Povinnost zavedení vnitřního oznamovacího systému pro zaměstnavatele „whistleblowing“

Povinnost zavedení vnitřního oznamovacího systému pro zaměstnavatele „whistleblowing“ Česká republika má povinnost do svého právního řádu transponovat Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „směrnice“). Transpoziční lhůta uplynula dne 17. prosince 2021, nicméně vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů prozatím ve sněmovně prošel pouze prvním čtením. Směrnice zavádí veřejným institucím a soukromým subjektům (zaměstnavatelům) povinnost vypracovat vnitřní oznamovací systém, který zavede ochranu oznamovatelů, tj. zaměstnanců nebo spolupracujících osob, které upozorňují na protiprávní činnosti či jiná porušení předpisů v rámci společnosti. V rámci vnitřního oznamovacího systému musí být zajištěna anonymita oznamovatele a určena tzv. příslušná osoba, která se bude oznámením zabývat a navrhovat jeho řešení. Co znamená skutečnost, že směrnice nebyla do právního řádu ČR prozatím transponována, tj. že se nestihl schválit návrh zákona o ochraně oznamovatelů v transpoziční lhůtě? Uvedené znamená, že povinnosti stanovené ve směrnici se prozatím vztahují pouze na stát a jiné subjekty, které jsou zřízené nebo kontrolované státem a plní služby veřejného zájmu. Veřejnoprávní subjekty, kraje, obce tak již mají povinnost řídit se směrnicí, tj. zavést vnitřní oznamovací systém. Lze však očekávat, že zákon bude v blízké době schválen Parlamentem ČR, směrnice bude transponována a bude se tedy vztahovat i na soukromé subjekty. Prozatím návrh zákona počítá s tím, že se bude vztahovat na zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci. Lidé, kteří pracují pro společnost nebo kteří jsou s ní v kontaktu v rámci svých pracovních činností, jsou často prvními osobami, které se o těchto případech dozví. Je tudíž nejvýhodnější, aby právě oni této pozice využili a informovali o případu příslušnou osobu určenou zaměstnavatelem, ve kterou mají důvěru a která se bude oznámením porušení zabývat. Jinak mají tyto osoby právo oznámit porušení přímo Ministerstvu spravedlnosti v rámci tzv. vnějšího oznamovacího systému nebo přímo orgánům činným v trestním řízení. V takovém případě může dojít ke ztrátě kontroly samotného zaměstnavatele nad prvotním řešením zjištěného porušení uvnitř jeho společnosti. S ohledem na skutečnost, že povinnosti stanovené směrnicí se budou do budoucna týkat rovněž soukromých subjektů, doporučujeme, aby společnosti se zavedením opatření ke splnění stanovených povinností neotálely a nevystavily se tak zbytečným komplikacím, spojeným s nedostatečnou přípravou. Soukromým společnostem tedy velmi doporučujeme, aby v souladu se směrnicí připravily vnitřní oznamovací systém, ač k tomu prozatím nejsou dle zákona povinny. Dle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů může být porušení povinností sankcionováno pokutou až do výše 1 mil. Kč nebo 5 % z čistého obratu, dosaženého společností za poslední ukončené účetní období. Jsme připraveni pro vaši společnost vypracovat vnitřní oznamovací systém a pomoci vám rovněž s jeho praktickými otázkami. V případě zájmu nás neváhejte  kontaktovat na e-mail [email protected] Mgr. Alexandra Kábrtová, advokátní koncipientka JUDr. Vladimíra Pajerová, advokátka Pajerová Sedláčková ADVOKÁTKY s.r.o. V Praze dne 26.5.2022 Kontaktovat

projít na článek

Whistleblowing

Whistleblowing je horké téma. Připravili jsme pro Vás krátký přehled nové úpravy, abyste mohli jednoduše zjistit, zda a ca co z nové úpravy se Vás týká či týkat může. Newsletter WHISTLEBLOWING 2023_CZ The post Whistleblowing appeared first on bvlaw.cz.

projít na článek

Mgr. Jiří Klega v Dobrém ránu na téma Whistleblowing – ochrana oznamovatelů! 1. část

V ČR byl přijat zákon o ochraně oznamovatelů, který má ochránit oznamovatele protiprávních jednání. Při vysvětlení pojmu Whistleblowing můžeme vycházet z jeho doslovného překladu – zapískat na píšťalku. Tímto se rozumí upozornění (zapískání) osoby na prot

projít na článek

Vláda uvažuje o možnosti zavedení karenční doby

Karenční doba byla v roce 2019 byla zrušena a zaměstnavatelé museli začít pracovníkům vyplácet 60 % základu příjmu v prvních 3 dnech nemoci. Ta byla původně v České republice ustanovena v rocenbsp;2008, kdy zavedla první tři dny nemoci neplacené. Stávajíc

projít na článek

Účinnost zákona o ochraně oznamovatelů se blíží

Dne 01.08.2023 nabude účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. Právě od 01.08.2023 tak celé řadě zaměstnavatelů vznikne povinnost zřídit tzv. vnitřní oznamovací systém, tedy systém, prostřednictvím kterého budou smět zaměstnanci (či osoby

projít na článek

Zavedení informačního systému oprávnění k zastupování

Od 01.07.2024 nabude účinnosti novela zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech (dále jen „zákon“), která přináší zavedení informačního systému oprávnění k zastupování tento sytém je součástí Registru práv a povinností (viz § 3 zákona). Nově tak bu

projít na článek