Odkud pochází jméno „Koruna“ pro naše peníze? Jméno Koruna znamená věnec nebo koruna (královská) z latinského „Corona“. Jméno Koruna byla převzata z původně společné Rakousko uherské koruny. Ve hře byly i jiné názvy (sokol, lev, denár, říp, hřivna, frank, rašín nebo řepa). Po právní stránce vznikla československá koruna v roce 10.4.1919, kdy byl přijat zákon (č. 187/1919 Sb. z. a n., tzv. měnový zákon) o úpravě a správě platidel. Koruna československá je měna, která platila v Československu od roku 1918 (v období první republiky byla oficiální zkratkou Kč, v období druhé republiky K, potom od roku 1945 Kčs). Od 8. února 1993, tedy od data měnové odluky se používá název koruna česká (se zkratkou Kč a mezinárodně CZK) Historie československé koruny V listopadu roku 1918 došlo k rozpadu rakousko-maďarské monarchie a vznikly nové státy. Státy Rakousko, Maďarsko, Československo a Polsko se nedohodly na společné měně, a proto se rozhodly nahradit dříve obíhající korunu vlastní měnou. Okamžitá výměna obíhající měny za novou nebyla organizačně proveditelná. Z tohoto důvodu byly bankovky orazítkovány. Tímto způsobem si jednotlivé státy vymezily bankovky – a tím vznikl další sběratelský obor: sbírání orazítkovaných korunových bankovek. Jako první své bankovky orazítkovalo Československo a Jugoslávie. Aby Rakousko zabránilo zpětnému proudění neorazítkovaných bankovek na vlastním území, muselo také své bankovky označit razítkem, konkrétně se používalo „Deutschösterreich“ (Německorakousko). Jako další orazítkovaly bankovky Rumunsko a Maďarsko. Itálie se obešla bez orazítkování, Polsko plánované orazítkování nikdy neuskutečnilo. Československý stát jako první nástupnická země po první světové válce zavedl vlastní měnu. Sliboval si posílení ekonomiky a snížení inflace. Jenom polovina odevzdaných bankovek byla skutečně okolkovaná a vracela se do oběhu. Druhá půlka byla proti stvrzence z oběhu stažena. Stvrzenka zaručovala 1% státní dluhopis ve stejné výši. Okolkované byly všechny hodnoty až na výjimku 1 a 2 koruny. Nově vydané hodnoty z roku 1918 byly 10.000 korun, 25 korun, 200 korun a 20 korun 2. vydání. Okolkovaní probíhalo následujícím způsobem: Na bankovky hodnoty 10, 20, 50 a 100 korun byly na maďarskou stranu nalepené kolky, na tisícikorunu byla orazítkovaná podoba známky. Od všech okolkovaných bankovek nástupnických států byly československé bankovky padělány v největším rozsahu. K označení těchto padělků byla použita různá razítka. Klikněte zde pro náhled okolkovaných bankovek. Alois Rašín Milan Rastislav Štefánik Ještě dlouho po vzniku samostatného Československa platily na našem území rakouské mince a bankovky Rakousko-uherské banky. Obíhaly však také v sousedních zemích, které vyšly z první světové války mnohem zbídačenější než země Koruny české, takže jejich obyvatelé k nám jezdili utrácet. Proto ministr financí Alois Rašín připravil měnovou samostatnost, k níž došlo 26. 2. 1919, kdy byly zcela uzavřeny státní hranice. Na dny 3.–9. 3. 1919 pak bylo připraveno okolkování dosavadních bankovek v hodnotách od 10 korun výše, takže se z nich staly první československé státovky. Souvisel s tím i obrovský soupis finančního majetku k 1. 3. 1919, na němž se podílelo 15 000 osob státní správy včetně duchovních. Po právní stránce vznikla československá koruna až 10. 4. 1919, kdy byl přijat zákon o úpravě a správě platidel. V oběhu pak byla až do 8. 2. 1993, kdy došlo k měnové rozluce se Slovenskem. V červnu 1953 zažila koruna měnovou reformu a každý občan Československa začal s hotovostí 300 korun. V době kubánské krize v roce 1962 hrozila další výměna peněz. Byly vytištěny kolky s novým státním znakem a utajenou hodnotou podle počátečního písmena číslovky. K reformě naštěstí nedošlo. Nejběžnější mince – 1 koruna podle návrhu Otakara Španiela – byla v oběhu od května 1922 do května 1953, tedy celých 31 let; po válce byla ražena v redukované velikosti a později také z hliníku. Nejdéle obíhající mince u nás, koruna dle návrhu Marie Chytilové-Kučové, byla dána do oběhu po měnové reformě v září 1957 a přestala u nás platit až v roce 1993. Česká republika sice nějaký čas ponechala v oběhu československé peníze nižších hodnot, ale bankovky v hodnotách 100, 500 a 1.000 korun byly okolkovány a okamžitě byla zahájena příprava tisku první české bankovky v hodnotě 200 korun dle návrhu Oldřicha Kulhánka, jež měla být původně první novou československou bankovkou bez socialistických symbolů. Také československé bankovky provází řada zajímavostí. Například tisícikoruna z 25. 5. 1934 patřila u nás k nejdokonalejším a na světové výstavě techniky a umění v Paříži v roce 1937 získala čestný diplom. Komunistický režim počátkem 50. let také prosadil, že optimistický návrh Karla Svolinského na státovku 50 korun s Jánošíkem byl z politických důvodů nahrazen ponurým návrhem vínové bankovky s motivem horníka. Původní návrh: Vydaná bankovka: Vznik „Slovenské koruny a měna „Protektorát Čech a Morava Rozpad Českolovenské republiky v roce 1939 znamenal novou i když krátkou etapu dějin Slovenska. Dne 14.3.1939 vznikl Slovenský stát, který od 21.7 tohoto roku se státoprávně uspořádal jako Slovenská republika s vlastní státní ústavou. Výsledkem těchto politických změn jsou i peníze se slovenskou korunovou měnu, která byla v oběhu na Slovensku v letech od 14.3.1939 do 31.10.1945. S rozpadem Československé republiky v roce 1939 zanikla i československá korunová měna. Na území Čech a Moravy vznikla měna „Protektorát Čech a Morava“. Naši ministři financí Příjmení a jméno v úřadu od do Alois Rašín 14.11.1918 8.7.1919 Cyril Horáček 9.7.1919 26.9.1919 Kuneš Sonntág 27.9.1919 25.5.1920 Karel Engliš 26.5.1920 15.9.1920 Karel Engliš (správce) 15.9.1920 21.3.1921 Vladimír Hanačík 22.3.1921 26.9.1921 Augustin Novák 27.9.1921 7.10.1922 Alois Rašín 8.10.1922 18.2.1923 Bohdan Bečka 24.2.1923 8.12.1925 Karel Engliš 9.12.1925 25.11.1928 Bohumil Vlasák (správce) 26.11.1928 1.2.1929 Bohumil Vlasák 1.2.1929 7.12.1929 Karel Engliš 7.12.1929 16.4.1931 Karel Trapl 17.4.1931 16.3.1936 Emil Franke (správce PČaM) 17.3.1936 28.3.1936 Josef Kalfus 28.3.1936 21.7.1937 Emil Franke (správce PČaM) 21.7.1937 2.10.1937 Josef Kalfus 2.10.1937 14.3.1939 Josef Kalfus 15.3.1939 5.5.1945 Eduard Outrata 21.7.1940 27.10.1941 Ladislav Feierebend 27.10.1941 5.4.1945 Vávro Šrobár 4.4.1945 2.7.1946 Jaromír Dolanský 2.7.1946 5.4.1949 Jaroslav Kabeš 5.4.1949 15.9.1953 Julius Ďuriš 15.9.1953 20.9.1963 Richard Dvořák 20.9.1963 21.1.1967 Bohumil Sucharda 21.1.1967 31.12.1968 Bohumil Sucharda 1.1.1969 30.9.1969 Leopold Lér 1.1.1969 17.12.1973 Rudolf Rohlíček 30.9.1969 17.12.1973 Jaroslav Tlapák 17.12.1973 18.6.1986 Leopold Lér 17.12.1973 1.12.1985 Jan Žák 1.12.1985 11.10.1988 Jiří Nikodým 18.6.1986 29.6.1990 Jan Stejskal 11.10.1988 10.12.1989 Václav Klaus 10.12.1989 2.7.1992 Karel Špaček 29.6.1990 2.7.1992 Jan Klak 2.7.1992 31.12.1992 Ivan Kočárník 2.7.1992 3.6.1997 Ivan Pilip 3.6.1997 16.7.1998 Ivo Svoboda 22.7.1998 20.7.1999 Pavel Mertlík 21.7.1999 12.4.2001 Jiří Rusnok 13.4.2001 14.7.2002 Bohuslav Sobotka 15.7.2002 4.9.2006 Vlastimil Tlustý 4.9.2006 9.1.2007 Miroslav Kalousek 9.1.2007 8.4.2009 Eduard Janota 8.4.2009 13.7.2010 Miroslav Kalousek 13.7.2010 10.7.2013 Jan Fischer 10.7.2013 29.1.2014 Andrej Babiš 29.1.2014 24.4.2017 Ivan Pilný 24.4.2017 13.12.2017 Alena Schillerová 13.12.2017 Článek Historie se nejdříve objevil na PapirovaPlatidla.cz.
CO JSME NEVĚDĚLI Z HISTORIE ČESKOSLOVENSKÉ PSYCHOANALÝZY Milé kolegyně a kolegové, zveme Vás na seminář Co jsme nevěděli z historie československé psychoanalýzy – Rozprava nad texty, který pořádá 20. října 2023 v Praze časopis ČSPAP Revue pro psychoanal
projít na článekOd čtvrtka 5. října do čtvrtka 19. října 2017 si mohou zájemci o moderní historii prohlédnout unikátní výstavu fotografií a amatérské filmové techniky i postprodukčního zařízení, odborné literatury a časopisů z šedesátileté historie činnosti filmových ama
projít na článekPředchůdce dnešního trička existoval již před tisíci lety a objevil se ve starém Egyptě. Jen těžko byste ale hledali nějakou větší podobu mezi tričkem tehdejším a současným.Historie potisku triček pak sahá do 3. století našeho letopočtu, kdy se v Číně pom
projít na článekTak likérka METELKA už je na trhu třicet let?! To už něco znamená! I když na druhou stranu – třicet let, to je nic, uteklo to jako voda. Každopádně jsem si naprosto jistý, že METELKA má budoucnost, rozhodně delší než dalších třicet let. Naše značka stále
projít na článekMým startovním bodem byla ilustrovaná kniha přírodopisu, kterou jsem měl jako učebnici ve čtvrté nebo páté třídě. The post Dušan Minárik čte ukázku z knihy Billa Brysona Stručná historie téměř všeho first appeared on Sedmdesátka Tachov.