Plýtváním potravinami v obchodních řetězcích se zabýváme dlouhodobě. Výsledkem našich snah byla novela zákona z roku 2018, která supermarketům nařizuje nabídnout neprodané potraviny potravinovým bankám. I tak stále platí, že vyhazování potravin v obchodech můžeme silně ovlivnit hlavně my, zákazníci. Pravděpodobně i právě díky tlaku veřejnosti v poslední době zaznamenáváme zvýšenou snahu o omezení plýtvání i ze strany supermarketů. K tématu doposud neexistovala shrnující data, která by tyto snahy zasadila do kontextu. Na základě Manuálu komunikace udržitelnosti bez greenwashingu FSV UK & CIRA Advisory víme, že supermarkety, které jsou na tom s hodnocením environmentální udržitelnosti (a tím i úrovni plýtvání) nejlépe, nekomunikují své aktivity dostatečně, respektive je komunikují méně aktivně než firmy, které nepodnikají tolik aktivit směrem k udržitelnosti.Rozhodli jsme se proto situaci zmapovat. Oslovili jsme největší obchodní řetězce operující v Česku a všem položili stejné otázky. Cílem bylo zjistit poměr objemu nabídky a porovnat ho s objemem prodaných a darovaných potravin a položek, které skončily v koši. Odpovědi jsme obdrželi od řetězců Albert, Lidl, Penny, Kaufland a Tesco. Oslovili jsme i řetězec Billa a Globus, od kterých jsme odpovědi neobdrželi.Bohužel se nám nepodařilo jednoznačně určit, který z potravinových řetězců je v eliminaci plýtvání potravinami nejúspěšnější. Ne všechny supermarkety nám poskytly jasné odpovědi na naše otázky. Jediným řetězcem, který nám poskytl kompletní data, bylo Tesco. Porovnávat tak můžeme pouze údaje o tom, jaké kroky podnikají ke snížení plýtvání, nikoli však údaje o jejich úspěšnosti. Dobrou zprávou však je, že u každého z nich takové kroky evidujeme.Jak se supermarkety snaží eliminovat potravinový odpad?Podle našich zjištění se všechny řetězce, které nám odpověděly, snaží minimalizovat plýtvání potravinami a zavádějí konkrétní kroky k tomuto cíli. Mezi nejčastější opatření patří například snižování objemu objednaných potravin, zlepšování predikce poptávky a efektivnější využívání zbytkových potravin. Dále se u jednotlivých řetězců kroky liší od zlevňování potravin s blížícím se datem spotřeby, edukativním kampaním a veřejným akcím až po spolupráce se zoologickými zahradami a myslivnami.Nejpřesnější data nám poskytl řetězec Tesco, který je průkopníkem udržitelnosti i na základě jednotlivých aktivit. Jako jediný vyvíjí tlak nejen na své interní aktivity, ale i na dodavatele, se kterými spolupracují na snížení potravinového odpadu. Zároveň začali přecházet k dodavatelům, kteří jsou ochotni svůj potravinový odpad reportovat. To je jednoznačně krok správným směrem a je nutný pro pozitivní vývoj v celém distribučním řetězci. Také zrušili akce 1+1, které mohou být lákadlem pro nákup většího množství, než je zákazník schopen včas zkonzumovat, a tím omezili tlak vedoucí k možnému impulzivnímu nákupu. Zajímavým projektem je využívání potravin, které nesplňují estetické standardy, ale na kvalitě jim neschází. Tesco, společně s pekárnou La Lorraine, našli způsob, jak zužitkovat kaiserky, které kvůli estetickým nedostatkům končí v koši. Ty v současnosti předělávají na tzv. pizza bulky, které putují na prodejní pulty místo do košů. S podobným projektem začal i Albert, který takto začal využívat nevzhledné banány, ze kterých přímo v jedné ze svých prodejen pečou banánové chlebíčky.Prodejny začaly svým zákazníkům nabízet ovoce a zeleninu s drobnými nedostatky za nižší cenu a navazují tak na naši výzvu Jsem připraven. U Tesca je to “Perfectly Imperfect u Lidlu, Penny a Albertu je to prodej bedýnek či pytlíků s takovým zbožím za výhodnou cenu.U řetězců Kaufland a Lidl je na místě ocenit aktivity v oblasti edukace zákazníků a zvyšování povědomí o problematice. Zatímco Kaufland ve spolupráci s námi spustil velkou edukativní kampaň Nekrm koš, Lidl se zaměřuje na osvětu skrze sociální sítě. Problematiku plýtvání jídlem Lidl otevřel i na loňském F.O.O.D. pikniku a přizvali nás k organizaci několika záchranářských workshopů pro jeho návštěvníky. Povinnost reportovat dataPovinnost zveřejňovat data o plýtvání v Česku supermarkety nemají, proto jsme odkázáni jen na údaje, které nám dobrovolně poskytnou. Není tomu ale všude tak. Například supermarkety ve Finsku mají povinnost tato data evidovat a zveřejňovat. Veříme, že v budoucnu bude i u nás přístup k relevantním datům jednodušší. Prozatím můžeme alespoň potvrdit, že eliminace plýtvání potravinami je na vzestupu.Fotografie: Albert, Lidl, Kaufland, Penny, Tesco
Od roku 2019, kdy Mezinárodní koalice proti plýtvání potravinami (IFWC) začala shromažďovat údaje, se počet jídelen a cateringů měřících potravinový odpad neustále zvyšuje a dnes čítá celkem 1 165 míst ve 29 zemích. To sice představuje malou část z více n
projít na článekV dnešní době, kdy ochrana životního prostředí získává stále větší pozornost, je důležité, abychom si vybírali produkty, které nejen splňují svůj účel, ale jsou také šetrné k přírodě. Společnost PK Group 2016, s.r.o., rodinná firma se specializací na prod
projít na článekČeští i slovenští dolaroví milionáři shodně (57 %) považují za největší hrozbu pro udržení a růst svého bohatství v nadcházejících 12 měsících roku 2022, inflaci. Vyplývá to z výsledků jedenáctého ročníku unikátního výzkumu českých a slovenských dolarovýc
projít na článek/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 */ .elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;bo
projít na článekŠéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová je přesvědčena, že inflace v eurozóně se dostala pod kontrolu. Polevují podle ní dopady energetické krize a výpadky v dodavatelských řetězcích. Lagardeová to podle agentury Reuters uvedla ve včera
projít na článek