Kolik z vás se někdy po hádce či v situaci, která se vám nelíbila nebo ve které jste se necítili dobře, „otočilo na podpatku“ a odešlo pryč, abyste se vyhnuli určité osobě nebo řešení vzniklého problému? Pravděpodobně mnoho, protože vyhýbání se konfliktům s druhými je jedním ze způsobů, který většina z nás používá jako metodu, jak se udržet mimo problémy. Ale je tomu skutečně tak? Proč se snažíme vyhýbat problémům s ostatními? Jistě někteří mohou namítnout, že i naši předkové se kdysi některým konfliktům vyhýbali. To je sice pravda, nicméně oni tak činili v zájmu svého přežití. My dnes ale velmi často chápeme vyhýbání se problémům s druhými jako ochranu před situacemi, které se nám nelíbí nebo kterým nechceme čelit. Toto chování nám ale na rozdíl od našich předků nezachraňuje život, je spíše kontraproduktivní. Proč se k tomuto chování přikláníme? Především je třeba říci, že naše mysl má určitou predispozici utíkat, když se setká s něčím, co jí způsobuje utrpení, nepohodlí, strach nebo potíže. Problémy s druhými lidmi patří přesně do této kategorie. Ve skutečnosti tedy tendence vyhýbat se „pobytu“ v takových situacích přichází automaticky, protože nás uvádí do stavu větší pohody, téměř jako by daný problém neexistoval nebo se nás netýkal. Kdo uteče, ve skutečnosti nevyhraje Když se však vyhýbáme problémům s druhými lidmi, neděje se tak úplně to, co si myslíme, protože to, čemu se vyhýbáme, ve skutečnosti nezmizí, ale zůstane přesně tam, kde je, my se k tomu jen otočíme zády. A to nakonec ovlivní vztah s člověkem před námi, nebo dokonce to vede k tomu, že se problém sám časem zvětší. Zároveň nám to brání „trénovat“ se v řešení situací, které považujeme za obtížné a které mohou být jakéhokoli druhu. zdroj: freepik.com Naučit se nevyhýbat problémům s druhými lidmi, ať už jde o blízké osoby, známé či kolegy, má proto zásadní význam jak z hlediska vztahu s danou osobou, tak z hlediska našeho osobního růstu a schopnosti zvládat stresové situace, úzkosti či cokoli jiného, co vyvolává nepříjemné pocity. Jinými slovy, je to dobrý způsob, jak nabýt odvahy a zvýšit svou schopnost vyrovnat se s životními výzvami. Jak se naučit řešit problémy s druhými? Ačkoli se to nemusí zdát snadné, naučit se nevyhýbat se problémům s druhými je možné. Jak? Nejprve je důležité pochopit, že konflikty ani hádky nejsou špatné, ale naopak mohou být velmi pozitivní, pokud je člověk řeší správným a asertivním způsobem. Je to příležitost, a ne něco, před čím je třeba utíkat. Zároveň je třeba si uvědomit, že řešení problému, který máme s danou osobou, nám nemusí nutně ublížit a nezmění to, jací jsme, ale nanejvýš posílí naše vnímání sebe sama a naše sebevědomí. Další důležitou věcí je též přesně pochopit, co stojí za tím, že se chceme problémům s druhými vyhnout. Stojí zatím pocit strachu ze ztráty dané osoby, strach z nezvládnutí případné diskuse, nezájem či něco jiného? Jediný způsob, jak se s něčím skutečně vyrovnat, je projít si tím, a to platí jak pro vlastní emoce, ať už jsou jakéhokoli typu, tak pro problémy, které mohou vzniknout ve vztahu s ostatními lidmi. Zdroj: guidapsicologi.it, positivepsychology.com Autor: Martina ŠťastnáThe post Vyhýbání se problémům s druhými lidmi nám často škodí víc než samotný konflikt appeared first on ProÚspěch.cz.
Máme svátky za sebou. Strávili jsme hezké chvíle se svými nejbližšími. Při takovéto příležitosti dojde mezi lidmi k mnohým setkáním doprovázených obejmutím, políbením nebo podáním ruky, což je mezi lidmi pozdravem, přátelským gestem a projevem lásky. Sta
projít na článekFederální vláda Spojených států se stala prostředníkem v mnohamiliardové operaci obchodování s lidmi zaměřené na nezletilé bez doprovodu na jižní hranici, uvedla ve středu informátorka před soudním výborem Sněmovny reprezentantů. Tara Lee Rodas se dobrovo
Co je to Láska? Milovaní teď a tady bych chtěla psát pouze o tomto jediném. Něčem krásném, vzácném a přesto tolik zneužívaném. K tomuto celému článku mě vede samotný Bůh, ani jsem ještě před několika minutami netušila, že budu psát a to, že píši, tím si j
Co mne trápí ja sebelítost, izolaci, předstírání, že mě nic nebolí, srovnávání, zatvrzování se, stání před soudem (i když je to určitě dobrý pocit). Ale našla jsem cestu v soucitu se sebou i s druhými, zachování otevřeného srdce ve chvílích, kdy se chci
projít na článekPsychoterapie už dávno není jen práce s duševně nemocnými lidmi. Psychoterapeutický rozhovor a proces je skvělým nástrojem k porozumění vlastním silným stránkám i výzvám. Díky Petrovi Bouškovi a týmu @Psychologie.cz jsem dostala příležitost mluvit o tom,
projít na článek