Pokaždé s příchodem jara přichází také začátek nové bylinkářské sezóny. Nejdříve začínáme sbírat různé drobné květinky, jako je například prvosenka, podběl nebo sedmikráska. Případně se zaměříme na medvědí česnek nebo mladou kopřivu. Ale velmi brzy zvedneme oči vzhůru a díváme se, co roste na okolních stromech a keřích. V lese zpozorujeme, že na smrku se začínají objevovat světle zelené výhonky. Ty jsou v tradiční lidové medicíně využívané pro přípravu léčivého sirupu. Recept je velmi snadný, stačí jen maličko trpělivosti a můžeme si nachystat dostatečnou zásobu na celý rok. Trochu historie a mystiky Výtažky z jehličnanů se k léčebným účelům využívaly už od starověku. První zmínky můžeme najít v Ebersově papyru, který se považuje za jednu z nejstarších dochovaných písemností zabývajících se medicínou. Podávaly se při potížích se dnou, revmatem, nachlazení a kašli. Smrkové větvičky naši prapředkové používali k různým léčebným a magickým rituálům. Do dnešních dnů na Sibiři nebo v severní Kanadě původní obyvatelstvo věří, že nás smrk chrání před špatnými vlivy. V Mongolsku se mu přisuzuje schopnost spojovat Nebe se Zemí. I v Evropě se jeho stále zelenou barvu považovalo za jeden ze symbolů věčného života a měl svou velmi významnou roli v magických rituálech. Možná i to mělo před více než dvěma sty lety vliv na rozhodnutí, že smrk a další jehličnany každým rokem v prosinci zavítají do našich domácností jako vánoční stromečky. Sbíráme smrkové výhonky Někdo si asi řekne, proč vůbec řešit něco u sbírání výhonků. Stačí je přeci utrhnout nebo odříznout a máme hotovo. Není tomu tak. Každý, kdo sbírá léčivé rostliny, by měl přistupovat k přírodě co nejšetrněji a následky naší činnosti by měly mít na ni co nejmenší dopad. V případě smrkových výhonů je nejlepší najít stromy, které jsou určené ke kácení a nebo je zrovna někdo pokácel. V takovém případě vůbec nevadí, když se při sběru nebudeme jakkoliv omezovat. Ten strom stejně z přírody zmizí, takže pokud ho otrháme i celý, nic špatného se nestane. Dobrým cílem jsou i školky, kde se pěstuje stromky určené na Vánoce. Tam se stačí domluvit s majitelem a šetrně nasbírat mladé výhonky. Pokud v našem okolí nejsou žádné stromy, které by lesníci určili ke kácení ani žádné školky, v takovém případě si najdeme nějaké místo, kde roste opravdu hodně smrků a naše činnost přírodě příliš neuškodí. Ale i v hustém smrkovém háji bychom se měli chovat s rozumem. Z každého stromu odtrhneme tři čtyři výhonky a pak si vybereme další. Více není třeba. Navíc sbírejme jen tolik, kolik budeme potřebovat. Sirupu nebudeme připravovat desítky litrů, takže většinou nám stačí půl igelitky až igelitka základní suroviny. Recept na sirup Na sto gramů nasbíraných smrkových výhonků potřebujeme přibližně sto gramů cukru. Můžeme použít třtinový nebo řepný, na kvalitu a léčivé účinky to nemá vliv. Sklenice, ve kterých budeme sirup připravovat, předtím pořádně umyjeme a usušíme. Čtvrtinu cukru pečlivě promícháme se smrkovými výhonky a začneme vše pěchovat do čistých sklenic. Dáme vrstvu výhonků a pořádně ji upěchujeme vrstvou cukru. Takto pokračujeme dokud sklenice není plná. Na konci je vždy vrstva cukru. No a teď už nezbývá než čekat. Sklenice uzavřeme, umístíme na nějaké slunečnější místo a jednou denně protřepeme. Výhonky postupně začnou pouštět šťávu, která se rovnou díky cukru bude měnit na léčivý sirup. Po třech a čtyřech týdnech je sirup ze smrkových výhonků hotový. Tekutinu slijeme, výhonky ještě vymačkáme přes gázu a sirupem naplníme připravených sklenic. Skladujeme v suchu a chladu. K čemu je sirup z výhonků dobrý Smrkový sirup evropské bylinkářství doporučuje jako lék proti kašli. Pomáhá také při zánětech hrtanu, průdušek, rýmě a nachlazení. Obsahuje zdraví prospěšné látky, které pomáhají posilovat celkovou imunitu našeho organismu. Má antibakteriální, rozehřívající i protizánětlivé účinky. Podle tradiční čínské medicíny jsou plíce navíc propojené s trávicí soustavou. V případě sirupu ze smrkových výhonků to znamená, že navíc nám pomáhá s trávením, zlepšuje tvorbu žaludečních šťáv i žluči a celkově urychluje metabolismus. No a v neposlední řadě ho prostě můžeme pít jen tak pro osvěžení nebo přidávat do pokrmů, které chceme ozvláštnit příjemným lesním aromatem. V případě onemocnění se podává po jedné lžíci třikrát denně. Pro posílení imunity můžeme pít každý den po snídani po dobu jednoho týdne sklenici rozředěného sirupu dvě lžíce na dvě deci vody. Článek Recept na sirup ze smrkových výhonků se nejdříve objevil na Prostě zdraví.
I když nepochází z našich krajů je zázvor neocenitelným pomocníkem při léčbě nachlazení a dalších souvisejících nemocí. Nejčastěji ho známe v podobě zázvorového čaje, ale recept na zázvorový sirup není také vůbec složitý, a za vaši námahu vás odmění snadn
projít na článekMladé smrkové výhonky se dají sbírat a konzumovat jen tak začerstva nebo také používat jako přírodní medicína v podobě smrkového medu. Léčivá síla smrkových výhonků, šišek a pryskyřice je v lidovém léčitelství známá už dlouhá léta. Stejně jako pampeliškov
projít na článekJavorový sirup vyniká především chutí, která je výrazná, ořechovo-medová, a buď si ji zamilujete, nebo javorový sirup opravdu nebude nic pro vás. Na rozdíl od cukru obsahuje pouze 65 % sacharózy (bílý cukr obsahuje 99 %). A právě tento fakt činí javorový
projít na článekBez černý je skvělým přírodním pomocníkem při nachlazení. Vyrobit si můžete domácí bezový sirup. Při správném skladování v chladu navíc vydrží sirup i několik měsíců. Ingredience: Bezové květy 2 kg cukru 2 citróny 1 pomeranč 2 litry vody (z kohoutku přev
projít na článekTento zázračný lék znaly již v dávných dobách naše milované babičky. Moje první vzpomínka na tuhle nazlátlou slaďoučkou tekutinu pochází právě z chaty prarodičů, nedaleko Písku, kde jsem trávil velkou část svého dětství. A nyní je ten správný čas na jeho
projít na článek