Kamarádka mne řekla, druhý den start v 6.00. Začal jsem pochybovat o svojí angličtině a její výslovnosti, nechtěl jsem tomu věřit. Ale ráno mne skutečně v 5.30 budí. Bylo horko, zde život začíná výrazně dříve. Překvapilo mne množství dětí, které jdou do školy a která tak brzy ráno skutečně začíná. Bylo horko. Jeli jsme k nejsevernějšímu místu Vietnamu. Cestou jsem potkali spoustu dětí, u některých jsme se zastavili. Některé byly krásně oblečené, jsou ale velice chudí....
Ráno vstáváme v půl šesté, abychom byli brzy na trhu ve vesničce Lung Phin. Vyjíždíme těsně po šesté, ještě je tma a jízda na skútru je zde ve tmě velmi nebezpečná. Silnice jsou ve špatném stavu a spadnout do nějaké díry může skončit i tragicky. Viděl jse
projít na článekV Tam Son zastavujeme na oběd. Je zde několik možností ubytování, všude billboardy s reklamami na vesnice, jeskyně. Turisty ale nikde nevidíme, nikoho nepotkáváme. Jedeme dál po silnici směrem na Yen Minh. Těsně za Tam Son je odbočka vlevo do hor do nově
projít na článekPřed několika lety jsem navštívil oblast severně od Ha Giang a jel až na nejsevernější místo Vietnamu Lung Cu. Tato oblast mne tehdy fascinovala, rozhodl jsem se sem proto vrátit. Ale hlavně, obrátila se na mne Vietnamka paní Mai, zda bych s ní do této ob
projít na článekCesta zpět byla cesta skutečně peklo. 170 km na skútru. Dělali jsem zastávky, ale bylo to o život. Už jsem měl krizi, že z toho krámu spadnu. Nejenom že jsem měl zadek na maděru a bolavá záda, ale hlavně měl strach, že únavou ztratím rovnováhu. Nakonec j
projít na článekDnes jsem si vzpomněla na jednu cestu ze školky. S mojí milovanou vnučkou máme jeden den v týdnu vyzvedávací. Já přijdu mezi dveře, pozdravím a zeptám se: Je tu někde moje sluníčko? Zevnitř se většinou ozve: Tady jsem babičko a půjdeme dnes zase do kavárn
projít na článek