„Ra,“ zavolala Suzi. „Ahoj, Ra.“ Vešla do bytu se stejnou lehkostí, s níž by vešla do vlastního domu. Cesta plná překážek v kombinaci se zchátralým exteriérem vždy vytvářela iluzi příchodu do „země zaslíbené.“ Starožitný vzhled nábytku uvnitř vyvažovala modrá orientální rohož. Lauřiny vlastnoruční malby visely vedle starodávných hudebních nástrojů vystavených na zdi. Suzi zaslechla jemný zvuk flétny přicházející z kuchyně. Grácie, s níž Laura přecházela od saxofonu ke klarinetu...
Matka a dítě spolu. Pro jinou ženu by to mohl být jen jeden prchavý moment mezi mnoha jinými. Dotýkat se dítěte a mluvit s ním byly pro většinu matek jednoduché nekomplikované každodenní činnosti. Pro Francisku Soto to byly malé zázraky, které se svým syn
Roby si odkašlal, hlasitě polkl a pak se mě zeptal: „Budete ho učit, jak jíst příborem?“ „Ó,“ usmál jsem se, „my se ho vlastně teď, Roby, nesnažíme naučit něco konkrétního. Co děláme, není právě teď vůbec důležité. Chceme nejdříve navázat spojení, vystavě
… Laura byla rozněžnělá a obzvlášť blažená, když se zapomněla nadšením z Robertitova zjevného citu pro hudbu. Hrála mu na marimbu, z přehrávače i na japonskou dřevěnou flétnu. Jeho „ismy“ se snížily. V tomto tichém, uklidňujícím a nerozptylujícím prostřed
Náš maraton zkoumání, testů, sezení s videem a několika individuálních sezení s dialogem Volby byl u konce. Suzi a já jsme na tenhle večer čekali týden. Laura čekala přes rok. Franciska a Roby čekali téměř dva roky. Robertito čekal celý svůj život. Znovu
Nic není tak sexy jako zdravé sebevědomí.. Mým mottem je starat se o sebe, jako bych byla královna, bohyně svého Vesmíru. Protože já jsem. Prima začátek dalšího týdne roku 2023 a pozdrav z posilovny posílá všem Andy, na vědomě cestě lásky.. k s
projít na článek