Už jako malá holka jsem pomáhala mamince vařit. Maminka používala jako „kuchařku“ Normy teplých jídel vydané v roce 1962, které máme dodnes. Pečlivě si do knihy psala poznámky k připravovaným pokrmům. Dnes vím, že právě tato kniha mi zprostředkovaně poskytla základní znalosti a dovednosti pro vaření. Už tenkrát jsme se snažily o zdravější varianty klasických jídel. Můj tatínek mě také ve směru kulinářském ovlivnil. Byl totiž náruživý myslivec a zásoboval nás zvěřinou. Asi nejoblíbenějším jídlem pro mě byla maminčina svíčková z divokého zajíce. Od kamarádů rybářů také nosil různé úlovky. Vryl se mi do paměti zážitek z porcování úhoře, jehož čerstvě nakrájené kousky skákaly na pánvi a upečené na másle a na kmíně chutnaly skvěle. Později jsem vařila zdravě a s láskou pro svoji rodinu. Jako veselou vzpomínku na domácí vaření si vzpomínám na vtipnou otázku mých dvou synů, když jsem je volala k jídlu: „Maminko, bude to dobré nebo zdravé?“ Vždy jsem si uvědomovala obrovský význam jídla pro naše zdraví a pohodu. Byla to spíše intuice, dříve ještě nebylo tolik informací o vlivu jídla na zdraví člověka. Studovala jsem ekonomiku zemědělství a souběžně učitelství ekonomických předmětů, což s vařením v zásadě nemělo nic společného. Po mateřské jsem nastoupila jako učitelka na Integrovanou střední školu, která byla zaměřena především na veřejné stravování a později jako zástupce pro odbornou praxi jsem spolupracovala s restauracemi, kde vykonávali naši studenti praktickou výuku. Z této školy jsem odešla po sedmi letech a vyzkoušela další různá zaměstnání. Vždy jsem vedla větší či menší kolektiv lidí a tato práce mě velmi naplňovala. V roce 2005 jsem se stala samostatnou podnikatelkou a zaměřila jsem se především na zpracovávání projektů s cílem získávat prostředky z fondů Evropské unie určených na vzdělávání a zaměstnávání osob. V této době jsem také studovala Školu přírodní léčby paní doktorky Soni Hájkové, která velmi ovlivnila a posunula na vyšší úroveň mé uvažování o zdravém jídle. V roce 2009 jsem se dozvěděla o vznikajících sociálních podnicích a reagovala jsem na výzvu MPSV o finanční podporu nově založeného sociálního podniku Kruh zdraví. Můj projekt byl podpořen a naše alternativní jídelna byla dne 1. 5. 2011 slavnostně otevřena. Uteklo to jako voda a my už pro Vás vaříme 10 let. Není a nebylo to vždy úplně jednoduché, ale stále mě to naplňuje, baví a těší. Náš společný cíl: vyvážená, sezónní, chutná, zdravá strava a k tomu vstřícné, milé a pohodové prostředí
Bernardýn není takový, jakého ho znáte z televize. O tom je tenhle starý příběh, který vás, doufám ,poučí i pobaví. Hotel pro psy už mnoho let neprovozuju, ale na některé pejsky se prostě nedá zapomenout. Snad je vá bude Belískův příběh líbit.
projít na článekČas uplývá, pamětníci vymírají. Po stopách minulosti: Příběh Aleny Popperové si bere za úkol zachytit jeden životní příběh poloviční židovky - pamětnice na dobu Protektorátu.
Příběh od paní Hanky o bišonkovi z útulku - 2011 jarní soutěž o krmiva firmy Jan Salač.
projít na článekPříběh osmiletého jorkšírka Montyho v loňské jarní soutěži o krmiva od firmy Salač.
projít na článekV úterý 4.2.2014 si díky velké ochotě Dany Drábové mohli nejen studenti našeho gymnázia vyslechnout skvělou přednášku Užitečné záření aneb přínosy a rizika jaderných technologií. Jak to, že nejen studenti gymnázia?
projít na článek