Vzdychání se mění v další zaječení a oba se zhroutí do trávy. Oddychování po chvilce přeruší její hlas: „Miláčku, vybral jsi úžasné místo. Takový romantický a přitom opuštěný….“ „Hm…“, zachroptí on. „Sem určitě nikdo nechodí, slyšíš, jak ti ptáci cvrlikaj
Během zimy však došlo na lokalitě k výrazným změnám. Mokřina porostlá rákosím se stala úložištěm stavební suti a byla z 80% zasypána. Na jaře jsem ani nedoufal, že bych zde ještě někdy slavíky modráčky spatřil, ale přesto jsem při každé návštěvě lokality
Mlha řídne. Džípy jsou navázány na dlouhé lano. Proviant a bágly vyloženy na břehu a každý kdo může, je ve vodě a tlačí. Utopený džíp se pomalu šine ven z vody. Na rozbahněném břehu nohy kloužou a těžko hledají oporu. Někdo se zaklením zmizel zpátky ve vo
Chlápek z člunu od Pabla vyskočí s puškou na břeh a okoukne nejbližší okolí. Když se vynoří z džungle, dává pokyn a na břeh můžou i ostatní. Zastávka je krátká a nikdo zbytečně nemluví. Dolít benzin, vypustit močák, protáhnout nohy, napít se, sníst hrst v
Jsem zpátky na své plastové židli, v ruce hrnek kafe. Kecal bych, kdybych nepřiznal, že panika dostupuje vrcholu. Letadlo fuč, další někde ve vzduchu, batoh kdoví kde.
Světlo odhaluje detaily. Duny nejsou jen hromady písku. Na úbočích, kam vítr přináší vlhkost, roste sporá tráva. Drobné písečné laviny se sesouvají dolů. Písek je protkán stopami od jednorožců. Vítr a jazyky sesouvajícího se písku je vymažou a písek bude
„Vidíš, sáhibe, naja tančit“, huláká Indar a zuby se mu v úsměvu lesknou na slunci. Kobry se pohybují naoko líně, rozvláčné pomalé pohyby, které vůbec nenaznačují tu mršťnost, s jakou dokáže had zaútočit. Když Indar zase přetáhnul podle něj línou kobru pí
Koutkem oka zahlédnu, jak ze břehu potoka vyskočí něco malého hnědého a krátkým třepotavým letem to popolétne o pár metrů dál. Zbystřím a ještě pomaleji se posouvám k místu, kde to přistálo v nízkých větvích hustého keře.
Našim předkům tvar jeho hnízda však připomínal úplně něco jiného. „Moudí” je archaický výraz pro mužské přirození, tedy přesněji „šourek”, jehož tvar ponejvíce hnízdo připomíná. A protože naši předci se zřejmě s hruškami nesetkávali tak často, pojmenovali
Slunce se sklání k obzoru, nohy v mokrých botách mě zebou a z dlouhého stání i bolí. Uvažuji, že focení pro dnešek zabalím a doma si dám pořádný oběd společně s večeří. Těsně před tím, než vycvaknu foťák ze stativu, zahlédnu koutkem oka zleva přilétajícíh
Směřujeme k hranicím Nár. parku Chirripó, do městečka San Gerardo de Rivas, odkud chceme podniknout výstup na nejvyšší horu Kostariky, Cerro Chirripó, vysokou 3819 m.n.m.. Nejdříve musíme do San Isidra, odkud jezdí dvakrát denně autobus do San Gerarda.
Vpředu se znenadání objevil vzdušný vír, vysoký jistě přes čtyřicet metrů. Jeho trasu dobře ukazuje prach, který je nasáván ze země v bláznivě rychlé rotaci, aby byl vysoko vyvrhnut z tohoto reje do klidnějšího ovzduší. Naštěstí tornádo udržuje celkem sta
Technická přestávka, motor musí vychladnout. Sedím v prachu, opřený o bágl a házím slepici kousky placky. Kouká na ně ze všech stran, kroutí hlavou, zahrabe pařáty a když je placka řádně vyválená, začne do ní klovat. Slunce pálí tak, že motor vychladne sn
Tyto stránky jsou momentálně v rekonstrukci. Články musím doplnit fotografiemi, poladit grafiku a od začátku vybudovat fotogalerie. Snažím se, aby tu bylo každý den něco nového a stránky byly opět kompletní. Jde to pomalu, díky za trpělivost.
Ospalé ráno. Slunce kreslí krásné ornamenty po okolních kopcích a rozpouští svými teplými paprsky namodralý opar. Zajdeme na snídani. Seňora María nás ráda vidí a během chvilky jsou na stole křehké placky s medem a kouřící hrnky čaje. Několikrát se ujišťu
