se po nějaké nemovitosti na prodej napříč republikou a nakonec jsme nalezli naše srdcové místo nedaleko našeho rodného města. Náhody neexistují a nám asi i ta blízkost rodiny a přátel dodala více energie, pomoci a entuziasmu tvořit něco, co nás přesahuje. Vytváříme místo, které inspiruje, uklidňuje, je prostorem ke sdílení, chová se pokud možno v souladu s přírodou, eticky a harmonicky. Nejsme však nijak radikální, uznávám určitou lehkost v tom, co děláme a naplňuje to náš život jako rodiny. Nuž, ale když se vrátím k otázce, o zanedbaném stavení jsme se dozvěděli od kamaráda z vedlejších Jamek, seznámili jsme se pak s majitelem, který žije ve Slezsku. Líbili jsme se mu. Šel nakonec i ke kartářce, aby mu potvrdila rozhodnutí prodat rodinnou nemovitost právě nám. Pak hypotéka, podpis smlouvy a pak už jen kopice práce.. Jak jsi se k lásce k přírodě a zahradničení dostala? Nedávno jsem poslouchala rozhovor Václava Cílka s Petrem Horkým a jeden z nich tam říkal, že ke vztahu k přírodě, krajině se člověk dostane fyzickým kontaktem s ní. Prostě musíte procházet krajinou, bolet vás nohy, prodírat se křovím sahat si na ni, tím se pak vytváří pouto s Matkou Zemí. Je to hluboký prožitek, který nejde vyčíst, musí se zažít, a je pravda, že se mi těžko popisuje slovy. My jsme s manželem ještě před dětmi hodně chodili po horách, zejména po balkánských hřebenech, potom nás cestování zavedlo na různá místa na Zemi, nejvíc nás ovlivnilo Mexiko a latinskoamerické země, sekundární džungle, kávové plantáže v hlubokých lesích, pyramidy zarostlé zelenou buší.tehdy se mé letmé pokusy o pěstování vlastní zeleniny na statku manželova dědečka pravděpodobně hluboce propojily s prožitky z cest a vyloupla jsem se já, tak jak mne znáte teď. Co tě na pobytu a/nebo práci na zahradě nejvíc naplňuje? Ruce v hlíně léčí, jako opravdu, jsou na to studie. Mám dle mého silnou intuici a tělo to pravděpodobně dobře ví. Ten pocit, když si od semínka vypěstujete jídlo, zároveň víte, z čeho vyrostlo, jakou zeminu, kompost, hnůj jste na tom celém procesu použili, do toho musíte započítat i vlastní pozitivní energii, kterou půdě i semínku dáváte. Pak zákonitě vznikne poklad. Jak já ráda říkám, mám obrovský dar být při vytváření nádherné šťavnaté hojnosti, která sytí nejen naše těla ale i duše. Zároveň mne nesmírně naplňuje obnovovat divočinu v krajině čili biodiverzitu, sázet keře, stromy, vytvářet příbytky pro tak důležité organismy, od ptáků, brouků, motýlů, včel, po ježky a škvory Když by sis vysnila svuj ideální den, jak by vypadal? Záleží na ročním období. Nyní v létě by to byla asi snídaně s dětmi a manželem, dobrá káva, dlouhé zírání do zahrady. Společná tvorba oběda z plodů zahrady, sklenka dobrého vína, koupání u jezírka, vzájemná četba z aktuálních knih (to mám moc ráda, předčítat si knihy), procházka, sběr plodů, večerní oheň. A hlavně brzo spát, nejsem noční tvor. Proč je pro tebe hrabat se v hlíne důležité? Jednou mi jedna známá říká, no vždyť je to tvůj koníček, tak aby tě to nebavilo! Trošku jsem se zasekla v konverzaci a uvědomila jsem si, jak mi slovo koníček ale vůbec nepřijde příhodné. Není to moje hobby, je to nějaký způsob intimního vztahu se zemí, se svou podstatou možná? Hrabat se v hlíně není důležité, ani to není nedůležité, je to součást mě. Co máš na svém životě aktuálně nejraději a na co se těšíš? Výhledově i každý den? Miluji kreativní proces a miluji ten proces ještě víc, když natrefíte na skvělé lidi a s nimi dáváte něčemu život. Mám bezobalový obchod a participuje na něm parta úžasných žen, to mne baví a dává smysl, ta kooperace, sdílení, respekt jeden k druhému. Posouvám se dál a dál. Jaký nejinspirativnější objev jsi poslední dobou učinila? Asi to není v poslední době, ale stále mne to víc a víc fascinuje. Je to fakt, že nic není neměnné, že vše je neustále v pohybu, ať je to buňka v těle, emoce nebo zahrada. A nemá cenu se tomu pohybu bránit, činit odpor nebo se ho jakkoliv snažit zastavit. Vím o tobě, že skvěle vaříš a nabyla jsem dojmu, že je to často podle citu. Dá se myslíš tahle intiuce nějak kultivovat? Jak? Haha. děkuji Marie, nejsem žádný chef, mou hlavní ingrediencí je láska a radost, jsem přesvědčená, že když se tohle smíchá a namíchá do kvalitních surovin, pak je to vždycky dobrota. Podle mého je důležité mít oči otevřené, nebát se experimentovat, prohlížet si se zájmem všelijaké kuchařky, slintat u toho a přemýšlet, jak by se to či ono dalo nahradit, a vařit, vařit a vařit. Kdybys měla mít jedno přání, které by si ostatní vzali k srdci co by to bylo? Buďte v sobě, řešte sebe, a vůbec neřešte ostatní. Svou realitu si vytváříme jen my sami, kam směrujeme naši pozornost, tam směruje i naše síla. <3 A co budeš dělat v zime, kdyz zahrada spí? Maš už nějaké těšení v rukávu? Rekonstuujeme starou stodolu na prostor pro jógu, meditaci, workshopy a semináře, již nyní se zde nějaké akce konají a s tím mám spojenou další tvorbu a práci. Zároveň budu mít doma prvním rokem domškoláka, tak na to se těším a spousta mé energie půjde tím směrem. Děkuju moc! Já mockrát děkuji a přeji Magazínu inspirativní četbu, Tvorbě spoustu božích děl, ko-ra-lům masu zákazníků a Zbrdu expanzi po Čechách, Slezsku i Moravě. P.S. Pokud se o Zuzce, jejím malém ráji v Jamkách a akcích, které se tam konají chcete dozvedět víc, směle směřujte na její web. Třeba se na nějaké z nich potkáme! Zuzka Lavičková ve své zahradě Pravidelná rubrika: INSPIROMAT Oblíbený seriál na Netflixu Seriály moc nesleduji, ale tyhle dva jsem za poslední rok shlédla a pobavily mne: Grace and Frankie, Modern family. Pak se mi líbila Anne with an E. Doporučení na knihu. Nebo knihy. Beletrie čtu ráda Formánka, Coelha a Urbana. Naposledy se mi moc líbila kniha Voda, která hoří od Jitky Vodňanské. Miluju krásný kuchařky. Kuchařka ze Svatojánu, Síla pro život, Kamu, nebo třeba taky skvost Wild Kitchen. Knihy o zahradničení přímo nekriticky zbožňuji všechny knihy z pera mého gurua Wolfa Dietera Sortla. Potom skvostná perla mezi knihami: Lilia Khousnoutdionová a spol. Jsem žena, jsem bohyně. Pak pro mne jistým způsobem transformační kniha od Jacka Londona Tulák po hvězdách. Dále takové ukotvováky nebo jak to napsat: cokoliv od Václava Cílka, mistra Eduarda Tomáše a moje bible Ježíš tvůj učitel od Laurence Freeman. A nakonec aktuálně hltám: už poněkolikáté Výchova bez poražených. Film, který se ti zapsal Žít lehce krátké filmy Janka Sedláře nebo třeba Dva papežové. Písnička, která tě nejlíp vystihuje Rising Apalachia Medicine nebo třeba píseň mé kamarádky Veroniky Diamantové Živa. Věc u tebe doma, bez které se nejvíc neobejdeš Svíčky a knihy? postel? pračka? já nevim Marie Tvoje srdcovka od ko-rá-lí Poslední dobou nesundavám skleněný náhrdelník Tear. Ten zbožňuju.
Proč mít vlastní zahrádku, záhonky, skleník, armádu pokojových rostlin nebo jen pár květináčů s bylinkami do kuchyně? Kromě fyzického využití jedlých rostlin a jejich plodů a estetické funkce je tu ještě pár dalších faktorů, které jdou ruku v ruce s přehr
projít na článekTvůj klid léčí druhé.. krásný začátek prodlouženého víkendu přeje všem REA.
projít na článekZuzka Mlejnská z brněnského showroomu svou práci stoprocentně miluje, proto si ani vlastní svatební den nedokázala bez kachliček představit! Na slavnostním stole tak našly místo keramické hexagony od oblíbeného francouzského výrobce Winckelman’s. Do těch
projít na článekMarie po dlouhém váhání telefon zvedla. Ahoj, Zuzko, promiň, že nejsem v práci. A můžeš mi říct kde si? Řekla docela podrážděně Zuzka. To Marii trochu zaskočilo. Zuzku takhle neznala. Byla na ní vždy tak milá. Ale zasloužila si to. Promiň. Já já jsem ješt
projít na článekHudba je zřejmě nejstarší, nejsložitější a po všech stránkách nejfantastičtější evoluční dědictví, které máme.. Ano, hudba léčí. Problém je v tom, že jen některá..
projít na článek