Blog Dušana Vainera. Čtení (nejen) o wildlife fotografii. | dusanovo.cz
Jste-li už přesyceni technickými parametry foťáků a dilematy, zda si koupit nejnovější přístroj, zkuste Dusanovo.cz. Uleví se vám. Humor a krásné fotky.
- Zařazení: Společnost
Jste-li už přesyceni technickými parametry foťáků a dilematy, zda si koupit nejnovější přístroj, zkuste Dusanovo.cz. Uleví se vám. Humor a krásné fotky.
Žijeme v krásné době. Několika kliknutími objevíme nám dosud neznámá místa, nahlídneme do nejvzdálenějších koutů světa a zatímco se na náš disk stahuje video z himalájských vrcholků nebo z strašidelných hloubek Indického oceánu, dojdeme si v klidu do ledn
Samozřejmě – důvodů proč tisknout digitální fotografie je mnohem, mnohem víc než sedm. Také článků na toto téma najdete na internetu více jak čtvrt miliardy. Nedělám si iluze, že tenhle čtvrtmiliardtý první příspěvek něco změní na tom, že 99,999 procent f
Nad lesní mýtinou uprostřed bývalého vojenského prostoru leží podvečerní ticho. Nedávno vyčištěná dopadová plocha zeje prázdnotou. Vítr pročesává zpola opadané stromy, šípkové keře pokyvují větvemi obsypanými těžkými, krvavě rudými plody. Je chladno, mlha
Tak určitě. Moc moc bych chtěl, obklopen mladými adepty wildlife fotografie, vyprávět chvějícím se hlasem o tom, jak jsem fotil opeřence a ochlupence starou fotopuškou Zenit, jak jsem pak trávíval dlouhé hodiny ve společnosti zvětšováku, pinzety a plastov
Na kovově lesklou hladinu dopadá podvečerní slunce. Je konec dubna a jaro explodovalo v tisících barev, zvuků a vůní. Odlesky vlnící se hladiny tě opět bodají do očí, břeh je cítit pravěkou vůní ryb a bahna a suché rákosí ševelí monotónní songy. Číháš na
Vždycky když jsem v dětství provedl nějakou do nebe volající pitomost, když jsem projevil nebývale vysokou míru zpozdilosti a budižkničemství, například když jsem ségru pustil pozpátku na sáňkách z kopce nebo když jsem s kamarádem Ignácem vyráběl podomáck
Sedím v bistru uprostřed nedávno zrestaurované tovární haly a zasmušile hledím na celozrnný sendvič s avokádovou pomazánkou a krůtími prsíčky. Jsem v hlubokých rozpacích. Kdybyste mě zabili, nezapamatuju si, jak se vlastně tenhle evergreen, tenhle megah
Je pošmourné sobotní ráno a v hlavě Fotografově rozléhá se hluché, prázdné ticho. Nic, absolutně nic se nezdá být dost silným impulsem k tomu, aby se tak jako každou sobotu před tím rychle ale potichu sbalil a s rozechvělou duší plnou bláznivých předst
Byla to dokonalá investice. A já se v pozemcích skromnost stranou za tu dlouhou dobu, co se jimi zabývám, opravdu vyznám. Nebylo to bůhvíjak krásné místo. Skoro dva hektary rovného pozemku, podle všeho bývalé zahrady, nad náspem železniční trati někam d
a tak jsem měl nakonec štěstí a dudek přiletěl. Fotograf stojí se sklenkou v ruce před snímkem dudka přilétajícího s housenkou k hnízdní dutině a tímto prohlášením právě ukončil krátkou řeč na téma Jak jsem pořídil tuto fotografii. Krátký ale vřelý potles