Slova jsou mocná. Jen si vezměte, co to s životem udělá, když řeknete ano. Anebo když ho ve stejnou chvíli naopak neřeknete. Tři písmena a úplně vám změní život. To, co řeknete nebo neřeknete, může zkrátka spoustu věcí dost zásadně ovlivnit. Například to, jestli se necháte oškubat Dopravním podnikem. Přiznávám, že na střední škole jsem občas jezdila načerno, protože peníze svěřené mi na nákup jízdenky jsem investovala do důležitějších věcí, ale od té doby jsem prodělala určitý vývoj a přes dvacet let si poctivě kupuji roční kupony. Přesto se Dopravní podnik loni rozhodl pověřit jednoho pana advokáta, aby ze mě dostal pokutu 1 500 Kč za to, že jsem se při kontrole neprokázala platným jízdním dokladem. Na můj vkus trochu hysterická reakce. Nešlo tehdy o to, že bych u sebe jízdní doklad neměla, ale o to, že Openkarta, na které byl kupon nahrán, se ukázala být neplatnou. Tady byla moje chyba jasná – platnost karty jsem nekontrolovala (možná i proto, že na kartě nebyla vyznačena). Nákupem kuponu tak pro mě téma jízdné vždy na rok přestalo existovat a kontrolovat v jeho průběhu platnost karty u přepážky Dopravního podniku nebo ve validátorech mě napadalo asi tak často jako jít studovat jadernou fyziku. Kdybych si včas všimla, že je karta prošlá, možná by mě i pobavilo pozdější zjištění, že mi na ni ten roční kupon nahráli přesně v den, kdy jí platnost končila. Jenže já si toho nevšimla, a tak to ve mně spíš vzbudilo pocit, že na propadnutí mé karty má Dopravní podnik svůj podíl. Jeho zaměstnankyně totiž byla při nahrávání kuponu jediná, kdo viděl, že na něj budu jezdit už jen pár hodin. Když se tedy odhalilo, že mám kartu prošlou, dostala jsem od chápající paní revizorky lístek o provedené kontrole a doporučení si to co nejrychleji zařídit. Ještě ten den jsem si nechala za 200 Kč expresně vystavit novou Lítačku a považovala celou věc za vyřízenou. Dopravní podnik to ale viděl jinak. Někdo v mém případu rozpoznal skrytý potenciál, předal ho panu advokátovi a ten mi rok po popsané události napsal, ať zaplatím 1 500 Kč a pěkně šupito presto nebo to budou splácet ještě moje děti. Udělalo to na mě dojem, a tak jsem zaplatila. Jenže jsem se nemohla zbavit pocitu, že když jsem měla za jízdné zaplaceno, neměla bych platit tak vysoké pokuty. Dokonce jsem si kacířsky myslela, že bych neměla platit žádné pokuty, ale to je vedlejší. Rozhodla jsem se proto, že to panu advokátovi napíšu a přidala jsem dotaz, jak mám postupovat, když s pokutou nesouhlasím. Měl toho ale asi moc, protože neodpověděl. Po pár týdnech jsem proto stejný názor a dotaz napsala přes kontaktní formulář na webu jako podnět přímo Dopravnímu podniku. Asi jim ho spravuje stejný pan advokát a můj podnět zůstal opět bez odpovědi. Když na to přijde, bývám někdy trochu umanutá, a proto jsem za nějaký čas napsala Dopravnímu podniku znovu, tentokrát přes sekci reklamace. To se ukázalo jako správná cesta a za několik dní mi přišla výzva, abych obratem zaslala číslo karty pro ověření její platnosti. Neváhala jsem, všechna čísla jsem poslala a čekala na odpověď. A čekala. A čekala. Když se mi zdálo, že by za tu dobu ověřila platnost karty i sešívačka, zkusila jsem se připomenout. V odpovědi jsem se dozvěděla, že Dopravní podnik má na vyjádření lhůtu 60 dní a musím si počkat. Po nějaké době přišel další mail, v jehož příloze bylo mimořádné rozhodnutí o tom, že když zaplatím ještě jednu pokutu ve výši 50 Kč, dají pokyn panu advokátovi, aby mi 1 500 Kč vrátil. 50 Kč jsem v radostném očekávání uhradila a opět čekala. A čekala. A čekala. Když se mi to i na Dopravní podnik zdálo dlouho, zkusila jsem se znovu připomenout. Odpovědí mi byla překvapivá informace, že se rozhodli změnit postup a peníze mi zašlou až poté, co je pan advokát nejprve pošle jim. Psát mě baví a nespravedlnost špatně snáším, a tak jsem paní referentce napsala, jaký mám z celé té taškařice dojem. Odpověděla mi, že podobných případů mají více (zřejmě tedy nevydařený podnikatelský záměr), že mám být za to mimořádné rozhodnutí ráda a ať čekám. A tak jsem zase čekala. A čekala. A čekala. A vyplatilo se! Už koncem ledna, tedy pouhých šest měsíců po odeslání reklamace, mi přišla zpráva, že mi peníze posílají zpátky. Své rozhodnutí tentokrát už nezměnili, takže nemožné se stalo skutkem a ze zvrácené pokuty se stala vrácená. Poučení z předchozího vývoje je jasné – mlčeti je sice zlato, ale jsou případy, kdy ozvat se může mít také slušnou cenu. The post O síle slova, (z)vrácené pokutě a šťastném konci first appeared on textylka.cz.
Může takhle vypadat žena ve své síle? Tak křehce? Zranitelně? Právě proto, že je ve své síle, může si dovolit být i křehká. Nemusí se bát ukázat svoji jemnost a zranitelnost, protože se dobře zná. Rozumí si. Ví, co potřebuje a umí si to dát. Nečeká na pri
projít na článekMilé klientky, chci se s Vámi podělit o několik důležitých tipů, které Vám mohou pomoci dosáhnout skvělé péče o Vaši pokožku. Starat se o svou pleť doma je klíčové a Více The post Slova majitelky appeared first on Beauty clinic Synergy.
projít na článekAktuálně připravujeme další poutavý příběh, tentokrát hlavně o síle, energii a kouzlu žen.
Rádi bychom dali vrácenému a takřka nenošenému oblečení z našeho eshopu Druhou šanci . Na skladě máme hezké kousky, které jsou nenošené, vrácené ve lhůtě, nebo po dohodě od našich zákazníků. Nejvíce máme ale vrácených vzorků oblečení od firemních zákazní
projít na článekNechť jsou naše slova i činy projevem lásky i odpuštění, které rozpouští bloky v nás i v těch druhých. My totiž nejsme jenom lidé. Jsme paralelní bytosti všeho, čím jsme kdy byli. Jednota se vším je v nás. Krásný poslední dubnový den přeje všem Rea
projít na článek