25.07.2015 00:00 Ráno vstáváme jako obvykle okolo páté, snídaně je vynikající a jdeme pěšky k mostu na autobus. Most je evidentně z francouzských dob, na něm je ale cedule pouze o rozměrech, datum ne, je vidět, že pod ní byla původně cedule jiná. Mám dojem, že všechny vzpomínky na francouzskou dobu jsou záměrně likvidovány. U mostu byl také docela velký strom což je patrné z obrázku. Asi po ¾ hodiny skutečně autobus přijel, malý transporter, ale byl bohužel již zcela...
Cesta zpět byla cesta skutečně peklo. 170 km na skútru. Dělali jsem zastávky, ale bylo to o život. Už jsem měl krizi, že z toho krámu spadnu. Nejenom že jsem měl zadek na maděru a bolavá záda, ale hlavně měl strach, že únavou ztratím rovnováhu. Nakonec j
projít na článekDnes jsem si vzpomněla na jednu cestu ze školky. S mojí milovanou vnučkou máme jeden den v týdnu vyzvedávací. Já přijdu mezi dveře, pozdravím a zeptám se: Je tu někde moje sluníčko? Zevnitř se většinou ozve: Tady jsem babičko a půjdeme dnes zase do kavárn
projít na článekNa západ od NghiaLo se rozkládají hory dosahující výšky 3000 m, které se táhnou severozápadním směrem k Sapě, kde je nejvyšší hora FanSiPan 3.143 m. Ta bývá také hlavním cílem cestovatelů. Ale od doby, kdy tam postavili lanovku, začala na kopci obrovská
projít na článekPřihlašujte se na cyklo akci. Vracíme se úplně na začátek. Tady jsme byli na první cyklokvětňáku, kdy bylo současným rádcům tak kolem 5-6 let. Můžete si tu akci připomenout v této fotogalerii.Přihlašování zde.
projít na článekZápisky z mojí první cesty k severním hranicím Vietnamu v roce 2012 druhá cesta zde Z mnoha následných mých cest po Vietnamu tuto považuji stále za jednu z nejlepších. Už proto, že to byl první moje větší cesta k hranicím s Čínou. Cestovali jsme autob
projít na článek