Lukáši, ty jsi šéf ostravské pobočky a zároveň vedeš tým účetních asistentů. Co všechno máš na starosti? Tak předně řeším, abychom měli včas zpracované a zadané všechny doklady. Koordinuji a školím kolegy a starám se, aby všechno klapalo. Rychle teď rosteme, takže jsme museli urychleně nabírat nové lidi. Jak dlouho už jsi v UOL? No, už je to 10 let. Do UOL jsem nastoupil hned po škole, byla to moje první práce. Dodnes si pamatuji, že jsem odcházel z pohovoru nadšený a byl jsem přesvědčený, že tu práci dostanu. A povedlo se. Pracoval jsem v Praze 6 let, pak jsme chtěli s přítelkyní rodinu a v Praze jsme si nemohli dovolit koupit byt. Proto jsme se rozhodli, že se vrátíme zpět do Karviné. Dal jsem výpověď a nastoupil do DHL. Když za pár let Jana spouštěla pobočkovou síť, napsala mi na LinkedIn, zda bych jí nechtěl pomoct rozjet ostravskou pobočku. Souhlasil jsem a teď ji vedu. Jaké problémy nejčastěji řešíš? Špatně se nám zadávají zahraniční faktury, zejména ty čínské. Mandarínštinu se učím, ale jde mi to pomalu. Co máš na své práci nejraději? Když vidím jednu velkou 0. To znamená, že všechny doklady jsou zadané. To je náš cíl. My jsme takový předvoj pro účetní, aby měli doklady v pořádku k dispozici a mohli se věnovat své práci. Jsem taky rád za každého nového klienta, hlavně za ty z Ostravy samozřejmě. A co je naopak nejtěžší? Nejtěžší je to s našimi Iťáky. Pořád jim posílám podněty, co zlepšit, ale nedostanou se k tomu tak rychle, jak bych chtěl. Ale samozřejmě to chápu, mají toho hodně. Těžké je to ještě s vysokoškoláky na brigádě. Někdy mi přijde, že často mají problém projevit iniciativu, jedou striktně podle tabulek a nepoužívají tolik zdravý selský rozum. Nosíš si práci domů? To ne a ani nechci. Chci to mít oddělené. Samozřejmě, pokud je něco opravdu urgentního, řeším to kdykoliv. Snažím se ale všechno stihnout v práci a doma se věnovat rodině. Když přijdu domů z práce vezmu malou a jdeme ven. Překvapí tě ještě někdy klient? To moc ne, ale občas mě překvapí, když volají neklienti s žádostí o radu. Asi už jsme tak známí, že nás berou jako nějakou poradnu pro všechny věci účetní. Co děláš ve volném čase? Jak si nejlépe odpočineš? Hraju futsal, amatérskou ligu. Je to moje letitá láska, dřív jsem hrál závodně hokej. Nebo v létě, když je hezky, zajdeme na jedno orosené na zahrádku, dcerka si tam vyhraje na prolézačkách a jsme všichni spolu. Co dovolená? Vyrazil jsi už letos někam? Byli jsme v Turecku. Překvapilo mě, že roušky tam nikdo neřeší, takže to byla pohodička. Článek Z UOL jsem odešel a ono si mě stejně našlo. se nejdříve objevil na UOL.
Mistr Lao-c’ seděl bez jediného pohybu jako socha zkamene, pohroužen vmeditaci. Jeho žák Keng Sang-čchu spěšně vstoupil apotichu řekl: „Pane, mistr Kchung Čchiu opět přišel!“ „Že ho prosím…“„Jak se vám daří, vážený mistře?“ zvolal Konfucius asobřadnou uct
projít na článek„Zůstaň na místě. Nehýbej se,“ šeptala do hlasitého gorilího pokřiku německá primatoložka Daniela Hedwig. „Je to OK, hlavně se nehýbej,“ opakovala a mně proběhlo hlavou, jestli zvednout fotoaparát a pokusit se udělat svou životní fotografii. Už dříve jsem
projít na článekV květnu 2008 jsem začala pozorovat, že při poloze vleže u televizoru vidím dvojitě - dva obrazy nad sebou. V práci jsem si dělala legraci, že ani nemusím pít nic „ostřejšího“ a vidím dvakrát. To jsem ještě ani ve snu netušila, čím vším si projdu... Kol
projít na článekJiří Vacek Já jsem vědomí Já jsem je nejen vyjádřením naší existence, ale i jejího stavu. Jsem a vím, že jsem vědomí Já jsem, že jsem, je poznání sebe si vědomé existence. Být je jedna věc, být si vědom toho, že jsme si své existence vědomi, je věc dal
projít na článekJiří Vacek Nestvořené dává vznik stvořenému. Z něho nejprve vzniká vědomí Já jsem bytostí. To je dveřmi k nestvořenému. Proto je psáno: „Já jsem, vědomí Já jsem (jsou) dveře“, i cesta. Nestvořené vědomí stojí před stvořeným vědomím Já jsem. Ne
projít na článek