Kdo se aktivně věnuje soudním překladům, ten by měl letos zpozornět. Původní a dosti zastaralý zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích z roku 1967 nahrazuje jeho nová verze, která nabývá účinnost od 1. ledna letošního roku. Jde o úpravu, které se soudní tlumočníci a překladatelé dožadovali velmi dlouhou dobu. Za posledních padesát let se v naší společnosti mnohé změnilo, a tak ustanovení zákona, který upravuje tlumočnickou, překladatelskou i znaleckou činnost, neodpovídala nárokům současné doby. Konkrétně je řeč o zákonu č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích ve znění zákona č. 166/2020 Sb., jehož úprava se netýká jen nějakých drobných detailů, ale přinese do života překladatelů a tlumočníků dost zásadní změny. Pojďme se na ty nejdůležitější společně podívat. Tlumočení a překlady nejsou totéž Dříve pojem tlumočník označoval nejen soudní tlumočníky, ale i překladatele jedna osoba tak mohla provádět oba úkony. Nový zákon tyto dva pojmy rozděluje a převod jazyka v rámci psaného a mluveného slova už není totéž. Člověk si tím pádem bude moci vybrat, zda bude vykonávat obě činnosti, nebo se bude věnovat pouze jedné z nich. Konkrétně tyto dvě činnosti specifikuje § 27, odstavce (1) a (2), a to následovně: (1) Tlumočnický úkon lze provádět pouze ústně; přepis nebo překlad výstupů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může být prováděn písemně. Pro písemné provedení tlumočnické činnosti platí odstavec 2 obdobně. (2) Překladatelský úkon lze provádět pouze písemně. Provádí-li se překladatelský úkon v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk překladatelské pečeti. Provádí-li se překladatelský úkon v elektronické podobě, musí být dán souhlas zadavatele. Zároveň musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno překladatele a označení „překladatel“, a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let ode dne provedení překladatelského úkonu. Jak jste si v citaci mohli všimnout, zákon nově zahrnuje i specifikace právoplatného elektronického překladu, což je velká novinka. Přece jen žijeme ve 21. století a zpracovávání překladů ve formě svázané listiny opatřené razítkem a podpisem už je opravdu pasé. Je tedy víc než pravděpodobné, že tato úprava překladatelům přinese velké zjednodušení. Na doplnění kvalifikace máte pět let Kdo se v současnosti věnuje soudním překladům a tlumočení na základě oprávnění získaného v souladu se starým zákonem, ten má pět let na to, aby získal kvalifikaci, kterou k výkonu těchto činností potřebuje podle zákona nového. Tuto skutečnost zákon udává v § 44, odstavci (3): (3) Tlumočník a překladatel podle odstavce 1 je oprávněn vykonávat tlumočnickou i překladatelskou činnost podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu tlumočníků a překladatelů podle tohoto zákona pro stejný jazyk dosavadní tlumočnické nebo překladatelské oprávnění zaniká. U lidí, kteří se v tomto oboru pohybují deset let a více, jsou od této povinnosti osvobozeni. Při takto dlouhé praxi se totiž předpokládá, že veškeré požadavky na vykonávání tlumočnické či překladatelské činnosti splňují a mají potřebné vzdělání i zkušenosti pro to, aby se tomuto oboru mohli věnovat i nadále. Jediné, co musí absolvovat, je vstupní zkouška z právních předpisů, kterou má na starosti Justiční akademie. Úkon není pro vás? Nově ho můžete odmítnout Starý zákon vsázel na to, že lidé uvedeni v seznamu tlumočníků a překladatelů se v rámci zvoleného jazyka dokážou vypořádat s překladem jakéhokoliv oboru. Cílem nového zákona není jen oddělení tlumočení od překladů, ale také dosažení kvalitnějších výsledků. Z toho důvodu dostali tlumočníci a překladatelé možnost zakázku odmítnout podle § 19 v těchto v případech: (1) Tlumočník odmítne provést tlumočnický úkon, pokud a) má pozastaveno oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, b) nemá tlumočnické oprávnění v jazyce, ve kterém je potřebné úkon provést, c) nemá k provedení tlumočnického úkonu dostatek odborných znalostí, nebo d) mu počet nebo rozsah zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů neumožňuje provést další úkon řádně a včas. (2) Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, nesmí tlumočník odmítnout provést tlumočnický úkon z jiného důvodu než z důvodu podle odstavce 1 nebo v případě, že mu závažné zdravotní okolnosti, závažná rodinná situace, mimořádné nebo neočekávané pracovní povinnosti nebo jiné vážné důvody neumožňují provést úkon řádně a včas, nebo tak stanoví jiný zákon. Orgán veřejné moci oznámí odmítnutí provedení tlumočnického úkonu ministerstvu, které údaj o odmítnutí, včetně důvodu odmítnutí provedení tlumočnického úkonu zaznamená do seznamu tlumočníků a překladatelů. Kromě toho přichází nová verze zákona s novinkou, která spočívá v tom, že tlumočníci a překladatelé budou do databáze moci zaznamenat informace o tom, na jaké obory se specializují. S terminologií si navíc mohou nechat pomoci od konzultanta, který má v daném oboru zkušenosti. Nejenže se má tímto způsobem zvednout úroveň překladů, ale také urychlit celý proces. Na papíře to vypadá krásně, praxe už je ale horší Ačkoliv změny uvedené výše vypadají skoro až pohádkově, realita je docela opačná. Soudní tlumočníci a překladatelé jsou doslova v mrtvém bodě, jelikož postrádají jakékoliv informace o tom, jakou podobu by měly mít soudní doložky, pečetě, průkazy a další náležitosti, které jsou pro tvorbu legitimního překladu podstatné. Nejen, že jim je úřady nedokázaly dodat v minulém roce, ale dokonce ani v tom letošním, kdy už by se soudní překlady a tlumočení mělo provádět podle nového zákona. Nikdo zkrátka nevěděl, co se chystá, a kvůli vzniklým nesrovnalostem odmítla řada tlumočníků a překladatelů svou práci vykonávat. K tomu je koneckonců vyzvala i komora soudních tlumočníků, tedy alespoň do doby, než se situace vyjasní. Na to úřady zareagovaly tím, že vydaly prohlášení, které pravidla soudních překladů a tlumočení vrátilo zpátky do stavu, ve kterém byla v roce 2020. Navzdory změnám, které jsme tu uvedli, tedy soudní překlady nadále podléhají starým ustanovením. Vyhláška specifikuje praktické věci, které v zákoně chybí Vyhláška č. 506/2020 Sb., o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti, kterou se soudní překladatelé a tlumočníci aktuálně řídí, specifikuje náležitosti, které nový zákon bohužel neupřesňuje. Konkrétně se jedná například o nutné doložky, kterými autoři překladatelského úkonu nebo písemného tlumočnického úkonu musí daný dokument opatřit, a to alespoň v cílovém jazyce. Tyto náležitosti upravuje odstavec (2) § 24 této vyhlášky, a to v následujícím znění: (2) Překladatelská nebo tlumočnická doložka obsahuje a) označení překladatele nebo tlumočníka, b) označení zadavatele úkonu, pokud je orgánem veřejné moci, c) číslo jednací zadavatele úkonu, pokud je orgánem veřejné moci a pokud jej zadavatel překladateli nebo tlumočníkovi sdělil, d) údaj, zda překladatel nebo tlumočník přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, a e) číslo položky, pod kterou je úkon zapsán v evidenci úkonů. Na to navazuje § 25, který soudním překladatelům a tlumočníkům dává povinnost opatřit tyto dokumenty příslušnou pečetí. Nový zákon sice upravuje způsoby, jak ji lidé vykonávající tuto činnost mohou získat, jak o ni mohou přijít a jak s ní mohou nakládat, nespecifikuje však její přesnou podobu. V tomto případě se opět musíme obrátit k vyhlášce, konkrétně k jejímu § 20 a § 21, které podobu pečeti upravují následovně: § 20 (1) Tlumočnická pečeť a překladatelská pečeť se vyhotovují jako razítko kulatého tvaru o průměru 36 mm, malý státní znak je vyobrazen uprostřed kruhu, na jehož obvodu (v kruhopisu) je jméno tlumočníka nebo překladatele a případně jeho titul a označení „soudní tlumočník“ nebo „soudní překladatel“ a rozsah tlumočnického nebo překladatelského oprávnění; označení a rozsah oprávnění se uvádějí vždy v českém jazyce. Příjmení tlumočníka nebo překladatele se uvede velkými písmeny. (2) Pokud je tlumočník nebo překladatel oprávněn tlumočit nebo překládat z českého jazyka a do českého jazyka, uvede se v rámci rozsahu oprávnění též český jazyk. Rozsah oprávnění lze podle okolností uvést ve zkrácené podobě; jazyk se uvede vždy. (3) Otisk tlumočnické pečeti a překladatelské pečeti je jednobarevný. Otisk tlumočnické pečeti a překladatelské pečeti je modré nebo fialové barvy. § 21 (1) Pečeť se vyhotovuje zvlášť pro tlumočnickou a překladatelskou činnost. (2) Pokud bylo tlumočníkovi nebo překladateli vydáno pro stejný rozsah oprávnění více tlumočnických nebo překladatelských pečetí, každá další pečeť obsahuje též pořadové číslo. Jak jsme zmínili v úvodu, nový zákon měl za úkol ujasnit věci spojené s elektronickou podobou překladu, to se však nepodařilo úplně do detailu. Podle něj má být vyhotovený překlad opatřený kvalifikovaným elektronickým podpisem, k němuž musí překladatel navíc doložit platný certifikát pro elektronický podpis. V něm nesmí chybět jméno překladatele a označení „překladatel“ a kvalifikované elektronické časové razítko. O konkrétním formátu elektronického dokumentu se však opět nezmiňuje. Proto se musí soudní překladatelé a tlumočníci opět obrátit k vyhlášce, tentokrát odstavci (2) a (3) § 27, které mají následující znění: (2) Pokud se překladatelský úkon nebo písemný tlumočnický úkon provádí v elektronické podobě, zpracuje se ve formátu PDF/A. (3) Pokud není možné zpracovat překladatelský nebo písemný tlumočnický úkon v elektronické podobě v jednom souboru, zpracuje se ve formátu PDF/A alespoň překlad nebo přetlumočený text a poslední strana úkonu, a celý úkon se zachytí na stejném trvalém nosiči dat. To je samozřejmě jen několik příkladů toho, v čem vyhláška objasňuje věci, které v novém zákoně chybí. Pokud byste si téma chtěli sami důkladně nastudovat, odkazy na konkrétní předpisy, včetně vyhlášky č. 506/2020 Sb., o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti, kterou se soudní překladatelé a tlumočníci aktuálně řídí, najdete zde. The post Soudní překlady v roce 2021, co se změní? appeared first on Překladatelská agentura Langeo.cz.
Potřebujete získat soudní překlad, ale nevíte, co vlastně soudní překlad znamená a kde vůbec začít, nebo Vám jen něco není jasné? V tomto článku najdete odpovědi na nejčastěji kladené otázky k soudním překladům. Co je soudní překlad a kčemu slouží? Soudní
projít na článek(také se říká úřední překlady, ověřené překlady, překlady s razítkem) Jak začít s překladem právních dokumentů nebo úředních (vysvědčení, rodných listů, vízových dokumentů atd.) a jak získat ověřený překlad s razítkem? Úředně ověřený překlad znamená, že
projít na článekExistují situace, kdy běžný překlad nestačí a je nutné získat soudní překlad, neboli překlad „s razítkem“, vyhotovený soudním překladatelem. Zajímá Vás, kdy potřebujete soudně ověřený překlad a kdy stačí překlad bez ověření? Co znamená soudní překlad? Pok
projít na článekPlugin 'Instalátor - Instalace z Bongovo.cz' doplní instalátor o záložku pro přímou instalaci a aktualizaci překladů ze serveru www.bongovo.cz. Po nainstalování a povolení pluginu okamžitě uvidíte, jaké české a slovenské překlady jsou pro váš web k disp
projít na článekDruh daně Zákonný termín Nejzazší termín pro podání přiznání v letošním roce Daň silniční za rok 2020 1. února 2021 1. dubna 2021 Daň z nemovitých věcí za rok 2021
projít na článek