Praha – stejně jako ostatní města – svým městským branám měnila podobu i názvy, což platilo i o té, na kterou se dnes podíváme podrobněji. Vystřídala tři názvy Nacházela se v dnešní novoměstské Ječné ulici a nejprve se jí říkalo Brána sv. Jana podle kostelíka stojícího v nedaleké ulici Na bojišti, zbořeného za husitských bouří. Poté byla přejmenována na Svinskou, protože v „její“ ulici prý byl největší průvan v tehdejší Praze, a proto sem byl umístěn Svinský trh. Název „Slepá“ dostala brána teprve v druhé polovině 17. století, kdy se stala neprůjezdnou, a její funkci převzala nedaleká brána Koňská, stojící v místě dn. historické části Národního muzea na Václavském náměstí. U Svinské brány tekla krev Došlo k tomu 14. září 1508, a mohl za to známý bojovný zeman Jiří Kopidlanský (*1482—†asi 1510/1511), který přijel „s čeledí svou“ k pražským hradbám a právě touto bránou chtěl vjet do města. Byl totiž rozhodnut pomstít smrt svého bratra Jana, jenž škodil obyvatelům Starého Města pražského, a ti ho nechali popravit. Rozparáděný zemský škůdce před hradbami zajal dva muže – „otce a syna, oběma ruce zutínal“ a chystal se projet bránou. Vrátný ho včas zaregistroval a urychleně ji před ním zavřel, jenže on bohužel chytil dalšího nebožáka, „jemuž uťal jednu ruku a nos, pysky a uši uřezal“. Brána byla i svědkem chrabrosti Pražanů K tomu došlo roku 1648, kdy Švédové využili díky jistému vypočítavci neopravenou část hradčanských hradeb a vtrhli na Hradčany a Malou Stranu, vyrabovali Pražský hrad a hodlali proniknout i na Staré a Nové Město pražské. Pražané jim v tom obětavě zabránili, a jeden z těchto zachránců obou ohrožených měst – novoměstský měšťan Jiří Smrčka zvaný Čížek bránil právě tuto bránu. Jak píše ve své Kronice královské Prahy profesor František Ruth, vytvořil setninu řemeslníků a dělníků, „jež domluvou a dary peněžitými v dobré kázni udržel, ač mezi nimi byli mnozí nevázaní, rozpustilí a k všelikým výstupkům náchylní“. Smrčka Svinskou bránu „zatarasil a častými výpady a střelbou z jednoho děla, jež za svůj groš ulíti dal, působil nepříteli nemalé škody.“ Byl za to povýšen do šlechtického stavu. Slepá brána a maškarní bály Prahou se v 19. století neslo doporučení, že šlechta a měšťané by se měli vyvarovat návštěvy redut o masopustních středách, které se konaly ve 30. letech právě v této bráně. Bývala tam prý společnost „hodně míchaná, i poněkud násilnická“ a proto zde již za mládí F. L. Věka působilo osm grenadýrů (dnešních vyhazovačů), kteří měli udržovat pořádek. Takto velkolepá a prostorná bývala Slepá brána. (Kresba: Jiří Filípek) Článek Zajímavosti o novoměstské Slepé bráně se nejdříve objevil na Praha Křížem Krážem.
V tomto článku se podíváme na naději pro slepé, kterou by mohly být kmenové buňky, geny a mikročipy. Podíváme se na příčiny slepoty a na trendy v jejím odstranění a navrácení ztraceného zraku.
projít na článekPoslední březnový den, ve čtvrtek 31.3. budu mít sólo recitál v Písku, v kavárně tamní Psychiatrické nemocnice ve Vladislavově ulici 490. Začneme v 17:00 vernisáží výstavy obrazů Ireny Fejtové Slepé úhly, pokračovat budeme koncertem.
projít na článekOmlouváme se zákazníkům za zhoršený přístup ke vchodovým dveřím Squashclubu. Parkoviště před klubem je uzavřeno z důvodu rekonstrukce schodišť. Pro parkovaní svých vozidel využijte plochu v Bráně borců (vjezd ke Spartě), nebo plochu u Ateliéru Strahov. Do
projít na článekVinařské město Melnik je zajímavou architektonickou rezervací se stovkou tradičních domů prohlášených za kulturní památku. Nad městem se tyčí… melnické pyramidy, skalní věže dosahující výšky až sto metrů. Za nimi se otevírají úchvatné výhledy na téměř tří
projít na článekPrvní konfrontace písničkářů v Café Neustadt na nádvoří pražské Novoměstské radnice. Václav Havelka III / 1978 / indie - folk Jedna z nejvýraznějších písničkářských osobností české hudební scény. V roce 2006 založil se členy táborské skupiny Some Ot
projít na článek