1. Dělat malé kroky, aby mělo zvíře šanci na úspěch. Tohle je bohužel věc, na kterou lidé velice rádi zapomínají, jsou netrpěliví a snaží se vše uspěchat. Paradoxně ale, pokud postupujete po malých krocích, dostanete se k cíli daleko rychleji, než když děláte velké skoky, které zvíře jen velice obtížně chápe. Chcete-li například naučit psa nosem zavírat dveře, musíte si vše rozdělit do malých kroků. Nejprve se dotknout čumákem nalepovacího papírku ve vaší ruce, pak se dotknout čumákem papírku, který je sice ve vaší ruce, ale držený na různých místech, pak papírek nalepený na nábytek, na dveře, dotknut se nosem dveří, kde už není papírek, strkat do nich, dokud se nezavřou Jsou to malé jednoduché kroky, které pes snadno pochopí a díky tomu je rychle připraven na další krok. Je to stejné, jako když jste se učili matematiku. Nejprve jste se učili význam jednotlivých číslic a jejich posloupnost, pak sčítat a odčítat jednociferná čísla, pak dvojciferná, tříciferná. Sčítat víceciferná čísla je samozřejmě těžší než ta jednociferná, ale pokud už máte nacvičený základ ze sčítání jednociferných čísel, není to takový problém. Ten by ale nastal, pokud by po Vás učitel hned chtěl vědět, kolik je 16+32 nebo nedejbože 725+133. A teprve když se naučíte toto, můžete postoupit k násobení, dělení, odmocňování až třeba ke složitým rovnicím či maticím. Vždy tedy, než začnete psa něco učit, promyslete si jednoduché kroky vedoucí k cíli a těmi postupujte. S tím mívá většina lidí velký problém. Skáčou dopředu mílovými kroky ejhle. Pes najednou neví, co se po něm žádá. Situace je už příliš složitá, dostavuje se mnoho neúspěchů, majitel je zklamaný a pes deprimovaný z nemožnosti dosáhnout odměny a z vaší změny nálady. To, že postupujete správně, poznáte nejlépe z toho, že má pes 80% úspěšnost (tedy splní 4 z 5 nebo 8 z 10 opakování daného cviku). Pak jste zvolili správnou obtížnost a lze postoupit k dalšímu krůčku. 2. Trénovat vždy jen jedno kritérium, nikdy ne více I toto bývá pro začátečníky veliký oříšek, zvlášť pokud by rádi předvedli opravdu pěkný výkon a záleží jim na tom, jak přesně a rychle pes daný cvik vykoná. Představte si například, že psa učíte povel lehni a rádi byste, aby si pes lehal ze stoje tak, že pokrčí všechny nohy naráz a lehne, ne že si nejprve sedne a pak pomalu složí zbytek. Navíc byste byli rádi, kdyby se u toho nevyvalil na bok a celý cvik vykonal patřičně rychle. S tím začnete trénovat, ať už shapingem (tvarováním) nebo luringem (naváděním). Pokus první pes lehne rychle, ale s mezisedem. Tedy neodměníte a zkusíte znova. Pes lehne bez mezisedu, ale než stihnete odměnit, vyvalí se na bok opět špatně a zkusíme to do třetice. Pes už začíná být značně nejistý a možná i trochu otrávený, že ještě nezískal odměnu a lehne si pomalu. Zase špatně. Pes tuší, že když nedostal odměnu, bude asi něco špatně, ale jelikož je špatně pokaždé něco jiného, nedokáže určit co. Tím je pro něj splnění cviku v podstatě nemožné, a pokud k němu dojde, bude to spíše náhoda. Daleko spíše dosáhnete požadovaného výsledku, pokud budete zvlášť učit psa správný pohyb při lehání, udržení správné pozice a rychlost. K tomu se váže také další pravidlo: 3. Při zavedení nového kritéria zapomeňte na to staré Toto se označuje jako tzv. rozvlnění kritérií. Tedy ve chvíli, kdy naučíte psa plnit povel s určitým kritériem například lehá si pěkně celým tělem souměrně bez vyvalování do boku, přejdete k učení dalšího kritéria rychlé lehání. V tu chvíli se snažte odměnit každé průměrné a rychlejší lehání (a s tím, jak se bude pes zlepšovat, tuto hranici posouvejte) i za cenu toho, že si pes hezky lehne a po vteřince se svalí na bok. Až pochopí, o co Vám jde, rychle si na předchozí kritérium vzpomene. 4. Vždy buďte o krok před zvířetem, mějte dobrý plán, nezastavujte se Vždy je potřeba dopředu vědět co jak budete cvičit a to v rozsahu celého cviku, ne jen lekce, kterou chcete zrovna absolvovat. Snadno se totiž může stát, že pes najednou nečekaně nabídne chování o několik kroků dál a vy by jste měli ne jen správně zareagovat a chování odměnit, ale také vědět jak v takovém případě pokračovat. Například, když jsem Báru učila zavírat nosem dveře a byli jsme ve stadiu, kdy k nim přišla a lehce se jich nosem dotkla, zkusila do nich najednou strčit packou. Pokud by se mi toto chování líbilo, bylo by důležité, abych jej včas označila za správné a odměnila a dokázala rychle přejít na výcvik, kdy už bude používat k zavírání packu. Musela bych v tu chvíli vědět, co po ní budu chtít dál a jak ve výcviku pokračovat. Pokud bych ustrnula na místě a chtěla příliš dlouho pouze toto stejné postrčení packou a při tom si teprve vymýšlela, jak postupovat dál, fenka by se mi zatím na tento krok fixovala, nebo se při výcviku začala nudit a než bych to domyslela, měla by problém toto chování dále rozvíjet. 5. Neměňte trenéra uprostřed výuky Je sice možné, aby jedno zvíře cvičilo více trenérů, měl by ale každý pracovat na jiném cviku. Pokud začnete psa něco učit, je třeba, abyste to dotáhli do konce a pak teprve zapojovali další osoby. Protože i při veškeré snaze, nebudete nikdy se psem schopni pracovat úplně stejně jako někdo druhý. Budete mít jinou intonaci hlasu, držení těla, gesta, malinko jiné nároky. To vše by psa pletlo a v podstatě by se musel učit s každou osobou daný cvik zvlášť. Vzpomeňte na školu. Jeden učitel na matematiku, jeden na češtinu, jeden na cizí jazyky A jaká to byla změna, když učitel onemocněl a suploval za něj někdo jiný, který látku vysvětloval jinak, nebo mu připadaly důležitější jiné věci, než vašemu učiteli. 6. Když jedna metoda nefunguje, zkuste jinou Tím ale nemyslím obligátní: Když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém. Spíše zkuste vymyslet trochu jiný postup, změnit kritéria, zmenšit jednotlivé kroky. Pokud vám výcvik nejde, není to vina zvířete, ale vaše. Pravděpodobně jste zvolili špatnou cestu, nebo nedokážete danou metodiku správně aplikovat. Při tvarování, ale i navádění, je často mnoho různých cest vedoucích ke stejnému cíli a je věcí dané dvojice, která jim sedne nejlépe. Vzpomeňte si na příklad se zavíráním dveří, které jsem učila přes nose touch na papírek. Mně přišlo nejjednodušší naučit psa dotýkat se papírku, a postupně přejít na dotýkání dveří. Stejně tak bych ale mohla naučit psa dotýkat se místa, na které položím ruku či poklepu prstem, ukážu laserovým ukazovátkem či počkat, až se sám zkusí dotknout nosem dveří a toto chování zachytit. Ve všech případech bych došla ke stejnému cíli. Je ale otázka, jak dobře bych dokázala po těchto jednotlivých cestách jít a svému psu je vysvětlit. Neumím si třeba představit, jak dlouho by nám trvalo naučit dané chování pomocí laserového ukazovátka. Pro někoho jiného to ale může být právě ta nejjednodušší cesta. 7. Nepřerušujte lekci bezdůvodně, zvíře to chápe jako trest Definice negativního trestu zní, že zvířeti odeberete něco, co chce. A právě to děláte, pokud se během výcviku s někým zapovídáte nebo zvednete zvonící telefon. Berete psu možnost získat další odměny. Pes je pak trestán nezávisle na jeho snaze a to je velice deprimující. Já se snažím řešit tyto situace, kdy je opravdu potřeba, abych vzala telefon, tím, že psu během hovoru hážu míček, nebo rozhodím granulky do trávy a nechám ho, si je hledat. Stejný pozor byste si ale měli dát i v případě běžného ukončování výcvikové lekce. Ta by neměla skončit jako trest, ale plynule přejít v trochu jinou činnost pro psa příjemnou procházka, vyčesávání (pokud ho má rád), hledání granulek a pod. Kdysi jsem četla, že podle jedné britské studie, pokud si po tréninku se psem pohrajete, bude si trénované dovednosti lépe pamatovat. Každopádně koncem trénování nekončí vaše pozornost a interakce se psem. Věnujte se mu dál a užijte si spolu nějakou zábavu, aby neodcházel z tréninku frustrovaný. 8. Při zhoršení chování přezkoumejte dosavadní proces trénování O výcviku je vždy dobré si vést zápisky, může to velice pomoci při odhalování chyb. Většinou si totiž člověk vůbec neuvědomí, že v určitém chování ustrnul či provádí sekvenci cviků stále stejně. Já jsem se sama s tímto poprvé setkala na své první sportovní zkoušce. Skládali jsme tehdy s Ozzym zkoušku ZOP, kde jsou také pozice psa u nohy, tedy povely sedni lehni vstaň. Začínali jsme ze základní pozice, kdy pes sedí u levé nohy psovoda, a rozhodčí mi zavelela psa postavit. V tu chvíli mne polil studený pot a já si s hrůzou uvědomila, že vždy jsem cvičila nejprve položení psa a pak až postavení. Ozzy to naštěstí zvládnul skvěle, ale od té doby nepochybuji, že ve výcviku dělám řadu nevědomých chyb. A právě zápisky vám pomohou se vyhnout chybě či analyzovat vzniklý problém a napravit jej. Přiznávám se ale, že je toto věc, ve které sama občas pokulhávám. Zápisky si nedělám. O to více se snažím před každým tréninkem přemýšlet, co jsme dělali minule? Jak jsme to dělali? Co fungovalo a co ne? Co jsem si říkala, že musím udělat příště? Pokud se ale chcete věnovat se svým psem nějakému sportu, určitě zápisník doporučuji. Stačí malý sešítek do kapsy, který vám kdykoliv připomene, co jste trénovali minule a předminule, na čem je potřeba zapracovat a co naopak můžete chvíli nechat být. 9. Skončit, dokud je to dobré To všichni známe: V nejlepším se má přestat. Bohužel většinou si uvědomíme, že už byl čas skončit právě ve chvíli, kdy už jde výkon psa dolu. Je to asi tak nějak přirozené. Výcvik se nám konečně daří, pes chápe, co se po něm chce, my jsme pyšní a chceme si ty vteřinky radosti dosyta užít. Zopakujeme cvik, ještě jednou, ještě jednou Až už je pozdě. Nic netrvá věčně a ani ten nejlepší okamžik ne. Pokud to takto přeženete, skončíte s tím, že už se vám to nebude tak úplně líbit, budete rozladění a pes unavený a znejistěný změnou vaší nálady. A přesně s tím příště začnete. Zatím co když se vám podaří překonat touhu pokračovat a skončíte v nejlepším, příště začnete zase v tom nejlepším. Ale ani pokud už přetáhnete, není nic ztraceno. Vraťte se k jednoduchým cvikům, které pes dobře zná a hodně je odměňte. Pes pak bude z lekce odcházet s tím, že to vlastně bylo děsně bezva, velká sranda a spousta radosti a do příštího cvičení půjde s radostí a elánem. 10. Pracujte takovým tempem, aby Vám zvíře stíhalo rozumět I na to je třeba dát pozor. Můžete mít sebelepší plán a pracovat v těch nejmenších a nejsrozumitelnějších krocích, ale pokud to uspěcháte a zvíře nestihne pochopit, co se po něm žádá, k cíli nedojdete. Vždy se ujistěte, že zvíře danému kroku rozumí, než se posunete dál. 11. Ale tak rychle, aby nestíhalo nic jiného Pokud bude výcvik příliš pomalý, bude se pes nudit, nebo se přehnaně fixuje na určitý krok, ve kterém jste setrvali příliš dlouho. I toto určitě znáte ze svých školních let. Učitel vyložil látku a zatím co vy jste ji okamžitě pochopili, někteří spolužáci s tím měli problém a učitel se musel k vysvětlování několikrát vracet. Pravděpodobně to pro vás bylo velice nudné a otravné poslouchat to celé znova a velice pravděpodobně jste si radši našli jinačí zábavu. 12. Při zachycování nového chování se ujistěte, že nezachycujete projev nálady (především agrese) To je snad jedno z nejdůležitějších pravidel, na které se nevyplácí zapomínat. Příkladem může být situace, kdy byste u psa chtěli zachytit jako požadované chování vrčení. Zavrčení na povel je jistě efektivní, ale pokud počkáte, až pes sám od sebe zavrčí, nebo ho k tomu zkusíte vydráždit a poté to odměníte, koledujete si o to, že s postupnými úspěchy a utvrzením v tomto chování, budou projevy agresivity sílit a snadno dojde k napadení. Obdobně mi kdysi vyprávěl kamarád, že učil koně stavět se na zadní tak, že stál před ním a plašil ho. A právě, když už měl pocit, že jim to pěkně jde, dostal pořádný kopanec. Odměňoval agresivitu a navíc koně pěkně rozčiloval. Mnohem častěji ale dochází k odměňování strachu. A co víc, často si to vůbec neuvědomujeme. To je takové to klasické: Pes se bojí, tak ho pohladím, ať ho povzbudím. Jak má ale poznat, že ho chcete povzbudit a ne pochválit? Nebo pes vylekaně štěká na okolí a majitel ho „uklidňuje“ slovy: Hodný Alíčku, buď hodný… Při práci proto vždy pečlivě zvažte, co vlastně zachycujete. Zda je to pouhé neutrální chování, jako sednutí, nebo to je spojeno s nějakým vnitřním rozpoložením. A zda to chcete skutečně upevnit. Toto jsou základní pravidla tvarování, prvních 9 pochází od zakladatelky klikr tréninku Karen Pryor, další tři jsou dodatkem RNDr. Františka Šusty PhD. A i když byly sestaveny právě pro shaping a klikr trénink, platné jsou i v jiných metodách výcviku a také u dalších zvířat, ne jen psů. Článek Pravidla trénování se nejdříve objevil na Ozzoteam.
Nové pravidlo šesti, které zakazuje shromažďování více než šesti lidí. V Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku platí rozdílná pravidla.
projít na článek● do MŠ nebudou přijímány děti s příznaky infekčního onemocnění (jako je např. zvýšená teplota, horečka, rýma, dušnost, bolest v krku, bolest hlavy, bolesti svalů a kloubů, průjem, vyrážka, zánět očí infekční, vši, apod.) ● v případě zhoršení zdravotního
projít na článekNe každý si dnes může pořídit vlastní bydlení, někdo dokonce z různých důvodů po vlastní nemovitosti ani netouží. Řešením je tak pro mnohé nájemní bydlení. I v pronajatém bytě by se ale každý chtěl bezesporu cítit „jako doma“. Ne vždy je to ale jednoduché
projít na článek.avia-image-container.av-ljejm6la-657272ba5e96d2aacd87080910303d26 .av-image-caption-overlay-center{ color:#ffffff; } The post Nabývají účinnosti nová pravidla pro překážky výkonu funkce člena orgánu v obchodní korporaci appeared first on UEPA.
Jak do Xemelu pidat e-shop s v ce feedy na vstupu a kde co naj t v nov pepracovan m Pehledu feedu jsme v m ukazovali v minul ch d lech t to s rie. S implementac spojovae feed jsme zmn m pizpsobili tak st, kde nastavujete samotn zmny v Xemelu, tedy Edi