Připlouváme k ostrovům. Jsou to rozeklaná skaliska obývaná koloniemi tuleňů, tučňáků a kormoránů. Kdysi dávno to byly vrcholky pohoří. Je tu vidět dobře vrásnění i bývalé říční koryto s usazenými sedimenty. Při posunech zemské kůry zaplavil toto území oce
Vlak s trhnutím zastavuje. Z okna nevidím žádné budovy, jen zvlněná kamenitá planina. Vagón se vyprazdňuje. O kus dál vpředu na druhé straně stará indiánka pečena ohni kusy nějakého zvířete. Celé osazenstvo našeho vozu kupuje kusy pečeného ovčího masa. Vš
Kolem dokola je zlato. Prý neskutečné množství zlata. Garimpeiros živoří týdny v blátivé džungli, celé dny propírají písek z řek, přespávají ve vlhkých chatrčích, kde není nouze o štíry a moskyty. Zlato se tu nerýžuje klasickým způsobem. Zlatinky jsou moc
Průměr Slunce je přibližně 1 400 000 km, tedy asi 109 průměrů Země, naproti tomu průměr planety Merkur je 4 878 km (0,38 průměru Země). A protože je Merkur velmi blízko Slunci, je poměrně těžké jej pozorovat. I pozorování přechodu před sluncem mělo svá ús
Je to jedna z těch mála nocí, kdy je obloha nádherně jasná. Vzduch je tak průzračný, že je vidět i mlhovina M42 v meči Oriona. Měsíc tmavne a postupně červená nad západním obzorem. Za zády stoupá Jitřenka následovaná Marsem a Jupiterem, no a nad jihem již
„Jo, a celou dobu na břehu řval a ječel, dokud jsme pro něj nepřijeli“ směje se Neven a ze tmy svítí jeho bílé zuby. „A co ti sloni?“ „Jak jsi myslel to – nedbaje na slony - ?“ „Sloni jsou lekaví. Špatně vidí. A taky
Opatrně manipuluji s foťákem, abych ho nevyplašil. Objektiv nasouvám tak čtyřicet centimetrů před svižníka. Stisknu spoušť, brouk roztáhne křídla a je fuč. Stativ a makrosáňky mi spíš překážejí. Vycvaknu foťák ze stativu a vše ostatní nechávám na místě. S
Nevím, kdo byl víc překvapený. Naštěstí jsem měl stativ velmi nízko, takže jsem jen přeostřil, ale bál jsem se odzůmovat. Na nějakou kompozici nebylo ani pomyšlení. Dlask si mě pohledem měří. Otočí hlavu a kouká přímo do čočky o průměru 86mm. Zamhouří oči
Tělem mi projela ostrá pálivá bolest. Slzy mi zaplavily oči, ze rtů se vydralo zaúpění. Bolestivé vlny se rozlévají od žeber dál po těle. Lehl jsem si snad na hada? Bolest už cítím i na nohách a břiše, pálí mě i ruce. Napadají mě nejčernější scénáře. Že b
Z pod olše u břehu mě pozoruje divočák. Upírá na mne své oči. Bez hnutí na mne civí od doby, co jsem si tu rozložil nádobíčko. Musí tam být už dlouho, minimálně od podzimu, kdy uhynul ve vodě, kde ho lapilo bahno.
Koutkem oka zahlédnu nějaký pohyb na stromě. Něco šedivého se hnulo na kmeni. Napínám oči a hypnotizuji strom. Nic se na něm nehne. Asi to byla nějaká myš. Nadhodím si stativ na rameni a mlaskavě šplouchám na vyhlédnuté místo.
Na obloze se objeví malý bod, který se vytrvale přibližuje. Klapot rotoru zesiluje a z malého vrtulníku se naklání chlap v uniformě s dalekohledem u očí a s puškou na kolenou. Bernet zastaví landrover tak, aby na nás tři uvnitř bylo dobře vidět. Chlapík n
Vstříc nám se blíží hradba vzrostlých stromů na jednom větším ostrově. Henry začne stoupat, ale jakmile jsme za ostrovem, postaví vrtulník na špičku, otočí ho do protisměru a začne se k ostrovu přibližovat bokem. Když si vrátím žaludek tam, kam patří, pát
Oči mě pálí a slzy brání ve výhledu. Když kouř vyvětrá stropním otvorem, pokračuje další část očisty. Z kravského rohu, který každá žena dostává při změně účesu z dívky na dospělou ženu, nabírá směs másla, okrové hlinky a vonných bylin. Nedokážu určit, j
Takhle mi to vyprávěli lidé ze Zimbabwe, žijící raději v Botswaně. Nicméně po příletu do Zimbabwe připomínalo volby jen pár potrhaných volebních plakátů přitlučených na stromech, či povalujících se v prachu cest. Ve Victoria Falls byl klid, nikdo neslavil
