Dnes bych ráda navázala na předchozí článek a začala Vám zvolna představovat základní pravidla shapingu (tvarování, viz Operantní podmiňování, pozitivní upevňování, klikr trénink) a v podstatě i výcviku vůbec, protože, jak sami uvidíte, i když tyto pravidla byla sestavena pro shaping, platná jsou i v jiných způsobech výcviku. 1. Dělat malé kroky, aby mělo zvíře šanci na úspěch Tohle je bohužel věc, na kterou lidé velice rádi zapomínají, jsou netrpěliví a snaží se vše uspěchat. Paradoxně ale, pokud postupujete po malých krocích, dostanete se k cíli daleko rychleji, než když děláte velké skoky, které zvíře jen velice obtížně chápe. Vzpomeňte na video z předchozího článku, kde se Bára učí zavírat dveře. Vše jde v malých krocích. Nejprve se dotknout čumákem papírku v mé ruce, pak se dotknout čumákem papírku, který je sice v mé ruce, ale držený na různých místech. Pak papírek nalepený na nábytek, na dveře. Dotknut se nosem dveří, kde už není papírek Jsou to malé jednoduché kroky, které pes snadno pochopí a díky tomu je rychle připraven na další krok. Je to stejné, jako když jste se učili matematiku. Nejprve jste se učili význam jednotlivých číslic a jejich posloupnost. Pak sčítat a odčítat jednociferná čísla, pak dvojciferná, tříciferná. Sčítat víceciferná čísla je samozřejmě těžší než ta jednociferná, ale pokud už máte nacvičený základ ze sčítání jednociferných čísel, není to takový problém. Ten by ale nastal, pokud by po vás učitel hned chtěl vědět, kolik je 16+32 nebo nedejbože 725+133. A teprve když se naučíte toto, můžete postoupit k násobení, dělení, odmocňování až třeba ke složitým rovnicím či maticím. To, že postupujete správně, poznáte nejlépe z toho, že má pes 80% úspěšnost (tedy splní 4 z 5 nebo 8 z 10 opakování daného cviku). Pak jste zvolili správnou obtížnost a lze postoupit k dalšímu krůčku. 2. Trénovat vždy jen jedno kritérium, nikdy ne více I toto bývá pro začátečníky veliký oříšek, zvláště pokud by rádi předvedli opravdu pěkný výkon. Představte si například, že psa učíte povel Lehni, a rádi byste, aby si pes lehal plynule ze stoje. Ne že si nejprve sedne a pak pomalu složí zbytek. Navíc byste byli rádi, kdyby se u toho nevyvalil na bok a celý cvik vykonal patřičně rychle. S tím začnete trénovat. Pokus první pes lehne rychle, ale s mezisedem. Tedy neodměníte a zkusíte znova. Pes lehne bez mezisedu, ale než stihnete odměnit, vyvalí se na bok opět špatně a zkusíme to do třetice. Pes už začíná být značně nejistý a možná i trochu otrávený, že ještě nezískal odměnu, a lehne si pomalu. Zase špatně. Pes tuší, že když nedostal odměnu, bude asi něco špatně, ale jelikož je špatně pokaždé něco jiného, nedokáže určit co. Tím je pro něj splnění cviku v podstatě nemožné. Daleko spíše dosáhnete požadovaného výsledku, pokud budete zvlášť učit psa správný pohyb při lehání, udržení správné pozice a rychlost. K tomu se váže také další pravidlo: 3. Při zavedení nového kritéria zapomeňte na to staré Toto se označuje jako tzv. rozvolnění kritérií. Tedy ve chvíli, kdy naučíte psa plnit povel s určitým kritériem například lehá si pěkně bez mezisedu, přejdete k učení dalšího kritéria – zůstat ležet bez vyvalování na bok. V tu chvíli se snažte odměnit každé lehnutí bez vyvalení a zůstávání v této pozici, i za cenu toho, že si pes bude lehat s mezisedem. Až pochopí, o co vám jde, rychle si na předchozí kritérium vzpomene. 4. Vždy buďte o krok před zvířetem, mějte dobrý plán, nezastavujte se Vždy je potřeba dopředu vědět co a jak budete cvičit. A to v rozsahu celého cviku, ne jen lekce, kterou chcete zrovna absolvovat. Snadno se vám totiž může stát, že pes najednou nečekaně nabídne chování o několik kroků dál. Vy byste měli v takový okamžik ne jen správně zareagovat a chování odměnit, ale také vědět jak pokračovat dál. Například, když jsem Báru učila zavírat nosem dveře a byli jsme ve stadiu, kdy k nim přišla a lehce se jich nosem dotkla, zkusila do nich najednou strčit packou. Pokud by se mi toto chování líbilo, bylo by důležité, abych jej včas označila za správné a odměnila. A také dokázala rychle přejít na cvičení, kdy už bude používat k zavírání packu. Musela bych v tu chvíli vědět, co po ní budu chtít dál a jak ve výcviku pokračovat. Pokud bych ustrnula na místě a chtěla příliš dlouho pouze toto stejné postrčení packou, a při tom si teprve vymýšlela, jak postupovat dál, fenka by se mi na tento krok fixovala, nebo se při výcviku začala nudit a než bych to domyslela, měla by problém toto chování dále rozvíjet. 5. Neměňte trenéra uprostřed výuky Je sice možné, aby jedno zvíře cvičilo více trenérů, měl by ale každý pracovat na jiném cviku. Pokud začnete psa něco učit, je třeba, abyste to dotáhli do konce. Pak teprve zapojovat další osoby. Protože i při veškeré snaze, nebudete nikdy schopni pracovat úplně stejně jako někdo druhý. Budete mít jinou intonaci hlasu, držení těla, gesta, malinko jiné nároky. To vše by psa pletlo a v podstatě by se musel učit s každou osobou daný cvik zvlášť. Vzpomeňte zase na školu. Jeden učitel na matematiku, jeden na češtinu, jeden na cizí jazyky A jaká to byla změna, když učitel onemocněl a suploval za něj někdo jiný, kdo vám látku vysvětloval úplně jinak. 6. Když jedna metoda nefunguje, zkuste jinou Tím ale nemyslím obligátní: Když to nejde po dobrém, tak to pude po zlém. Spíše zkuste vymyslet trochu jiný postup, změnit kritéria, zmenšit jednotlivé kroky. Pokud vám výcvik nejde, není to vina zvířete, ale vaše. Pravděpodobně jste zvolili špatnou cestu, nebo nedokážete danou metodiku správně aplikovat. Při tvarování, ale i navádění, je často mnoho různých cest vedoucích ke stejnému cíli a je věcí dané dvojice, která jim sedne nejlépe. Vzpomeňte si na video s Bárou a zavíráním dveří. Mně přišlo nejjednodušší naučit ji dotýkat se papírku, a postupně přejít na dotýkání dveří. Stejně tak bych ale mohla zkusit naučit ji dotýkat se místa, na které položím ruku či poklepu prstem, ukážu laserovým ukazovátkem, či počkat, až se sama zkusí dotknout nosem dveří a toto chování zachytit. Ve všech případech bych došla ke stejnému cíli. Je ale otázka, jak dobře bych dokázala po těchto jednotlivých cestách jít a svému psu je vysvětlit. 7. Nepřerušujte lekci bezdůvodně, zvíře to chápe jako trest Definice negativního trestu zní, že zvířeti odeberete něco, co chce. A právě to děláte, pokud se během výcviku s někým zapovídáte nebo zvednete zvonící telefon. Berete psu možnost získat další odměny. Pes je pak trestán nezávisle na jeho snaze a to je velice deprimující. Já se snažím řešit tyto situace, kdy je opravdu potřeba, abych vzala telefon, tím, že psu během hovoru hážu míček (pro Ozzyho je to asi ta nej nej nej činnost na světě), nebo rozhodím granulky do trávy a nechám ho, si je hledat. Stejný pozor byste si ale měli dát i v případě běžného ukončování výcvikové lekce. Ta by neměla skončit jako trest, ale plynule přejít v trochu jinou činnost pro psa příjemnou: procházku, vyčesávání (pokud ho má rád), hledání granulek a pod. 8. Při zhoršení chování přezkoumejte dosavadní proces shapingu O výcviku je vždy dobré si vést zápisky. Může vám to velice pomoci při odhalování chyb. Většinou si totiž člověk vůbec neuvědomí, že v určitém chování ustrnul či provádí sekvenci cviků monotóně. Já jsem se sama s tímto setkala na své první sportovní zkoušce. Skládali jsme tehdy s Ozzym zkoušku ZOP, kde jsou také pozice psa u nohy, tedy povely sedni lehni vstaň. Začínali jsme ze základní pozice, kdy pes sedí u levé nohy psovoda, a rozhodčí mi zavelela psa postavit. V tu chvíli mě polil studený pot a já si s hrůzou uvědomila, že vždy jsem cvičila nejprve položení psa a pak až postavení. Ozzy to naštěstí zvládnul skvěle, ale od té doby nepochybuji, že ve výcviku dělám řadu nevědomých chyb. A právě zápisky vám pomohou se vyhnout chybě či analyzovat vzniklý problém a napravit jej. 9. Skončit, dokud je to dobré To všichni známe: V nejlepším se má přestat. Bohužel většinou si uvědomíme, že už byl čas skončit právě ve chvíli, kdy už jde výkon psa dolu. Je to asi tak nějak přirozené. Výcvik se nám konečně daří, pes chápe, co se po něm chce, my jsme pyšní a chceme si ty vteřinky radosti do syta užít. Zopakujeme cvik, ještě jednou, ještě jednou Až už je pozdě. Nic netrvá věčně a ani ten nejlepší okamžik ne. Pokud to takto přeženete, skončíte s tím, že už se vám to nebude tak úplně líbit, budete rozladění a pes unavený a znejistěný změnou vaší nálady. A přesně s tím příště začnete. Zatím co když se vám podaří překonat touhu pokračovat a skončíte v nejlepším, příště v tom nejlepším zase začnete. Ale ani pokud už přetáhnete, není nic ztraceno. Vraťte se k jednoduchým cvikům, které pes dobře zná a hodně je odměňte, nebo si pohrajte s oblíbenou hračkou apod. Pes pak bude z lekce odcházet s tím, že to vlastně bylo děsně bezva, velká sranda a spousta radosti a do příštího cvičení půjde s radostí a elánem. 10. Pracujte takovým tempem, aby Vám zvíře stíhalo rozumět I na to je třeba dát pozor. Můžete mít sebelepší plán a pracovat v těch nejmenších a nejsrozumitelnějších krocích, ale pokud to uspěcháte a zvíře nestihne pochopit, co se po něm žádá, k cíli nedojdete. 11. Ale tak rychle, aby nestíhalo nic jiného Pokud bude výcvik příliš pomalý, bude se pes nudit, nebo se přehnaně fixuje na určitý krok, ve kterém jste setrvali příliš dlouho. I toto určitě znáte ze svých školních let. Učitel Vám vyložil látku a zatím co vy jste ji okamžitě pochopili, někteří spolužáci s tím měli problém a učitel se musel k vysvětlování několikrát vracet. Pravděpodobně to pro vás bylo velice nudné a otravné poslouchat to celé znova a velice pravděpodobně jste si rychle našli jinačí zábavu. 12. Při zachycování nového chování se ujistěte, že nezachycujete projev nálady (především agrese) To je snad jedno z nejdůležitějších pravidel. Vezměte si například, pokud by jste chtěli u psa zachytit zavrčení. Zavrčení na povel je jistě efektivní, ale pokud počkáte, až pes sám od sebe zavrčí, nebo ho k tomu zkusíte vydráždit, a poté to odměníte, koledujete si o to, že s postupnými úspěchy a utvrzením v tomto chování, budou projevy agresivity sílit a snadno dojde k napadení. Toto jsou základní pravidla tvarování. Prvních 9 pochází od zakladatelky klikr tréninku Karen Pryor, další tři jsou dodatkem RNDr. Františka Šusty PhD. I když byly sestaveny právě pro shaping a klikr trénink, platné jsou i v jiných metodách výcviku. Článek Pravidla shapingu (tvarování) se nejdříve objevil na Ozzoteam.
Tvarování balonků různorodých tvarů. Zvířátka, květiny, pistole, čelenky a další.
Navádění je jednou z nejčastěji užívaných metod výcviku, a i když má svá negativa a své skalní odpůrce, je to metoda velice efektivní a jednoduchá. Jde v podstatě o to, že pes je veden za pamlskem a díky tomu se dostává do požadovaných pozic a pohybů.
Nové pravidlo šesti, které zakazuje shromažďování více než šesti lidí. V Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku platí rozdílná pravidla.
projít na článekNabízíme komplexní zajištění akcí: moderování, ozvučení, moderované soutěže, tvarování balonků, plackování, malování na obličej, program na dětské dny, program do škol.
projít na článek● do MŠ nebudou přijímány děti s příznaky infekčního onemocnění (jako je např. zvýšená teplota, horečka, rýma, dušnost, bolest v krku, bolest hlavy, bolesti svalů a kloubů, průjem, vyrážka, zánět očí infekční, vši, apod.) ● v případě zhoršení zdravotního
projít na článek