Město Gallipoli na jihu italského regionu Apulie proslulo v roce 265 před Kristem právem razit mince. Již tehdy tedy bylo významné. Postupně bylo ovládáno Římany, později Byzantskou říší. Město bylo pro svou strategickou polohu v Tarentském zálivu Jónského moře po dlouhá staletí terčem nájezdů a bojů. Nacházelo se totiž přímo v půli námořní trasy mezi jižním cípem Salenta a Tarantem a také na starobylé římské cestě Via Traiana Calabra vedoucí z Taranta přes Gallipoli a Leucu do Otranta. Zde námořníci nabírali zastavovali pro zásoby vody a potravin. Přesto veškeré nájezdy je staré město na skalním ostrově zachovalé a dosud má přídech nedotčeného středověkého města se strohými křivolakými uličkami. Panoval zde silný orientální vliv, přerušený až příchodem španělské nadvlády. Dávná historie Gallipoli Podle Plinia zde původně bylo mesapijské město Anxa. V době Velkého Řecka pak zde bylo založeno město Gallipoli, což z řečtiny znamená „krásné město“ (řec. kalé polis), význam názvu Gallipoli se však může odvozovat i od symbolu kohouta (it. gallo), symbolu krétského krále Idomenea, mýtického zakladatele města. Po řecké kolonii zde byla římská obec. Poté se města r. 460 zmocnili Vandalové a roku 542 ostrogótský král Totila a posléze na dlouhou dobu Byzantinci. Gallipoli bylo posledním městem, které Normané r. 1071 na Byzancii dobyli, taktéž se zde r. 1481 ubránili Turkům. Gallipoli prestiž tekutého zlata Po příchodu Španělů nebylo město připojeno k Neapolskému království, ale připadlo do rukou Benátčanů. A právě díky nim patřilo Gallipoli koncem 16. století mezi největší obchodní střediska v Evropě, bylo mj. centrálou obchodu s olivovým olejem, a to technickým olejem ke svícení apod. Obchodovalo se tu s Anglií, Holandskem, baltskými zeměmi, Ruskem a s Otomanskou říší. Své obrovské zásoby uchovávali v podzemních sklepích, v jednom z nich se dodnes zachovala starobylá lisovna. Poutní místo kultu sv. Agáty Na prosperitě a prestiži města se podílely také ostatky mučednice sv. Agáty, či legenda o nalezeném poprsí svaté Agáty, jíž byla postavena a zasvěcena katedrála v honosném, vytříbeném barokním stylu (tzv. leccejské a gallipolijské baroko). Důležitost údajné přítomnosti těchto ostatků a tudíž i sama katedrála zvyšovaly význam města. Proto se zde usazovala různá bratrství, která zde vybudovala svá sídla, potažmo kostely, kterých tu v malém starém městě je zhruba na třicet. Dle jedné legendy byly tyto kostely postaveny z peněz, které feudálové odváděli kněžím, poněvadž ti si stěžovali, že jim lidé kvůli práci na poli nechodí do kostela na bohoslužby. Pokud je tato legenda pravdivá, jistě feudálové tyto peníze strhávali rolníkům z výdělku. Na financování kostelů se však podíleli i bohaté šlechtické rody, které si nechávaly vystavět ve městě prestižní paláce a podporovaly i stavby kostelů. Hlavní patroni města Svatá Kristýna, Svatá Agáta, Svatý Sebastián
Co potřebujeme? 1 bulva řepy červené – předvařená či pečená 100 g čerstvého kozího sýra 125 g Tradičního pomazánkového 100 ml octa balsamico 50 ml olivového oleje 1 lžíce medu pepř a sůl Postup Pokud se rozhodnete pro pečenou řepu, omyté bulvy zabalíme d
projít na článekUž jste zkusili batáty? Nenechte se mýlit, i když se jim díky nasládlé chuti přezdívá sladké brambory, s těmi opravdovými toho nemají až tak společného. Přesto však stejně jako ony pochází původem z Ameriky. Dnes už se nimi běžně setkáme na pultech našich
Už druhý den si pochutnáváme na mrkvové kešu pomazánce. Díky restované mrkvi a cibulce dostane pomazánka příjemnou nasládlou chuť, kterou si oblíbí i vaše děti. Rozmixované kešu oříšky pak dodají ty správné tuky, díky nimž se pomazánka obejde bez másla a
Mám tu pro vás další z rychlých letních receptů. Tyto těstoviny si určitě zamilujete stejně jako já. S domácími rajčaty pak dostane tento pokrm úplně jiný rozměr. Já si na ty naše (od tchána) budu muset ještě nějakou tu chvíli počkat. Určitě pak ale neváh
Variace z divoké kachny 4 celé divoké kachny 150 g kachního sádla 2 snítky rozmarýnu 20 ml olivového oleje sůl Maldon pepř Hříbková nádivka 200 g bílého chleba 40 g čerstvých hříbků 40 g šalotky 1 snítka tymiánu 20 g másla, 100 ml mléka 30 ml
projít na článek