Praha, 1.3.2023 Poslanci Ústavně-právního výboru projednali zákon o ochraně oznamovatelů. Schválili rozšíření oblasti, na které se zákon bude vztahovat, odmítli však klíčovou změnu, na základě, které by zákon počítal i s nepodepsanými oznámeními. Protikorupční organizace Rekonstrukce státu, Oživení a Transparency International (TI) přitom dlouhodobě upozorňují, že kvůli povinnosti identifikace oznamovatele bude zákon v praxi mnohem méně účinný.Výbor se zabýval dvěma pozměňovacími návrhy, které by zákon opravily. První návrh počítá s rozšířením ochrany zákona na oznámení všech přestupků, čímž by snížil nejistotu oznamovatelů, zda jejich konkrétní oznámení bude pod ochranou zákona. Návrh podpořili poslanci Pirátů, STAN, KDU-ČSL, TOP 09, SPD a části ANO. Naopak proti se postavila ODS.Druhý pozměňovací návrh by odstranil problematickou povinnost, aby se oznamovatel identifikoval jménem a datem narození. Přestože dle statistických dat je většina oznámení anonymních a týkají se zpravidla závažnějších protiprávních jednání, poslanci Ústavně-právního výboru tuto změnu většinou hlasů odmítli. Pro návrh hlasovali pouze poslanci Pirátů, SPD a části ANO. „Vládní koalice se stále nepostavila čelem k boji proti korupci. Přes částečný posun k lepšímu je nový zákon o ochraně oznamovatelů stále v rozporu s mezinárodními standardy, doporučením vládního poradního orgánu i dosavadní úrovní ochrany oznamovatelů na ministerstvech,” říká Věnek Bonuš, právník Rekonstrukce státu. Předchozí návrh zákona z dílny ministryně Benešové (ANO) přitom počítal s ochranou přestupků i nepodepsanými oznámeními. Poslanci ho však nestihli projednat a na konci volebního období spadl pod stůl. Namísto rychlého předložení téhož zákona Ministerstvo spravedlnosti připravilo s velkým zpožděním vykostěný návrh. Výsledkem je žaloba ze strany Evropské komise za zpoždění s implementací směrnice a nekvalitní zákon, který musí poslanci opravovat. „Anonymní oznámení jsou běžným zdrojem informací, se kterým se dnes běžně pracuje i ve veřejné správě. Odpor podstatné části zákonodárců vůči anonymům je spíše ideologický a neodpovídá praktickým zkušenostem nejen protikorupčních organizací, ale i soukromého sektoru. Obavy ze zneužívání systému anonymy se v praxi nepotvrzují a prostý ´zákaz´ anonymního oznámení některé jiné negativní jevy stejně nevyřeší,” vysvětluje Jan Dupák, právník TI. Nepodpora anonymních oznámení ze strany většiny poslaneckých klubů bylo v některých případech překvapením. Hnutí STAN se totiž opakovaně veřejně vyjadřovalo pro zrušení povinnosti identifikace oznamovatele. V klíčovém hlasování se však poslanci STAN zdrželi. Obdobným překvapením byl nejednotný klub ANO, jehož tři poslanci hlasovali proti posunu zákona směrem k jeho původní verzi předložené vládou Andreje Babiše v minulém volebním období.„Neochota politiků postavit se za důležité principy ochrany oznamovatelů vede ke ztížení situace lidí, kvůli kterým se celý zákon tvoří. Čím složitější a riskantnější bude podání oznámení, tím se snižuje šance, že tak lidé učiní. Bez oznamovatelů nemůže zákon přinést ty benefity, které od něj všichni očekávají,” uzavírá Šárka Zvěřina Trunkátová, předsedkyně Oživení a garantka Rekonstrukce státu. Úplné znění tiskové zprávy najdete ZDETiskova_zprava_Whistleblowing_01_03_Oziveni_REST_TIDotazy a kontakt pro média:Marcela Janíčková, PR a [email protected]Šárka Zvěřina Trunkátová, předsedkyně Oživení [email protected] The post Tisková zpráva: Poslanci projednali Blažkův nekvalitní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, přes dílčí opravu zůstává nedostatečný appeared first on Oziveni.
pravniprostor.cz Jak nastavit vnitřní oznamovací systém, jeho sdílení a outsourcing? Novinky související s aktuálně přijatým zákonem o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowerů) naleznete v tomto článku.
projít na článekDne 01.08.2023 nabude účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. Právě od 01.08.2023 tak celé řadě zaměstnavatelů vznikne povinnost zřídit tzv. vnitřní oznamovací systém, tedy systém, prostřednictvím kterého budou smět zaměstnanci (či osoby
V odborných kruzích je již delší dobu diskutována problematika ochrany oznamovatelů v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, když členské státy měly tra
projít na článekPovinnost zavedení vnitřního oznamovacího systému pro zaměstnavatele „whistleblowing“ Česká republika má povinnost do svého právního řádu transponovat Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamu
projít na článekPozvánku na Konferenci KSST Olomouc naleznete ZDE. Další materiály spojené s Konferencí KSST Olomouc naleznete níže (budou postupně doplňovány): Program Jednací řád Zpráva Komise mládeže Zpráva Dozorčí rady aktualizováno Zpráva STK Zpráva o činnosti reg