Když přijdete do obchodu, vedle zdravých a minimálně zpracovaných potravin objevíte řadu polotovarů a dalších výrobků, které obsahují spoustu přidaných látek. Některé z nich dokonce takové, které se nedoporučuje konzumovat buď vůbec, nebo je vhodné je jíst a pít co nejméně často. Jaké názvy éček by vás měly při čtení etikety motivovat k tomu, abyste výrobek vrátili zase zpátky do regálu a začali jste hledat něco jiného? Ve srovnání s našimi předky máme velkou výhodu v tom, že si můžeme koupit prakticky vše, co si dokážeme vymyslet. Kromě čerstvého a nakládaného ovoce a zeleniny máme přístup i k nejrůznějším limonádám, polévkám v pytlíku, uzeninám, mraženým dortům a k mnoha dalším věcem, které dovedou patřičně polechtat naše chuťové pohárky a udělat nám dobře. Problém je v tom, že mnohé obsahují velké množství éček. Zatímco některá jsou prakticky neškodná, u dalších existuje podezření, že mohou způsobovat hyperaktivitu u dětí a mnoho dalších potíží, které mohou ovlivnit naše celkové zdraví. Jak se má ale běžný kupující vyznat v nejrůznějších názvech a zkratkách? Abyste byli při dalších nákupech informovanější, dnes se podíváme na to, kterým éčkům se příště raději vyhnout. Která éčka jsou nejnebezpečnější? Hned na začátku je důležité říct, že v Česku a v Evropě dobře funguje kontrola potravin. Na trh by se tedy nemělo dostat nic, co by pro nás bylo opravdu nebezpečné. Mnohé látky, které se ve světě běžně používají, se u nás dokonce používat ani prodávat nesmí. Na druhou stranu, jde o proces, takže některé látky, u kterých existuje podezření, že by nějaké negativní účinky mohly na člověka mít, mohou podléhat regulaci (což znamená, že výrobce jich může ve svých výrobcích používat jen maximální stanovené množství), nebo se o jejich regulaci či zákaz teprve usiluje. Syntetická barviva Jak se říká, jídlo jíme očima, takže je důležité, aby nás dokázalo na první pohled dostatečně zaujmout. Problém je v tom, že některá syntetická barviva nejsou pro naše zdraví zrovna dvakrát dobrá. (Speciálně se pak o některých hovoří v souvislosti se zdravím dětí.) Z toho důvodu mnozí výrobci postupně přechází na přírodní barviva, která sice nejsou co do intenzity odstínů tak výrazná, podezření z negativních účinků u nich ale není. Mezi problematická syntetická barviva patří například: E107 Žluť 2G E110 Žluť SY E120 Kyselina karmínová, karmín, zastarale košenila E121 Citronová červeň 2 E123 Amarant (CI potravinářská červeň 9) E124 Ponceau 4R (CI potravinářská červeň 7) E128 Červeň 2G (CI potravinářská červeň 10) E132 Indigotin E133 Brilantní modř FCF E155 Hněď HT Jak už bylo řečeno, některé z těchto látek se u nás nesmí používat, namátkou například E128, a to od roku 2008. Na druhou stranu, ve Velké Británii jde o tradiční přísadu do uzenin, proto, pokud je v této zemi kupujete, raději zkontrolujte etiketu výrobku. Konzervanty Jíst plesnivé potraviny by nikdo z nás asi nechtěl (pokud zrovna nejde o super drahý francouzský sýr). Proto se v potravinách používají konzervanty, které dovedou zajistit, že jídlo nebude nutné okamžitě vyhodit. Některé z nich jsou ale opět na černé listině a buď se je nedoporučuje jíst vůbec, nebo jen v malém množství. Na etiketách výrobků by neměly být látky jako: E210 Kyselina benzoová E220 Oxid siřičitý E221 Siřičitan sodný E222 Hydrogensiřičitan sodný E223 Disiřičitan sodný E224 Disiřičitan draselný E226 Siřičitan vápenatý E227 Hydrogensiřičitan vápenatý E228 Hydrogensiřičitan draselný E230 Bifenyl E232 Orthofenylfenolát sodný E240 Formaldehyd E249 Dusitan draselný E284 Kyselina boritá E285 Borax E312 (stažen z povolených látek v EU) E319 TBHQ Zajímavostí je, že některé konzervanty mohou být zároveň i dochucovadla, což platí například o dusitanu draselném. Masným výrobkům dodává uzenou chuť, také ale prodlužuje životnost výrobku a zabraňuje oxidaci tuku. Dochucovadla Nikdo by také nechtěl jíst něco, co mu nechutná, proto se výrobci občas doslova předhánějí v tom, aby nám nabídli chutnější (a tím pádem pro nás i návykovější) potraviny a nápoje. Opět, některá dochucovadla jsou v pořádku, nad jinými je třeba vztyčit varovně natažený prst. Do party potenciálních problémistů patří: E250 Dusitan sodný E620 Kyselina l-glutamová E621 L-glutaman sodný E622 Glutaman draselný E623 Glutaman vápenatý E624 Glutaman amonný E625 Glutaman hořečnatý E951 Aspartam E952 Cyklamáty E954 Sacharin a jeho soli Jak vidíte, v některých případech mohou být problematická i umělá sladidla, která bývají běžnou náhradou cukru ve fitness výrobcích a podobně. Jakým potravinám se vyhýbat? Ideálně těm, které obsahují nedoporučená éčka. Tradičně to mohou být masné a opracované uzené výrobky, sladké a barevné limonády, smažené brambůrky, některé druhy koření, bonbóny, zmrzliny, průmyslově vyrobené zákusky a podobně. Etiketu byste měli číst i u: Nakládané zeleniny Nakládaného ovoce Želé Pekařských výrobků Problematické však může být i čerstvé ovoce se zeleninou, protože některé látky se používají jako chemické ošetření. Z toho důvodu vám doporučíme, abyste je před jejich použitím opravdu dobře umyli pod tekoucí vodou.
Charakteristika Acesulfam K je syntetická látka, která zvýrazňuje chuť a vůni. Také jde o sladidlo, které je asi 200x sladší než klasický cukr. Nemá žádné kalorie. Použití Přidává se do bonbónů, nelakoholických nápojů a v pekařských výrobcích. Také ho můž
projít na článekCharakteristika Šelak je leštící látka přírodního původu. Jde o polyesterovou pryskyřici, která se získává z hmyzích výměšků. Použití Používá se všude, kde je potřeba získat lesklý povrch. Například při zpracování ovoce, zeleniny a při výrobě některých cu
projít na článekJádra meruněk mohou být velmi nebezpečná. V meruňkových jádrech se přirozeně vyskytuje sloučenina nazývaná amygdalin, která se po požití jader přeměňuje na kyanid. Uvádí se, že pokud dospělý jedinec zkonzumuje více než tři malá syrová jádra meruněk nebo p
projít na článekCharakteristika Mastné kyseliny jsou odpěňovače, leštící látky a zvlhčující látky přírodního původu. Jde o organické kyseliny, které jsou vázané v tucích rostlin a živočichů. Mají pevné skupenství a bílou, nebo nažloutlou barvu. Mají dobrou rozpustnost ve
projít na článekCharakteristika Butan je hořlavý plyn. Při práci s ním hrozí riziko exploze. Použití Používá se jako hnací plyn ve sprejích. Dále se používá při ošetřování plechů. Také se používá jako aerosol v kosmetickém průmyslu. Výroba Jde o derivát petroleje. Nežád
projít na článek